ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.419.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 419/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobkyně J. K. , proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o omluvu a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 209/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2011, č. j. 39 Co 583/2009-96, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným rozhodnutím potvrdil Městský soud v Praze rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 9. 2009, č. j. 14 C 209/2007-48, kterým byl zamítnut návrh žalobkyně, aby žalovaná byla povinna omluvit se žalobkyni a zaplatit jí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100.000,- Kč spolu s 9,5% úrokem z prodlení od 1. 1. 2007 do zaplacení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, při jehož podání nebyla zastoupena advokátem. Žalobkyně byla usnesením soudu prvního stupně vyzvána, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta, a byla poučena, že nevyhoví-li uvedené výzvě, bude dovolací řízení zastaveno. Žalobkyně podala žádost, aby jí byl zástupce z řad advokátů ustanoven, avšak soud o žádosti žalobkyně nerozhodl a dovolací řízení usnesením ze dne 17. 9. 2012, č. j. 14 C 209/2007-119, zastavil. Usnesení o zastavení řízení bylo později soudem prvního stupně zrušeno (č. l. 124). Soud prvního stupně poté usnesením ze dne 23. 4. 2013, č. j. 14 C 209/2007-134, rozhodl, že návrh žalobkyně na ustanovení právního zástupce se zamítá. Žalobkyně byla soudem znovu vyzvána, aby si zvolila právního zástupce, nebo soudu prokázala, že má právnické vzdělání. Ve stanovené lhůtě tak žalobkyně neučinila, dne 8. 8. 2013 pouze znovu podala k soudu žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů. Dne 26. 9. 2013 byl žalobkyni doručen přípis soudu, ve kterém je žalobkyně vyzývána, aby soudu ve lhůtě 7 dnů sdělila, zda a jakým způsobem se změnily její osobní, majetkové a výdělkové poměry. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by se její poměry změnily. Dne 27. 12. 2013 byl žalobkyni doručen přípis soudu, že o její žádosti směřující k ustanovení advokáta bylo již dříve pravomocně rozhodnuto usnesením č. j. 14 C 209/2007-134.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“), viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání.
Z dovolání nevyplývá, že by byla žalobkyně jako dovolatelka právně zastoupena. Žalobkyně neprokázala ani netvrdila, že je zastoupena advokátem nebo že má sama právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně nesplnila zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to i přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, část věty před středníkem, a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Žalobkyně z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, ostatním účastníkům ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2 věty první a §243c odst. 1 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z účastníků řízení právo.
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 14. března 2014
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu