ECLI:CZ:NS:2014:30.ND.4.2014.1
sp. zn. 30 Nd 4/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D., a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr.Pavla Pavlíka ve věci žalobkyně K. F., proti žalovanému J. F., o výživné manželky, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 9 C 139/2013, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 9 C 139/2013 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v České Lípě.
Odůvodnění:
Žalobkyně podáním ze dne 11. 10. 2013 (č. l. 21), které doplnila podáním ze dne 31. 10. 2013 (č. l. 26), navrhla přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v České Lípě. Uvedla, že je pro ni z ekonomických důvodů nemožné cestovat k jednání u Okresního soudu v Přerově. V současné době je na mateřské dovolené a její finanční situace není příznivá. Vzhledem ke vzdálenosti od bydliště by byla nucena zajistit si ubytování, což není v jejích finančních silách.
Žalovaný s návrhem nesouhlasí. Důvody žalobkyně považuje za bezpředmětné, neboť žalobkyně může být i tak vyslyšena u soudu v místě jejího bydliště a finanční situace žalobkyně i žalovaného je obdobná.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“, věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odst. 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.).
Nejvyšší soud návrh žalobkyně projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu. Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, a pro jejíž určení jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době zahájení řízení (§11 odst. 1 o. s. ř.), je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000). Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny zákonné předpoklady, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
K přikázání věci jinému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V projednávané věci žalobkyně svůj návrh odůvodnila nepříznivou finanční situací a vzdáleností místa jednání od jejího bydliště. Tyto skutečnosti však nejsou natolik relevantní, aby odůvodňovaly výjimku z výše uvedené ústavní zásady. Nejvyšší soud v posuzované věci neshledal z hlediska účastníků i z hlediska požadavku rychlosti a hospodárnosti řízení žádné okolnosti, které by delegaci jinému soudu opodstatňovaly, proto návrhu žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu v České Lípě podle §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. března 2014
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu