ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.1238.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 1238/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D. a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Lenky Dopitové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, Územní pracoviště Ostrava, Ostrava – Radvanice, Lihovarská 1335/9, identifikační číslo osoby 69797111 (dříve Ing. J. T., zemřelého 30. 6. 2010), proti povinné Mgr. S. V. , za účasti manžela povinné Mgr. I. V., bytem jako povinná, pro 2,370.230,- Kč s příslušenstvím, postižením členského podílu povinné u stavebního bytového družstva, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 27 E 81/2004, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 6. 2010, č. j. 10 Co 527/2010-78, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 31. 5. 2005, č. j. 27 E 81/2004-27, ve znění opravného usnesení ze dne 20. 10. 2005, č. j. 27 E 81/2004-35a, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí podle svého rozsudku pro uznání ze dne 8. 1. 2003, č. j. 19 C 199/2002-25, k uspokojení pohledávky ve výši 2,370.230,- Kč s příslušenstvím, postižením členského podílu povinné u Stavebního bytového družstva ve Frýdku – Místku, Družstevní 844, identifikační číslo osoby 00090891.
Povinná, ač řádně poučena o jeho nepřípustnosti, napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 7. 2009 (srovnej Čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné.
Z obecného závěru, že k dovolání jsou legitimováni účastníci řízení (§240 odst. 1, věta první, o. s. ř.), nelze dovozovat, že by dovolání s předpokládanými účinky mohl podat kterýkoli z nich. Z povahy dovolání jakožto mimořádného opravného prostředku plyne, že oprávnění je podat svědčí toliko účastníku, kterému nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno a kterému byla tímto rozhodnutím způsobena na jeho právech určitá újma, již lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2000, sp. zn. 2 Cdon 1648/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12/2000 pod č. 138). Protože povinná není osobou, jíž napadeným rozhodnutím nebylo vyhověno (napadeným usnesením odvolacího soudu bylo rozhodováno o odvolání manžela povinné, jemuž vyhověno nebylo), není tedy ani k podání dovolání proti tomuto rozhodnutí oprávněna.
Nelze rovněž přehlédnout, že od 1. 7. 2009 (do 31. 12. 2012) již není přípustné dovolání proti usnesením odvolacího soudu, potvrzujícím nebo měnícím usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí či exekuce (§238a odst. 1 o. s. ř.). Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí 29. 6. 2010, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné.
Proto Nejvyšší soud dovolání povinné (aniž se zabýval splněním podmínky povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení) podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. b), c) o. s. ř. odmítl.
Dovolání povinné bylo odmítnuto, oprávněnému tak vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení (§146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věta první o. s. ř.). Protože podle obsahu spisu oprávněnému žádné náklady v této fázi řízení nevznikly, rozhodl dovolací soud, jak uvedeno ve výroku II.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 23. dubna 2014
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph. D.
předsedkyně senátu