ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.3399.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 3399/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce R. H. , zastoupeného JUDr. Jaroslavou Ježkovou, advokátkou se sídlem v Nové Pace, K. J. Erbena 1266, proti žalované SMART Financial s.r.o ., se sídlem v Olomouci, Hněvotínská 241/52, o vyloučení nemovitostí z exekuce, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 9C 325/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze z 26. března 2014, č. j. 20Co 63/2014-57, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud částečně změnil a částečně potvrdil rozsudek z 31. října 2013, č j. 9c 325/2013-35, jímž okresní soud zamítl vylučovací žalobu.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala povinná dovolání, jež vykazovalo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení.
Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 7., části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2014, a dospěl k závěru, že je třeba je odmítnout.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) v dovolání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.
Z uvedeného vyplývá, že neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání, kterou může dovolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet z úřední povinnosti. V souzené věci dovolatel prostřednictvím své právní zástupkyně blanketní dovolání z 26. června 2014 (podané k poštovní přepravě 27. června 2014) doplnil až podáním z 14. července 2014 (podaným k poštovní přepravě 15. července 2014), tedy po uplynutí dovolací lhůty, která skončila v pondělí 7. července 2014. Protože pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení §43 odst. 2, věty první, o. s. ř. odmítnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. prosince 2014
JUDr. Vladimír M i k u š e k
předseda senátu