ECLI:CZ:NS:2014:5.TDO.931.2014.1
sp. zn. 5 Tdo 931/2014-124
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 14. srpna 2014 v řízení o dovolání, které podal obviněný T. H. , proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 8. 2013, sp. zn. 2 To 13/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 T 10/2010, takto:
Podle §23 odst. 3 tr. ř. per analogiam se s p o j u j í ke společnému projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 930/2014 a 5 Tdo 931/2014.
Obě věci budou vedeny pod sp. zn. 5 Tdo 930/2014.
Odůvodnění:
U Krajského soudu v Brně bylo vedeno společné trestní řízení proti obviněným T. H. , P. M. , J. M. , L. A. , Ing. P. N. , P. Č. , D. D. a Ing. M. K.
Krajský soud v Brně v této věci rozhodl rozsudkem ze dne 30. 9. 2011, sp. zn. 1 T 10/2010, tak, že sedm obviněných – T. H. , P. M. , J. M. , L. A. , Ing. P. N. , P. Č. a D. D. – uznal vinnými v bodech I/1 písm. a) – o), I/2 písm. a), b) výroku o vině zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 a §240 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, obviněnou L. A. v bodě II. výroku o vině přečinem nedovolené výroby a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka podle §349 tr. zákoníku a obviněného P. M. v bodě III. výroku o vině přečinem nedovoleného ozbrojování podle §279 odst. 1 tr. zákoníku. Za tuto trestnou činnost byli všichni obvinění odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody.
Obviněným T. H. a P. M. byl taktéž uložen peněžitý trest podle §67 odst. 1 tr. zákoníku, za použití §68 odst. 1, 2 tr. zákoníku, a podle §69 odst. 1, pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl oběma obviněným uložen náhradní trest odnětí svobody. Všem sedmi obviněným – T. H. , P. M. , J. M. , L. A. , Ing. P. N. , P. Č. a D. D. byl dále podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti.
Obviněným P. M. a L. A. bylo podle §101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku uloženo zabrání věcí specifikovaných ve výroku uvedeného rozsudku.
Zároveň byl tímto rozsudkem obviněný Ing. M. K. podle §226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby Vrchního státního zástupce v Praze ze dne 30. 4. 2010, sp. zn. 8 VZV 5/2008, pro skutky popsané pod bodem I/1, 2, 3, kvalifikované jako zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Konečně byli všichni obvinění – T. H. , P. M. , J. M. , L. A. , Ing. P. N. , P. Č. , D. D. a Ing. M. K. – podle §226 písm. b) tr. ř. zproštěni obžaloby Vrchního státního zástupce v Praze ze dne 30. 4. 2010, sp. zn. 8 VZV 5/2008, pro skutky popsané pod bodem I/1, 3, kvalifikované rovněž jako zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 3 tr zákoníku.
Proti uvedenému rozsudku podali odvolání státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, obhájce obviněného P. M. , proti němuž je vedeno řízení proti uprchlému JUDr. Tomáš Sokol, a obvinění T. H. , J. M. , L. A. , Ing. P. N. , P. Č. a D. D.
V rámci odvolacího řízení nejprve Vrchní soud v Olomouci vyloučil věc obviněného T. H. ze společného řízení k samostatnému projednání a rozhodnutí, věc byla dále vedena pod sp. zn. 2 To 13/2013 (č. l. 11389). Důvodem tohoto procesního postupu byla nepřítomnost jeho obhájce JUDr. Richarda Nováka u veřejného zasedání konaného dne 21. 1. 2013.
O všech odvoláních spoluobviněných poté rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 21. 1. 2013, sp. zn. 2 To 84/2012.
Ve vyloučené věci obviněného T. H. rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 19. 8. 2013, sp. zn. 2 To 13/2013, tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ohledně obviněného T. H. částečně zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2011, sp. zn. 1 T 10/2010, a to ve zprošťujícím výroku učiněném podle §226 písm. c) tr. ř.
V tomto rozsahu podle §259 odst. 1 tr. ř. odvolací soud vrátil věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Současně podle §256 tr. ř. zamítl odvolání T. H. jako nedůvodné.
Dne 15. 7. 2014 předložil Krajský soud v Brně Nejvyššímu soudu dovolání obviněných P. M. , J. M. a D. D. , která podali proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 1. 2013, sp. zn. 2 To 84/2012, a dovolání obviněného T. H. , jež směřovalo proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 8. 2013, sp. zn. 2 To 13/2013. Vzhledem k tomu, že dovolání obviněných P. M. , J. M. a D. D. směřují proti jinému rozhodnutí odvolacího soudu, než kterým bylo rozhodnuto o odvolání původně spoluobviněného T. H. , je věc u Nejvyššího soudu vedena samostatně pod sp. zn. 5 Tdo 930/2014.
Obě citovaná rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci jako soudu odvolacího se však vztahují k téže trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 T 10/2010, v níž bylo konáno společné řízení proti všem spoluobviněným. Z tohoto důvodu a s přihlédnutím k obsahu a vzájemné souvislosti obou rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, jimž předchází rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2011, sp. zn. 1 T 10/2010, jsou dány podmínky pro konání společného řízení o mimořádných opravných prostředcích všech spoluobviněných. Proto rozhodl Nejvyšší soud podle §23 odst. 3 tr. ř. per analogiam o spojení obou věcí ke společnému projednání a rozhodnutí s tím, že budou nadále vedeny pod sp. zn. 5 Tdo 930/2014.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 14. srpna 2014
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová