ECLI:CZ:NS:2014:29.ND.50.2014.1
sp. zn. 29 Nd 50/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci žalobkyně PROGRESSCENTRUM ART AND TECHNOLOGY veřejná obchodní společnost , se sídlem v Ostravě, Mariánskohorská 58, PSČ 701 00, identifikační číslo osoby 00535605, zastoupené Mgr. Ing. Janem Zonkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Sadová 1585/7, PSČ 702 00, proti žalované ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB , se sídlem v Pardubicích – Zelené předměstí, Masarykovo náměstí 1458, PSČ 532 18, identifikační číslo osoby 45534306, zastoupené JUDr. Luďkem Krajhanzlem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na příkopě 859/22, PSČ 110 00, o zaplacení 108.525.160,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 59/2002, o námitce podjatosti, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Daniela Menclová, JUDr. Petr Baierl, JUDr. Iva Horáková, JUDr. Ivana Wolfová, JUDr. Marie Grygarová, JUDr. Zdeněk Kovařík, Mgr. Milena Filingerová, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., JUDr. Jana Sedlářová, JUDr. Hana Voclová, JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová a JUDr. František Švantner nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 9 Cmo 355/2011.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 13. srpna 2013, č. j. 32 Cdo 2046/2012-1870, zrušil v části prvního výroku rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. února 2012, č. j. 9 Cmo 355/2011-1723, a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení.
Před nařízením jednání odvolacího soudu uplatnila žalobkyně podáním ze dne 27. listopadu 2013 námitku podjatosti členů „soudců v senátu JUDr. Menclové“, a možný střet zájmů. Svou „absolutní nedůvěru k rozhodování soudců v senátu JUDr. Menclové“ odůvodnila rozdílným posuzováním této věci odvolacím soudem, kterému dále vytýká, že špatným věcným a právním posouzením došlo v důsledku nákladů samotného řízení a právního zastoupení ke vzniku škody veřejné obchodní společnosti, kterou žalobkyně uplatňuje v dalším řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2 (odtud namítaný střet zájmů).
Podle §14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde. Postup soudce v řízení o projednávané věci nebo jeho rozhodování v jiných věcech důvodem pro vyloučení není (§14 odst. 4 o. s. ř. a např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2000, pod číslem 33).
Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze pro rok 2014 má věc vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. 9 Cmo 355/2011 projednat a rozhodnout senát 9 Cmo (složený z jeho předsedkyně JUDr. Daniely Menclové a členů „zástupních“ senátů 2 Cmo, 5 Cmo a 6 Cmo), popřípadě zastupující senáty 2 Cmo (složený ze soudců JUDr. Petra Baierla, JUDr. Ivy Horákové, JUDr. Ivany Wolfové a JUDr. Marie Grygarové), 5 Cmo (složený ze soudců JUDr. Zdeňka Kovaříka, Mgr. Mileny Filingerové, JUDr. Vladislavy Riegerové, Ph.D., a JUDr. Jany Sedlářové) a 6 Cmo (JUDr. Hany Voclové, JUDr. Stanislava Bernarda, JUDr. Milady Uhlířové a JUDr. Františka Švantnera).
Všichni jmenovaní soudci ve vyjádření k námitce podjatosti (§15b odst. 1 o. s. ř.) shodně uvedli, že nemají žádný poměr k předmětné věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům a není jim známa ani jiná skutečnost, která by zakládala důvodnost námitky podjatosti.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti ve výroku uvedených soudců Vrchního soudu v Praze. Tito soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům – jak vyplývá z jejich vyjádření – žádný z hlediska §14 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné odvolací věci.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že označení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí dané věci.
Zbývá dodat, že o vyloučení JUDr. Ladislava Derky, taktéž zmíněného v námitce podjatosti, Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť jmenovaný soudce se podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze na rozhodování projednávané věci podílet nebude.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. března 2014
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu