ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.1741.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 1741/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobkyně B. D., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody ve výši 10.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 16 C 93/2009, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2013, č. j. 22 Co 536/2011 - 141, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 21. 10. 2011, č. j. 16 C 93/2009 – 78, kterým bylo rozhodnuto, že podání žalobkyně ze dne 14. 3. 2009, doplněné podáním ze dne 22. 9. 2009, se odmítá, neboť je nesrozumitelné, nejsou v něm jasně vylíčeny skutkové okolnosti a je neprojednatelné.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Při podání dovolání nebyla zastoupena advokátem.
Usnesením ze dne 13. 3. 2014, č. j. 16 C 93/2009 - 185, řádně doručeným žalobkyni dne 18. 3. 2014, byla žalobkyně soudem prvního stupně vyzvána k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě deseti dnů. Žalobkyně nedostatek povinného zastoupení ve stanovené lhůtě (a ostatně ani po jejím uplynutí) neodstranila, ač byla poučena, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Žalobkyně neprokázala ani netvrdila, že je zastoupena advokátem, nebo že sama má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně nesplnila zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 9. září 2014
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu