ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.2873.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 2873/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Pavla Vrchy, v právní věci žalobkyně M. E. K., zastoupené Mgr. Ivo Suchomelem, advokátem se sídlem v Praze 2, Ladova 2045/1, proti žalovanému Ing. J. V., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 44/2006, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. dubna 2013, č.j. 1 Co 147/2012-274, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 2. března 2011, č.j. 16 C 44/2006-203, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 5. dubna 2012, č.j. 16 C 44/2006-256, odmítl pro opožděnost odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. prosince 2010, č.j. 16 C 44/2006-138. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 30. dubna 2013, č.j. 1 Co 147/2012-274, uvedené usnesení soudu prvního stupně potvrdil pode ustanovení §219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně vlastnoručně sepsané dovolání doplněné podáním svého právního zástupce.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a dále k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2013 do 31. prosince téhož roku. Po té se nejprve zabýval otázkou přípustnosti tohoto dovolání.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
S ohledem na úpravu obsaženou v ustanovení §238 odst. 1 písm. f) o.s.ř. není předmětné dovolání přípustné, neboť směřuje proti výroku usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání, když v tomto případě je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o.s.ř. Na této skutečnosti pak nemůže ničeho změnit ani neodpovídající poučení o možnosti dovolání připojené k napadenému rozhodnutí. Nejvyšší soud proto toto dovolání pro nepřípustnost odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. srpna 2014
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu