ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.4559.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 4559/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Pavla Vrchy, v právní věci žalobkyně Ing. L. P. , adresa pro doručování Praha 1, Krakovská 1, proti žalované České republice - Ministerstvu zemědělství, se sídlem v Praze 1, Těšnov 65/17, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 1/2010, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. února 2012, č.j. 1 Co 286/2011-239, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(243 odst. 2 o.s.ř.):
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. února 2012, č.j. 1 Co 286/2011-239, výrokem I. potvrdil podle §219 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) rozsudek soudu prvního stupně v odstavci I. výroku, v odstavci II. výroku co do částky 50.000,- Kč a potvrdil jej i v odstavci III. výroku. Výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, aniž by byla zastoupena advokátem.
Žalobkyně požádala soud o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Tato její žádost byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. října 2012, č.j. 37C 1/2010-270, zamítnuta. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 25. března 2013, č.j. 1 Co 313/2012-311, usnesení soudu prvního stupně změnil potud, že se žalobkyni přiznává osvobození od soudních poplatků z jedné poloviny; jinak usnesení ve výroku, kterým byla její žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení zamítnuta, potvrdil.
Soud prvního stupně poté vyzval žalobkyni mimo jiné k odstranění nedostatku povinného zastoupení usneseními ze dne 12. června 2012, č.j. 37 C 1/2010-258, a ze dne 20. února 2014, č.j. 37C 1/2010-334, s poučením o tom, že nebude-li ve stanovené lhůtě výzvě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení byla dovolatelce doručena dne 19. června 2012 a dne 3. března 2014, avšak tento nedostatek nebyl do současné doby odstraněn.
K dovolání se vyjádřila žalovaná, která především poukázala na skutečnost, že dovolatelka není v dovolacím řízení zastoupena advokátem (tedy, že schází tato podmínka dovolacího řízení).
Dovolací soud za situace, kdy napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 23. února 2012, přihlédl k bodu 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného do 31. prosince 2012. Konstatuje, že podle §241 o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (který však může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy), jestliže sám nemá právnické vzdělání; je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná za ní osoba uvedená v §21 nebo §21a anebo v §21b o.s.ř., pokud má právnické vzdělání. Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo §21a, v §21b, anebo v §26a odst. 3 o.s.ř., která má právnické vzdělání. V tomto případě se jedná o úpravu tzv. povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení, které je chápáno jako zvláštní podmínka dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze sice odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí ve věci samé. Nedostatek v zastoupení dovolatele musí být proto řešen postupem podle ustanovení §241b odst. 2 o.s.ř. ve spojení s §104 odst. 2 téhož zákona.
Požadavek povinného zastoupení platí jen pro podání dovolání, přičemž však tuto část dovolacího řízení je třeba chápat v širším smyslu tak, že zahrnuje nejen podání dovolání samotného, ale vztahuje se i k podání, kterým se dovolání doplňuje nebo omezuje, nebo podání, kterým se disponuje rozsahem dovolání, jeho důvody nebo dovolacím návrhem. Pokud dovolatel podá dovolání sám, je nezbytné ke splnění požadavku nuceného zastoupení vyplývajícího ze zmíněného ustanovení, aby jeho zástupce učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním nebo aby alespoň písemně nebo ústně do protokolu sdělil soudu, že se s dovolatelem učiněným podáním ztotožňuje. Nestane-li se tak, není požadavku povinného zastoupení vyhověno (obdobně srovnej JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Ljubomír Drápal, JUDr. Zdeněk Krčmář, JUDr. Michal Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, 6. vydání, Praha 2003, II. díl, str. 1064 až 1065).
Dovolací soud je nucen konstatovat, že dovolatelka výše uvedené výzvě soudu nevyhověla a pro dovolací řízení si nezvolila ve stanovené lhůtě (resp. ani později) zástupce z řad advokátů, aniž by případně doložila, že splňuje podmínku získání právnického vzdělání, jak je předpokládána ustanovením §241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.
Protože tak nebyla naplněna tato zvláštní podmínka dovolacího řízení, dovolacímu soudu nezbylo, než podle již uvedených ustanovení dovolací řízení zastavit.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 o.s.ř. věta první o.s.ř., když dovolatelka nemá na náhradu nákladů nárok, přičemž žalované v dovolacím řízení sice náklady spojené s jejím zastoupením advokátem vznikly, avšak podle názoru dovolacího soudu se nejednalo o náklady účelně vynaložené k hájení jejích práv. Samotné dovolání žalobkyně nebylo projednatelné v důsledku nesplnění podmínky dovolacího řízení spočívající v nuceném zastoupení dovolatele advokátem; bylo pak na soudu vést žalobkyni k nápravě tohoto nedostatku z úřední povinnosti, což bylo skutečně také realizováno. Za této situace pak i pasáž vyjádření zabývající se meritem věci byla nadbytečná.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. listopadu 2014
JUDr. Pavel P a v l í k
předseda senátu