ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.2564.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 2564/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce a) Mgr. V. K. , a žalobkyně b) Mgr. L. K. , proti žalované České republice – Ministerstvu dopravy, se sídlem v Praze 1, Ludvíka Svobody 1222/12, o zaplacení částky 36.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 12 C 155/2012, o dovolání žalobkyně b) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2013, č. j. 70 Co 365/2013-116, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, předsedou senátu (§243f odst. 2 o. s. ř.) odmítl dovolání žalobkyně, neboť neobsahuje zákonem předepsané náležitosti.
Nedostatek náležitostí spočívá v tom, že dovolání neobsahuje vymezení důvodu dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), když z něho nelze shledat, jakou konkrétní otázku procesního nebo hmotného práva měl odvolací soud odpovědět nesprávně. Žalobkyní uváděné nesprávné právní posouzení „nesprávného úředního postupu“ žalovaného, jež je synonymem pro nesprávné právní posouzení věci jako celku, vedoucí k zamítnutí žaloby, takovým vymezením dovolacího důvodu není. Samo je totiž založeno na řadě dílčích právních otázek, jejichž řešení ze strany odvolacího soudu však žalobkyně nezpochybňuje.
Vzhledem k tomu Nejvyšší soud uzavřel, že dovolání žalobkyně trpí vadou, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a která nebyla žalobkyní odstraněna v zákonné lhůtě (§241b odst. 3, §243b a §243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. listopadu 2014
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu