ECLI:CZ:NS:2014:3.TDO.1326.2014.1
sp. zn. 3 Tdo 1326/2014 -18
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. listopadu 2014 o dovolání podaném P. S. , proti usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 9 To 26/2014 ze dne 21. února 2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 17 T 21/2013, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi, sp. zn. 17 T 21/2013 ze dne 22. října 2013 byl dovolatel uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku účinného od 1. 1. 2010, dále jen tr. zákoník), spáchaným ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za výše uvedený přečin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
O odvolání P. S. proti výše citovanému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Praze usnesením sp. zn. 9 To 26/2014 ze dne 21. února 2014 tak, že jej podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal P. S. dovolání, a to jako osoba oprávněná, prostřednictvím obhájce, které bylo k Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi doručeno dne 16. 9. 2014. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku dovolatel uvedl (když uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. písm. g/ tr. ř.), že jeho jednání bylo nesprávně právně kvalifikováno, když nebylo nadevší pochybnost prokázáno, že by se jemu přisuzovaného trestného činu dopustil s tím, že výpověď spoluobviněného P. není věrohodná. Závěrem proto navrhl, aby bylo usnesení Krajského soudu v Praze zrušeno, stejně jako rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi a aby bylo Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K takto podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství v Brně (dále jen státní zástupce). V tomto svém vyjádření uvedl, že se vzhledem k povaze uplatněných námitek nebude k dovolání věcně vyjadřovat, přičemž souhlasil s projednáním dovolání v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud nejprve ověřil, zda dovolání splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem pro podání tohoto mimořádného opravného prostředku a dospěl k následujícím závěrům:
Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, přičemž podle §265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle §265e odst. 4 tr. ř. navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné. Podle §60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Z předmětného spisu vyplývá, že napadené usnesení odvolacího soudu bylo dovolateli doručeno dne 23. 4. 2014, přičemž dovolatel nebyl pro odvolací řízení zastoupen obhájcem, kterému by mělo být předmětné usnesení doručováno, proto posledním dnem lhůty pro podání dovolání byl den 23. 6. 2014. Z předmětného spisu je patrné, že dovolatel dne 20. 5. 2014 (č. l. 183), tedy v polovině zákonem stanovené lhůty pro podání dovolání, požádal o „přidělení právního zástupce ex offo“ pro podání dovolání s tím, že nemá dostatek finančních prostředků k obstarání obhájce a je ve výkonu trestu. Okresní soud jej obratem dne 21. 5. 2014 vyzval, aby tyto skutečnosti doložil, což dovolatel učinil dne 28. 5. 2014 (č. l. 186). Přípisem ze dne 30. 5. 2014, který mu byl doručen dne 5. 6. 2014 (č. l. 192) byl vyzván, aby ve smyslu §33 odst. 2 tr. ř. doložil předmětné doklady, což dovolatel učinil. Dne 18. 6. 2014 bylo usnesením č. j. 17 T 21/2013-203 rozhodnuto ve smyslu §33 odst. 2 tr. ř., že má obv. S. nárok na bezplatnou obhajobu. Dne 22. 7. 2014 požádal o přidělení právního zástupce JUDr. Milana Štětiny, kterého si nakonec na základě plné moci ze dne 15. 8. 2014 zvolil jako svého obhájce. Tento obhájce podal následně dovolání dne 15. 9. 2014 s tím, že běh počátku dovolací lhůty počítal ode dne 29. 8. 2014, kdy mu bylo doručeno napadené usnesení.
Na tomto místě je však třeba odkázat na zákon a na bohatou judikaturu Nejvyššího soudu k řešení otázky včasnosti podaného dovolání. Doručuje-li se rozhodnutí jak obviněnému, tak i jeho obhájci, podle §265e odst. 2 tr. ř. běží lhůta k podání dovolání od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Uvedené ustanovení se však neuplatní, pokud obviněný v době, kdy trestní stíhání pravomocně skončilo rozhodnutím soudu druhého stupně, neměl obhájce, neboť si jej sám nezvolil a přitom nebyl dán důvod nutné obhajoby, a ke zvolení nebo ustanovení obhájce došlo až následně v průběhu lhůty pro podání dovolání. Z hlediska běhu lhůty pro podání dovolání je v takovém případě bez významu, zda a kdy byl doručen opis rozhodnutí takto ustanovenému obhájci. Požádá-li obviněný o ustanovení obhájce a jsou-li splněny podmínky podle §33 odst. 2, 4 tr. ř., musí mu být neprodleně ustanoven (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 251/2012 ze dne 22. 3. 2012) . Vzhledem k výše uvedenému je tak zřejmé, že lhůta pro podání dovolání uplynula dne 23. 6. 2014, proto je nutné dovolání podané dne 15. 9. 2014 odmítnout jako podané opožděně. Na tomto zjištění nemůže nic změnit ani fakt, že dovolatel urgoval soud o ustanovení obhájce, ani že požádal o prodloužení lhůty k podání dovolání. Navrácení lhůty k podání dovolání totiž není přípustné.
S poukazem na uvedené skutečnosti pak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítnout, protože bylo podáno opožděně, přičemž uvedené rozhodnutí přijal za splnění podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 5. listopadu 2014
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka