ECLI:CZ:NS:2014:4.TDO.941.2014.1
sp. zn. 4 Tdo 941/2014-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. srpna 2014 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaného v neprospěch obviněného M. Š. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 19. 11. 2013 sp. zn. 68 To 286/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 2 T 188/2012, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 19. 11. 2013 sp. zn. 68 To 286/2013 ve výroku pod bodem I., jímž byl zrušen v rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 4. 9. 2013 sp. zn. 2 T 188/2012 výrok o náhradě škody.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušenou část usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Odůvodnění:
Okresní soud v Šumperku v nyní posuzované trestní věci obviněného M. Š. rozhodl nejprve rozsudkem ze dne 22. 1. 2013 sp. zn. 2 T 188/2012, který byl posléze usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočkou v Olomouci ze dne 19. 4. 2013 sp. zn. 68 To 118/2013 z podnětu odvolání obviněného podle §258 odst. 1 písm. a), b) a c) tr. ř. zrušen v celém rozsahu a podle §259 odst. 1 tr. ř. věc vrácena soudu prvního stupně, neboť bylo nutno učinit ve věci rozhodnutí nové.
Následným rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 4. 9. 2013 sp. zn. 2 T 188/2012 pak byl obviněný M. Š. uznán vinným pokračujícím přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku (skutky zde popsané pod body 1 až 5), přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku (skutek ad bod 4), přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku (skutek ad bod 6) a přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku (skutek ad bod 7). Za tuto trestnou činnost byl obviněnému podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v délce dvou let se zařazením do věznice s ostrahou podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Dále mu bylo podle §99 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku uloženo ochranné léčení protitoxikomanické formou ústavní. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené společnosti Folget, s.r.o. se sídlem Šumperk, Průmyslová č. 5, IČ: 25876732, (správně mělo být uvedeno FOLGET, spol. s r.o.) částku ve výši 699,- Kč, poškozené společnosti Penny Market s.r.o., se sídlem Mohelnice, Zábřežská č. 10, IČ: 64945880, (správně mělo být uvedeno Penny Market s.r.o., se sídlem Radonice, Počernická 257, IČ: 64945880) částku ve výši 19.657,- Kč, poškozenému I. S. – COMEREX – SPORT BAZAR se sídlem Šumperk, Jugoslávská 11, IČ: 6410867 (správně mělo být uvedeno se sídlem Šumperk, Italská 2993/7), částku ve výši 990,- Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. pak byli poškozená společnost Penny Market s.r.o. a poškozený I. S. COMEREX – SPORT BAZAR odkázáni se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody na občanskoprávní řízení.
Citovaný rozsudek napadl odvoláním obviněný i státní zástupce v neprospěch obviněného. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 19. 11. 2013 sp. zn. 68 To 286/2013 z podnětu odvolání obviněného napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. b), d), f), odst. 2 tr. ř. zrušil v celém výroku o náhradě škody učiněném podle §228 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 2 tr. ř. ohledně všech poškozených. V ostatních částech zůstal napadený rozsudek nezměněn. Odvolání státního zástupce krajský soud podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti uvedenému usnesení podal nejvyšší státní zástupce dovolání v neprospěch obviněného a opřel je o dovolací důvod ve smyslu §265b odst. 1 písm. k) tr. ř., neboť v napadeném rozhodnutí podle něj chybí výrok. Namítané pochybení dovolatel spatřuje v tom, že krajský soud nesprávně postupoval, zrušil-li rozhodnutí okresního soudu o nárocích poškozených na náhradu škody, aniž by o nich dále rozhodl. Zvolený postup odvolací soud zdůvodnil tím, že v předmětné trestní věci vůbec nedošlo k zahájení adhezního řízení před soudem. Krajský soud odkázal v odůvodnění svého usnesení na obsah protokolu o hlavním líčení ze dne 3. 7. 2013, z něhož plyne, že se k tomuto procesnímu úkonu poškození, resp. jejich zástupci osobně nedostavili a že okresní soud před zahájením dokazování nepostupoval v souladu s §206 odst. 2 věta druhá tr. ř., když nepřečetl jejich návrhy obsažené ve spisu. Krajský soud proto ohledně adhezního řízení uzavřel, že ačkoli se poškození připojili v přípravném řízení s nárokem na náhradu škody, vůbec se nestali účastníky adhezního řízení, takže nebylo možné o jejich nárocích rozhodnout. Dovolatel též poukázal na zjištění krajského soudu, který konstatoval nepřesné označení poškozené Penny Market, s. r. o., a dále na jím vyjádřenou pochybnost o tom, jak se okresní soud dopočítal k výši přiznané částky na náhradě škody této poškozené. Přezkoumání postupu okresního soudu při rozhodování v adhezním řízení pak soud druhého stupně uzavřel s tím, že dané problematice je třeba věnovat větší pozornost než v tomto případě, aby tak do budoucna nedocházelo „doslova k maření” nároků poškozených na náhradu škody.
