ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.1089.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 1089/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněné ESSOX s. r. o. , se sídlem v Českých Budějovicích, Senovážné nám. 231/7, identifikační číslo osoby 267 64 652, proti povinné M. F. , pro 19.048,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 48EXE 3080/2012, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci z 20. prosince 2012, č. j. 30Co 483/2012-26, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud podle ustanovení §44 odst. 7 exekučního řádu odmítl odvolání povinné proti usnesení z 10. května 2012, č. j. 48EXE 3080/2012-14, jímž okresní soud nařídil exekuci. Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná podáním, došlým okresnímu soudu 18. února 2013 (č.l. 30), označeným jako „odpor“, v němž výslovně uvádí, že se proti němu „odvolává“.
Nejvyšší soud České republiky rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §10a, §236 odst. 1 o. s. ř.). Povinná sice své podání, jímž se (řečeno nesprávně) „odvolává“ proti rozhodnutí krajského soudu, označila nesprávně jako „odpor“, z obsahu spisu je však zřejmé, že jím mínila podat (mimořádný) opravný prostředek proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž je (jedině) dovolání.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb., a čl. II Přechodných ustanovení, bod 7, zákona č. 404/2012 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. l o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Z ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. plyne, že od 1. 7. 2009 (do 31. 12. 2012) není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).
Jestliže v souzené věci krajský soud rozhodl o odvolání povinné 20. 12. 2012, dovolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné.
Nejvyšší soud proto bez nařízení jednání (§243a odst. l věta první o. s. ř.), aniž se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatelky (§241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.) podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení Hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. března 2014
JUDr. Vladimír M i k u š e k
předseda senátu