Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.02.2014, sp. zn. 33 Cdo 4208/2013 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.4208.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.4208.2013.1
sp. zn. 33 Cdo 4208/2013 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobců a) J. M. a b) H. M., zastoupených JUDr. Petrem Vackem, advokátem se sídlem v Praze 6, Čs. armády 33, proti žalované WELFAST a. s. se sídlem v Rudné, Masarykova 1363, zastoupené Mgr. Danielem Kapitánem, advokátem se sídlem v Plzni, Sady 5. května, o 292.467,- Kč, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 21 C 242/2010, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. dubna 2013, č. j. 26 Co 106/2013-217, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 19.118,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Petra Vacka, advokáta. Odůvodnění: Žalovaná podala dovolání proti shora uvedenému rozsudku, jímž Krajský soud v Praze potvrdil ve výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 23. května 2012, č. j. 21 C 242/2010-185, jímž jí byla uložena povinnost zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně 292.467,- Kč, a rozhodl o nákladech řízení. Dovolání má za přípustné, neboť se domnívá, že napadené rozhodnutí spočívá na zodpovězení právní otázky, „při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“. Žalobci navrhli dovolání pro nepřípustnost odmítnout, popř. zamítnout. Dovolání Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Námitkami, že část stavebních prací prováděli žalobci prostřednictvím svých subdodavatelů, čímž došlo na předmětném díle (nikoli zaviněním žalované) k prostojům v trvání 215 dní, které zapříčinily nedodržení sjednaného termínu dokončení díla, že bez ohledu na to, že dílo subdodavatelsky prováděly taktéž třetí osoby, aniž se to projevilo např. změnou rozsahu díla, neboť prodlení těchto subdodavatelů se přičítalo žalované, že odvolací soud přijal nesprávný závěr, že žalovaná souhlasila s tím, aby dílo nebylo realizováno zcela jen její osobní činností, že odvolací soud pominul, že dílo bylo dokončeno již 31. 5. 2007 a že se žalovaná nezavázala zajistit likvidaci odpadních vod z pozemku, neuplatnila žalovaná jediný možný dovolací důvod podle §241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013 (dále jeno. s. ř.“); zpochybňuje totiž správnost zjištěného skutkového stavu věci a nikoli právní posouzení věci. Totéž platí o výhradě vůči závěru, že smlouva o dílo byla změněna, a proto žalovaná nemá právo na doplatek ceny díla. Pro úplnost nutno uvést, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř.) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o. s. ř. Podle §241a odst. 2 o. s. ř. je dovolatel povinen v dovolání uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části). Domáhá-li se dovolatel revize řešení několika otázek, ať již hmotného či procesního práva, musí ve vztahu ke každé z nich vymezit, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, tzn., že je povinen uvést, v čem se při jejím řešení odvolací soud a) odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu nebo b) že jde o otázku v rozhodování dovolacího soudu dosud nevyřešenou nebo c) že uvedená právní otázka je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d) popř. že tato, již dříve dovolacím soudem vyřešená otázka má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak. Dovolatelka podle obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) ve vztahu k řešení otázky nepřiznání nároku na smluvní pokutu a na paušální částku za projektovou dokumentaci pro jejich rozpor s dobrými mravy ani řešení otázky výkladu čl. IV. odst. e) obchodnětechnických podmínek a čl. V. smlouvy o dílo shora uvedenému požadavku nedostála. O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobci mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil vyhlášku č. 484/2000 Sb. (srov. nález ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, 2, §2, §6 odst. 1, §7 bodu 6, §8 odst. 1, §11 odst. 1 písm. k) a §12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), tj. částkou 15.200,- Kč (2 x 7.600,- Kč). Součástí nákladů je paušální částka náhrady za společný úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 600,- Kč (§13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) a částka 3.318,- Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. února 2014 JUDr. Václav Duda předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/27/2014
Spisová značka:33 Cdo 4208/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.4208.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:čl. 237 o. s. ř.
čl. 241a odst. 1 o. s. ř.
čl. 241a odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19