ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.2414.2013.1
sp. zn. 30 Cdo 2414/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Lenky Dopitové v exekuční věci oprávněného J. K. , zastoupeného JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem se sídlem v Liberci II – Novém Městě, U Soudu 363/10, proti povinné MAXmobil s. r. o. , se sídlem v Liberci, Pražská 140/20, zastoupené JUDr. Oldřichem Voženílkem, advokátem se sídlem v Rumburku, U Jiskry 114/1, pro 7.290,- Kč, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 72 EXE 7217/2012, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci z 24. dubna 2013, č.j. 35Co 239/2013-28 takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení z 21. prosince 2012, č.j. 72 EXE 7217/2012-12, jímž okresní soud nařídil exekuci, tak, že návrh na její nařízení zamítl (výrok I.); výrokem II. rozhodl, že soudní exekutor Mgr. Petr Polanský nemá právo na náhradu nákladů exekuce a výrokem III., že na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů nemá právo žádný z účastníků.
Proti výroku III. rozhodnutí odvolacího soudu podala povinná dovolání, jímž se domáhala jeho změny tak, aby jí náhrada nákladů odvolacího řízení byla přiznána.
Oprávněný navrhl odmítnutí dovolání.
V řízení před odvolacím soudem přicházela (podle obsahu spisu) na nákladech povinné v úvahu pouze mimosmluvní odměna za zastupování advokátem za 1 úkon právní služby (odvolání ve smyslu §11 odst. 1 písm. k/ advokátního tarifu). Odvolání se ovšem týkalo (ve smyslu výše řečeného) pouze nepřiznané náhrady nákladů řízení, čemuž by odpovídala (dle §7 bodu 4. advokátního tarifu) mimosmluvní odměna ve výši 1.500,- Kč. Jelikož šlo o odvolání proti výroku o nákladech řízení, náležela by mimosmluvní odměna pouze ve výši jedné poloviny (§11 odst. 2 písm. c/ advokátního tarifu), čemuž odpovídá částka 750,- Kč; s náhradou hotových výdajů dle §13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300,- Kč jde celkem o částku 1.050,- Kč.
Dovolání není přípustné, protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci, v níž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (náklady povinné spojené se sepisem odvolání advokátem z punkta 7.290,- Kč s příslušenstvím nepřevyšují částku 50.000,- Kč; k tomu srov. usnesení z 26. září 2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 5/2014, v němž Nejvyšší soud dovodil, že rozhodly-li soudy nižších stupňů, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před těmito soudy vedených, je pro posouzení, zda dovoláním napadenými výroky o nákladech řízení bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, určující výše nákladů řízení, jejichž náhradu takto dovolateli podle dovolání odepřely.). Proti takovému rozhodnutí zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští (§238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013), Nejvyšší soud je proto podle §243c odst. 1 o. s. ř., odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku, proto, že oprávněnému, jenž by měl právo na jejich náhradu podle §243c odst. 3, §224 odst. 1 o. s. ř., takové náklady nevznikly; za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (§142 odst. 1 o. s. ř.) totiž nelze považovat náklady spojené s vyjádřením k dovolání, jelikož to svým obsahem nevedlo k výsledku dovolacího řízení (odmítnutí dovolání jako nepřípustného).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. února 2014
JUDr. Vladimír M i k u š e k
předseda senátu