ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.872.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 872/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Pavlíkem v právní věci žalobce P. R., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Klimešem, advokátem se sídlem v Olomouci, Wellnerova 1215/1, proti žalované L. Š., o ochranu osobnosti , vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci pod sp. zn. 74 C 72/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. února 2013, č.j. 1 Co 334/2012-113 , takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 21. února 2013, č.j. 1 Co 334/2012-113, potvrdil podle §219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 15. října 2012, č.j. 74 C 72/2011-97, kterým bylo zastaveno řízení podle ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to pro nezaplacení soudního poplatku a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce vlastnoručně sepsané dovolání.
Na žádost žalobce Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 9. dubna 2013, č.j. 74 C 72/2011-129, výrokem I. přiznal žalobci pro dovolací řízení osvobození od soudních poplatků v rozsahu ½. Výrokem II. ustanovil žalobci pro dovolací řízení JUDr. Evu Váňovou, advokátku se sídlem v Prostějově, T.G.Masaryka 121/11. K odvolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 9. dubna 2013, č.j. 74 C 72/2011-129, Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 18. července 2013, č.j. 1 Co 205/2013-168, výrokem I. usnesení krajského soudu ve výroku I. potvrdil a ve výroku II. změnil tak, že ustanovil žalobci pro dovolací řízení JUDr. Jaroslava Klimeše, advokáta se sídlem v Olomouci, Wellnerova 1215/1.
K výzvě soudu o doplnění náležitostí dovolání sepsaného vlastnoručně žalobcem sdělil jeho právní zástupce JUDr. Jaroslav Klimeš přípisem ze dne 15. listopadu 2013, že od žalobce obdržel výslovný pokyn, aby za něj v předmětném řízení již nadále nečinil jakékoliv právní úkony včetně požadavku, aby dovolání žalobce nadále nedoplňoval.
Soud prvního stupně poté vyzval žalobce k opravě a doplnění jeho dovolání usnesením ze dne 19. listopadu 2013, č.j. 74 C 72/2011-200, s poučením o následcích nesplnění výzvy.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013.
Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Požadavek povinného zastoupení platí jen pro podání dovolání, přičemž však tuto část dovolacího řízení je třeba chápat v širším smyslu tak, že zahrnuje nejen podání dovolání samotného, ale vztahuje se i k podání, kterým se dovolání doplňuje nebo omezuje, nebo podání, kterým se disponuje rozsahem dovolání, jeho důvody nebo dovolacím návrhem. Pokud dovolatel podá dovolání sám, je nezbytné ke splnění požadavku nuceného zastoupení vyplývajícího ze zmíněného ustanovení, aby jeho zástupce učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním nebo aby alespoň písemně nebo ústně do protokolu sdělil soudu, že se s dovolatelem učiněným podáním ztotožňuje. Nestane-li se tak, není požadavku povinného zastoupení vyhověno (obdobně srovnej JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Ljubomír Drápal, JUDr. Zdeněk Krčmář, JUDr. Michal Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, 6. vydání, Praha 2003, II. díl, str. 1064 až 1065).
Z výše uvedeného plyne, že přes opatření provedená soudem prvního stupně (přitom ustanovení §43 o.s.ř. se nepoužije - viz §243b o.s.ř.) dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení ve smyslu §241 odst. 1 věty první a odst. 4 o.s.ř., neboť na jeho přání advokát nenahradil ani nedoplnil původní dovolání žalobce, resp., ani se s tímto dovoláním výslovně neztotožnil. Dovolací soud proto řízení o dovolání zastavil pro nesplnění uvedené zvláštní podmínky dovolacího řízení (§241b odst. 2 část věty před středníkem a §104 odst. 2 věta třetí o.s.ř.).
U výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení se odkazuje na ustanovení §243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. dubna 2014
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu