ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.3573.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 3573/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a Mgr. Víta Bičáka v exekuční věci oprávněné Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group , se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/23, identifikační číslo osoby 63998530, zastoupené Mgr. Davidem Belhou, advokátem se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 1153/13, proti povinnému Ing. P. P. , zastoupenému JUDr. Radomilem Ondruchem, advokátem se sídlem v Praze 2, Šafaříkova 371/22, pro 249 684,00 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 49 EXE 3543/2013, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2014, č. j. 21 Co 24/2014-64, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Odvolací soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 26. 9. 2013, č. j. 49 EXE 3543/2013-37, kterým Obvodní soud pro Prahu 10 nařídil exekuci podle vykonatelného rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2010, č. j. 36 Cm 152/2007-419, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 249 684,00 Kč a k úhradě nákladů exekuce a nákladů oprávněné a provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Jiřího Fišera, Exekutorský úřad Nový Jičín.
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost opírá o §239 a §237 o. s. ř. a namítá, že „…odvolací soud rozhodl v této věci zřetelně nesprávně v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, a to, že povinným je vždy ten, se kterým odvolací soud končí odvolací řízení.“ Povinný navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí.
Oprávněná ve svém vyjádření navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl, případně zamítl, a uložil povinnému povinnost nahradit oprávněné náklady soudního řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné.
Z §241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Nejvyšší soud ve svém usnesení uveřejněném pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek přijal závěr, že má-li být dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje.
Protože dovolatel neuvedl, od které ustálené praxe dovolacího soudu se podle jeho názoru měl odvolací soud odchýlit, a to ani sdělením spisových značek v minulosti vydaných rozhodnutí dovolacího soudu (případně čísla, pod nímž tato rozhodnutí měla být publikována ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu) či jiným konkrétním způsobem, Nejvyšší soud postupoval podle §243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. září 2014
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, Ph.D.
předsedkyně senátu