Takto vyargumentovanou právní úvahu krajského soudu nelze podle dovolatele akceptovat. Ten zároveň upozornil na skutečnost, že adhezní řízení netvoří žádnou časově či jinak formálně samostatnou či oddělenou část trestního řízení, ale že s ním splývá zejména ve stadiu dokazování (viz Šámal, P. a kol., Trestní řád, II. Komentář. 7. vydání, 2013, str. 2831). Pokud všichni poškození splnili řádně a včas všechny zákonné požadavky k uplatnění svého nároku na náhradu škody (§43 odst. 3 tr. ř.) způsobené trestným jednáním obviněného Š. na předmětu jejich vlastnického práva, bylo podle dovolatele namístě, aby bylo o jejich nároku v rámci trestního řízení také rozhodnuto. V tomto směru dovolatel odkázal na jednoznačný výklad povinnosti soudu rozhodnout o včas a řádně uplatněných nárocích poškozených, jak předpokládá usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2013 sp. zn. 11 Tdo 93/2013, v němž je uvedeno, že pochybení soudu, které spočívá v nedodržení postupu podle ustanovení §206 odst. 2 tr. ř., nemůže mít zásadně vliv na existenci nároku poškozeného uplatněného v souladu s §43 odst. 3 tr. ř. Výrok o náhradě škody proto obstojí i při existenci uvedené vady, protože porušení povinnosti soudu podle citovaného ustanovení nemůže být na újmu práv poškozeného. V napadeném rozhodnutí proto chybí ten adhezní výrok, kterým se rozhoduje o uplatněných nárocích poškozených: FOLGET, spol. s r.o., se sídlem Šumperk, Průmyslová č. 5, IČ: 25876732, ve výši 699,- Kč, Penny Market s.r.o., se sídlem Radonice, Počernická 257, ve výši 22.520,- Kč, a I. S. COMEREX – SPORT BAZAR, se sídlem Šumperk, Jugoslávská 11, IČ: 6410867 částku ve výši 1.200,- Kč (správně mělo být uvedeno se sídlem Šumperk, Italská 2993/7).
Dovolatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 19. 11. 2013 sp. zn. 68 To 286/2013 ve výroku, kterým z podnětu odvolání obviněného rozhodl tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), d), f), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 2 T 188/2012 v celém výroku o náhradě škody, a dále zrušil i případná rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud postupoval podle §265 l odst. 1 tr. ř. a přikázal Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, a takto rozhodl podle §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i pro případ jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu (viz §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.).
Obviněný se prostřednictvím svého obhájce k obsahu dovolání nejvyššího státního zástupce nevyjádřil, pouze souhlasil, aby o něm Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) zjistil, že dovolání nejvyššího státního zástupce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 19. 11. 2013 sp. zn. 68 To 286/2013 je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. Nejvyšší státní zástupce je podle ustanovení §265d odst. 1 písm. a) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. uplatněný nejvyšším státním zástupcem je dán v případě, že v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný.
V posuzované trestní věci je podstatné, že níže uvedení poškození v souladu s podmínkami §43 odst. 3 tr. ř. vznesli vůči obviněnému své požadavky na náhradu škody v trestním řízení, tedy ještě před zahájením dokazování v hlavním líčení. Požadavek poškozené FOLGET, spol. s r.o., se sídlem Šumperk, Průmyslová 3062/5, IČ: 25876732, je založen ve spise na č. l. 9, návrh společnosti Penny Market s.r.o., se sídlem Radonice, Počernická 257, IČ: 64945880, je založen na č. l. 120 a nárok poškozeného I. S. COMEREX – SPORT BAZAR, se sídlem Šumperk, Italská 2993/7, IČ: 64108627, je vyjádřen na č. l. 5 trestního spisu sp. zn. 2 T 42/2013, spojeného s trestní věcí sp. zn. 2 T 188/2012.
I když samosoudkyně Okresního soudu v Šumperku nepostupovala důsledně v souladu s ustanovením §206 odst. 2 tr. ř., podle něhož předseda senátu /tudíž i samosoudce (§314b odst. 4 tr. ř.)/ po přednesení obžaloby, pokud se poškozený nedostavil k hlavnímu líčení, přečte jeho návrh na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích způsobené trestným činem nebo k vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem ze spisu, je-li v něm obsažen, když z protokolu o hlavním líčení konaném dne 11. 12. 2012 vyplývá, že před zahájením dokazování pouze bez dalšího konstatovala, zda a jací poškození se připojili k trestnímu řízení se svým nárokem na náhradu škody, přesto nelze označit rozhodnutí odvolacího soudu týkající se náhrady škody za správné.
Je totiž třeba plně přisvědčit dovolateli, že krajský soud postupoval chybně, pokud zrušil výrok o náhradě škody v rozsudku soudu prvního stupně a sám jej nenahradil výrokem vlastním, v němž by napravil nedostatky, které jím byly v odvolacím řízení zjištěny. V důsledku postupu a rozhodnutí odvolacího soudu tak o včas uplatněných nárocích poškozených v konečném výsledku nebylo rozhodnuto a tudíž lze akceptovat výhradu dovolatele, že v dovoláním napadeném rozhodnutí chybí výrok - výrok o náhradě škody. Nesprávnou je totiž argumentace odvolacího soudu zdůvodňující jím zvolený postup, tedy že pro pochybení okresního soudu spočívajícího v nedodržení ustanovení §206 odst. 2 tr. ř., nebylo v žádném ohledu zahájeno adhezní řízení a dotčení poškození, ačkoliv se připojili v přípravném řízení se svými nároky na náhradu škody, nestali se jeho účastníky, a nebylo proto možno o jejich nárocích rozhodnout.
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci tím nerespektoval ustálený názor Nejvyššího soudu, podle něhož pochybení soudu spočívající v nedodržení postupu podle §206 odst. 2 tr. ř., nemá podstatný vliv na existenci nároku poškozeného uplatněného podle §43 odst. 3 tr. ř., o němž je nutno v trestním řízení rozhodnout, a porušení povinnosti soudu postupovat podle citovaného ustanovení nemůže být tudíž na újmu práv poškozených (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2013 sp. zn. 11 Tdo 93/2013 a ze dne 10. 7. 2013 sp. zn. 8 Tdo 608/2013).
V důsledku výše uvedených zjištění a závěrů Nejvyšší soud jako soud dovolací shledal podané dovolání nejvyššího státního zástupce důvodným a zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 19. 11. 2013 sp. zn. 68 To 286/2013 a to ve výroku pod bodem I., jímž byl v rozsudku soudu prvního stupně zrušen výrok o náhradě škody ohledně všech poškozených. Taktéž zrušil i všechna ostatní obsahově navazující rozhodnutí, jež v důsledku tohoto rozhodnutí pozbyla svého podkladu (§265k odst. 1, 2 tr. ř.).
Na rozdíl od návrhu dovolatele ale Nejvyšší soud nepostupoval podle §265 l odst. 1 tr. ř., tedy nepřikázal Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V existující procesní situaci na podkladě toliko uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. totiž Nejvyšší soud nemohl věc přikázat krajskému soudu, aby o náhradě škody znovu rozhodl, neboť mu v tom brání ustanovení §265m odst. 2 tr. ř. Podle něj zruší-li Nejvyšší soud rozsudek (zde usnesení) toliko ve výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení, užije přiměřeně §265 tr. ř. Podle tohoto ustanovení zákona pak Nejvyšší soud, pokud by nerozhodl ve věci sám, musel by odkázat poškozené na řízení ve věcech občanskoprávních. Nejvyšší soud ale sám nemohl o náhradě škody věcně rozhodnout, jelikož mu to neumožňoval uplatněný dovolací důvod podle §256b odst. 1 písm. k) tr. ř., podle něhož bylo možné napravit pouze vadu spočívající v chybějícím výroku, nikoli případné vady v tomto výroku samotném. Zrušením výše uvedené části dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu se navíc obnovila existence původního výroku o náhradě škody v rozsudku soudu prvního stupně, čímž právně i fakticky došlo k nápravě, které se dovolatel domáhal. Dalšího rozhodnutí v této věci tak již není třeba.
Toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud za splnění podmínek ustanovení §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 21. srpna 2014
Předseda senátu: JUDr. František H r a b e c