ECLI:CZ:NS:2014:29.NSCR.119.2013.1
KSBR 32 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 119/2013-B-127
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužníka Zemědělského družstva Vracov - v likvidaci , se sídlem ve Vracově, Vlkošská 379, PSČ 696 42, identifikační číslo osoby 00136140, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 32 INS XY, o konečné zprávě a vyúčtování odměny a výdajů insolvenční správkyně, o dovolání věřitelky č. 34 A. Ch. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Zdeňkem Bučkem, advokátem, se sídlem v Kyjově, Jungmannova 1031/34, PSČ 697 01, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. července 2013, č. j. KSBR 32 INS XY, 1 VSOL XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 10. října 2012, č. j. KSBR 32 INS XY, jímž Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) schválil konečnou zprávu a vyúčtování odměny a výdajů insolvenční správkyně ze dne 17. července 2012.
Proti usnesení odvolacího soudu podala věřitelka č. 34 A. Ch. dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), ohlašujíc dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., tedy že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a požadujíc, aby je Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolatelka přes přiléhavé poučení o dovolání v napadeném usnesení zakládá přípustnost dovolání na textu občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012 (od 1. ledna 2013 se ustanovení §237 o. s. ř. nečlení na odstavce a písmena a v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. nejsou uvedeny dovolací důvody). Zjevně i proto dovolání neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání dle ustanovení §237 o. s. ř., ve znění účinném od 1. ledna 2013 (§241a odst. 2 o. s. ř.).
Obligatorní náležitosti dovolání je dále uvedení důvodu dovolání, jehož vymezení (ve smyslu ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř.) v podaném dovolání rovněž absentuje. Pouhé obecné konstatování, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, není dostačující.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť v dovolacím řízení nelze pro tyto vady pokračovat (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, obě dostupná i na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolatelce, dlužníku, insolvenční správkyni, zástupci věřitelů a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. března 2014
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu