ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.1044.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 1044/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v exekuční věci oprávněné TROWMART LIMITED , se sídlem London, SE1 ORE, Webber Street, 15 Stopher House, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, registrační číslo 4115679, zastoupené Mgr. Pavlem Grünerem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Moskevská 980/28, proti povinné JUDr. E. Č. , identifikační číslo osoby 11612321, pro částku 3.507.304,62 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 24 Nc 5004/2009, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. října 2013, č.j. 12 Co 45/2013-219, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud (kromě toho, že ve výrocích o náhradě nákladů řízení je změnil) potvrdil usnesení z 29. října 2012, č.j. 24 Nc 5004/2009-190, jímž okresní soud exekuci – s odůvodněním, že podkladový notářský zápis není vykonatelný – podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavil.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala oprávněná dovolání, jež má za přípustné s odůvodněním, že při posouzení vykonatelnosti notářského zápisu „jako celku, popřípadě jeho části, se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu ..... a to jak co do výkladu neurčitosti právního úkonu (jednání), tak co do výkladu vykonatelnosti, popřípadě částečné vykonatelnosti notářských zápisů.“
Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 7., části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013, a dospěl k závěru, že je třeba je odmítnout.
Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle první věty ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 237a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
V usnesení z 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2014, Nejvyšší soud uzavřel, že má-li být dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje .
Jelikož oprávněná v dovolání neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, konkrétně, od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení jí nastíněné právní otázky odvolacím soudem odchyluje – za takové vymezení nelze považovat jedinou větu, že při posouzení vykonatelnosti notářského zápisu „jako celku, popřípadě jeho části, se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu ..... a to jak co do výkladu neurčitosti právního úkonu (jednání), tak co do výkladu vykonatelnosti, popřípadě částečné vykonatelnosti notářských zápisů“ – Nejvyšší soud je podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. září 2014
JUDr. Vladimír M i k u š e k
předseda senátu