Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.12.2014, sp. zn. 33 Cdo 3977/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.3977.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.3977.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 3977/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně M. J. , zastoupené JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem v Kolíně III, Legerova 148, proti žalovanému P. Š. , zastoupenému Mgr. Michaelou Bartošovou, advokátkou se sídlem v Kolíně I, Kutnohorská 43, o 950.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 113 EC 201/2012, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2014, č.j. 24 Co 69/2014-124, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalovaný napadl dovoláním výslovně v celém rozsahu v záhlaví citované rozhodnutí, jímž krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 22. 7. 2013, č.j. 113 EC 201/2012-54, tak, že mu uložil zaplatit žalobkyni 950.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení (výrok I. rozhodnutí odvolacího soudu) a nahradit jí náklady řízení před soudy obou stupňů (výrok II. rozhodnutí odvolacího soudu). Dovolání neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti, a ve vztahu k nákladovému výroku neobsahuje žádnou argumentaci, tedy ani vymezení důvodu dovolání (§241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jeno.s.ř.“). O tyto náležitost již dovolání nemůže být doplněno (srov. §241b odst. 3, větu první, o.s.ř.) a pro tyto vady v dovolacím řízení nelze pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu daného ustanovení (či jeho části). Uvádí-li žalovaný k otázce přípustnosti dovolání, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného i procesního práva, „které mají být v dané věci posouzeny jinak“ , nejde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, neboť významově neodpovídá žádnému ze čtyř kritérií uvedených v §237 o.s.ř., a to ani poslednímu z nich, podle něhož je dovolání přípustné, má-li být dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka (dovolacím soudem) posouzena jinak. K řádnému vymezení tohoto hlediska přípustnosti musí být nadto z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má podle názoru dovolatele dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání žalovaný nedostál a způsobilé vymezení přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání. Povinnost uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, žalovaný nesplnil ani tvrzením, že krajský soud rozhodl v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, není-li z dovolání patrno, od které ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se řešení nastolené právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. již výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Argumentace, jež je obsahem dovolání, navíc nevystihuje jediný možný dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§241a odst. 1 a 3 o.s.ř.). Výtky dovolatele totiž směřují proti správnosti skutkových zjištění odvolacího soudu, případně jsou namítány vady řízení, aniž by však šlo o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1, věta první, o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 11. prosince 2014 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/11/2014
Spisová značka:33 Cdo 3977/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.3977.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19