ECLI:CZ:NS:2014:3.TDO.1161.2014.1
sp. zn. 3 Tdo 1161/2014 -18
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. září 2014 o dovolání podaném obviněným P. H., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 10 To 142/2014 ze dne 9. 6. 2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 2 T 281/2013, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě sp. zn. 2 T 281/2013 ze dne 26. 3. 2014 byl dovolatel uznán vinným zločinem loupeže podle §173 odst. 1 trestního zákoníku (dále jen tr. zákoník), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený zločin byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Bylo též rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.
V předmětné věci podal obviněný P. H. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením sp. zn. 10 To 142/2014 ze dne 9. 6. 2014 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný P. H. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto mimořádného opravného prostředku uvedl, že předmětného skutku se nedopustil s tím, že jediným usvědčujícím důkazem jsou rozporuplné výpovědi poškozeného V. P. Dodal, že těmto výpovědím nesprávně uvěřily oba soudy, které naopak neuvěřily výpovědím jeho i jeho bratra L., které neprávem označily za účelové. Uzavřel s tím, že provedené důkazy jednoznačně a bezpečně neprokazují, že by se dopustil popsaného jednání, když nebylo ani prokázáno, že poškozený vůbec peníze měl, stejně jako způsob, jakým mu měl peníze vzít. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl, že se napadené (citované) usnesení odvolacího soudu ruší a věc se vrací tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
K takto podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství s tím, že dovolatel opakuje svou argumentaci užitou před soudy, kdy řízení o dovolání nenabízí možnost přezkumu vyhrazeného řádnému opravnému prostředku, když vznesenými námitkami se náležitě a dostatečně zabýval soud odvolací a jeho závěry v tomto směru jsou logické a je třeba na ně odkázat. Zdůraznila, že dovolatel se v rámci své argumentace prakticky zabývá otázkami výlučně skutkovými a soudům vytýká pouze nesprávný způsob, jímž hodnotily provedené důkazy. Uplatnil tak námitky, jejichž povaha je primárně skutková a domáhá se odlišného hodnocení zásadních důkazů, které vykládá jinak než soudy a z takového odlišného hodnocení dovozuje také odchylné skutkové okolnosti. Takové výhrady však nesměřují proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti skutkovému základu výroku o vině a jako takové nevyhovují žádnému ze zákonných důvodů dovolání. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiných důvodů, než jsou vyjmenovány v §265b tr. ř.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že popsaného trestného jednání se nedopustil a soudy provedené důkazy hodnotily jednostranně v jeho neprospěch. V tomto směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily výpovědím poškozeného (a nikoli dovolatele) a poukázaly také na další svědecké výpovědi, a to M. V., V. G. a P. K., podporující tvrzení poškozeného, když současně vysvětlily i to, proč neuvěřily výpovědi bratra dovolatele L. H. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého druhu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci spolehlivě přikročit i k závěrům právním s tím, že i ty jsou v uvedeném směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 18. září 2014
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka