ECLI:CZ:NS:2014:32.CDO.1000.2014.1
sp. zn. 32 Cdo 1000/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně N E F O, s.r.o. , se sídlem v Chomutově, Haškova 3438, PSČ 430 01, identifikační číslo osoby 61329037, zastoupené Mgr. Věrou Fořtovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, U Brodu 74, proti žalované SAV invest, s.r.o. , se sídlem v Praze 3, Tachovské náměstí 90, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 27189431, o zaplacení 9 923 444 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 64 Cm 47/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. října 2013, č. j. 64 Cm 47/2013-62, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. listopadu 2013, č. j. 1 Cmo 315/2013-72, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. října 2013, č. j. 64 Cm 47/2013-62, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. listopadu 2013, č. j. 1 Cmo 315/2013-72, se odmítá .
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. října 2013, č. j. 64 Cm 47/2013-62, tak, že žalobkyni přiznal osvobození od soudních poplatků v rozsahu 9/10 a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Z dovolání žalobkyně se podává, že dovolatelka jím výslovně napadla v záhlaví označená usnesení soudů obou stupňů.
Dovolání je ve smyslu ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení §201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje; občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. října 2013, č. j. 64 Cm 47/2013-62, podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (shodně srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 10/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu trpí vadou, neboť dovolatelka v dovolání oproti požadavkům vymezeným pro obsah dovolání v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ustanovení §237 o. s. ř.).
Požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně popsal, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, jež je veřejnosti k dispozici in www.nsoud.cz), přičemž musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Uvedený nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení §241b odst. 3 větu první o. s. ř.), dovolatelce uplynula dne 20. ledna 2014 (srov. §57 odst. 2 větu první o. s. ř.). Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.
Nejvyšší soud proto dovolání proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo v řízení rozhodováno, protože rozhodnutím o dovolání řízení ve věci nekončí (srov. §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. září 2014
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu