ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.3526.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 3526/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, PhD., v právní věci žalobce J. P. , zastoupeného Mgr. Vladimírem Trnavským, Ph.D, advokátem se sídlem v Karviné, Masarykovo nám. 6, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení částky 60.500,- Kč s příslušenstvím vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 157 C 228/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. dubna 2014, č. j. 57 Co 804/2013-72, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) poté, co přihlédl k čl. II bodů 1 a 7 zákona č. 404/2012 Sb., a k čl. II bodů 2 a 3 zák. č. 293/2013 Sb., kterými se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, konstatuje, že dovolání žalobce (dále již „dovolatel“) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále již „odvolací soud“) ze dne 15. dubna 2014, č. j. 57 Co 804/2013-72, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. dubna 2013, č. j. 157 C 228/2011-54, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce s odkazem na zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nebo nesprávným úředním postupem, v rozhodném znění, domáhal po žalované zaplacení částky 60.500,- Kč s příslušenstvím, není přípustné podle §237 o. s. ř.
Námitky dovolatele – jak jím byly vyloženy v podaném dovolání - totiž nenastolují takovou právní otázku, která by byla způsobilá založit přípustnost dovolání. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněném pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přijal závěr, že má-li být dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř. ve znění účinném od 1. ledna 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „rozhodovací praxe“ se při řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje. Těmto zásadám však obsah podaného dovolání v daném případě nevyhovuje.
Nejvyšší soud proto dovolání dovolatele podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok II. o náhradě nákladů dovolacího řízení je důsledkem aplikace §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) per analogiam o. s. ř., neboť žalované v tomto dovolacím řízení žádné (účelně vynaložené) náklady nevznikly a proto zde nebyly splněny podmínky pro aplikaci §146 odst. 3 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. listopadu 2014
JUDr. Pavel V r c h a
předseda senátu