ECLI:CZ:NS:2014:29.NSCR.28.2014.1
KSPA 44 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 28/2014-P12-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužníka R. D. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 44 INS XY, o přihlášce pohledávky věřitele č. 12, o dovolání věřitele č. 12 TONSTAV-SERVICE s. r. o. , se sídlem v Českých Budějovicích, Okružní 630, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 63907887, zastoupeného JUDr. Kateřinou Soukupovou, advokátkou, se sídlem v Českých Budějovicích, U Malše 128/8, PSČ 370 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. září 2013, č. j. KSPA 44 INS XY, 3 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 19. března 2012, č. j. KSPA 44 INS XY, odmítl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále též jen „insolvenční soud“) – s poukazem na ustanovení §173 odst. 1 a §185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – pro opožděnost přihlášku pohledávky věřitele č. 12 TONSTAV-SERVICE s. r. o. ve výši 266.600,- Kč (bod I. výroku) a určil, že právní mocí rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).
K odvolání věřitele č. 12 Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
Dovolání věřitele č. 12 proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
V dovolání věřitel, odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. dubna 2009, sen. zn. 29 NSČR 3/2009, uveřejněné pod číslem 79/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, namítá, že insolvenční soud neměl dlužníku povolit oddlužení, neboť dlužník nesplňuje podmínky přípustnosti oddlužení a účelově a dlouhodobě se vyhýbá plnění svých závazků.
Dovolatelem předestřená otázka přípustnost dovolání v projednávané věci zjevně nezakládá, neboť nejde o otázku hmotného ani procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu závisí (§237 o. s. ř.; viz i usnesení Nejvyššího soudu z 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, které je dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Odvolací soud v napadeném usnesení shodně s insolvenčním soudem uzavřel, že dovolatel podal přihlášku své pohledávky do insolvenčního řízení opožděně. Tento závěr dovolatel nijak nezpochybňuje.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. března 2014
Mgr. Milan P o l á š e k
předseda senátu