ECLI:CZ:NS:2014:32.ND.273.2014.1
sp. zn. 32 Nd 273/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci oprávněné Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group , se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 47116617, zastoupené JUDr. Michalem Bendou, advokátem se sídlem v Praze 2 – Novém Městě, Apolinářská 445/6, PSČ 128 00, proti povinnému Ch. L. , o návrhu na nařízení exekuce pro 882 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 373/2014, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 373/2014 se podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Břeclavi.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Antonín Dohnal podal dne 18. února 2014 u Okresního soudu v Břeclavi žádost o pověření a nařízení exekuce podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 23. prosince 2013, č. j. 111 EC 291/2011-44.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 2. května 2014, č. j. 53 EXE 373/2014-23, vyslovil svoji místní nepříslušnost ve věci s tím, že po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněným bude věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti podle ustanovení §11 odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Okresní soud dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, neboť z výpisu Centrální evidence obyvatelstva vyplývá, že povinný touto evidencí neprochází, podle zprávy Městské policie Pohořelice ze dne 14. dubna 2014 bylo místním šetřením uvedeného orgánu zjištěno, že povinný se na udané adrese nezdržuje, jiná adresa pobytu v obci není známa a není známo ani jiné místo, kde se povinný v současné době zdržuje.
Podle ustanovení §28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném od 1. ledna 2013, exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.
Podle ustanovení §35 exekučního řádu se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle §43a (odstavec 3).
Podle ustanovení §45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle článku 22 bod 5 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001ze dne 22. prosince 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, bez ohledu na bydliště mají výlučnou příslušnost pro řízení, jejichž předmětem je výkon rozhodnutí, soudy členského státu, na jehož území výkon rozhodnutí byl nebo má být proveden.
Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že povinný měl povolen pobyt na území České republiky od 10. ledna 1994 do 10. prosince 2003, kdy byl pobyt ukončen; v současné době u povinného nebyl zjištěn trvalý pobyt ani jiné místo pobytu na území České republiky.
Protože povinný nemá bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Je tudíž zjevné, že v posuzovaném případě byly naplněny podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu v souladu s ustanovením §11 odst. 3 o. s. ř., neboť jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, a podmínky místní příslušnosti zde chybějí nebo je nelze zjistit.
Nejvyšší soud proto rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Břeclavi.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. prosince 2014
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu