ECLI:CZ:NS:2014:6.TDO.1397.2014.1
sp. zn. 6 Tdo 1397/2014-49
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu dne 3. prosince 2014 o dovolání, které podal obviněný L. N. , proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 8 To 51/2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 9 T 12/2013, takto:
Podle §265g odst. 1 tr. ř. se b e r e n a v ě d o m í zpětvzetí dovolání, které obviněný L. N. podal proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 8 To 51/2014.
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 5. 2014, č. j. 9 T 12/2013-2383 , byl obviněný L. N. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným zvlášť závažným zločinem vraždy podle §140 odst. 2, 3 písm. j) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“) ukončeného ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se podle zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že
dne 21. 2. 2013 v přesně nezjištěné době mezi 16.55 hod. – 17.05 hod., v ulici P. L., H. v P., Královéhradecký kraj, v prostorách kadeřnictví, provozovaného L. B., s přímým úmyslem ji usmrtit a získat tak majetkový prospěch, s rozmyslem, který spočíval v obstarání si zbraně, a to tupého předmětu, fyzicky napadl poškozenou L. B. nejméně 6ti opakovanými údery značné intenzity, rozpůleným polenem, do oblasti vlasové části hlavy, kdy tímto jednáním poškozené způsobil mnohotná tupá poranění hlavy – četné tržnězhmožděné rány v temenních a týlních krajinách oboustranně a v pravé spánkové krajině, pod kterými se nacházely vpáčené tříštivé zlomeniny lební klenby, plošná ložiska krvácení do prostoru pod tvrdou lební plenou nad oběma týlními laloky mozku a drobná povrchní ložiska zhmoždění mozkové tkáně v obou týlních a pravém temenním, spánkovém a čelním laloku mozku a tržně zhmožděnou ránu dolní části pravého ušního boltce, kdy tato poranění vedla k bezprostřednímu ohrožení života poškozené, vyžadovala urgentní chirurgické ošetření a následnou zdravotnickou péči ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, poté obžalovaný místo svého jednání prohledal, odcizil peněženku poškozené, v níž se nacházely osobní doklady, finanční hotovost a tržba kadeřnictví v celkové částce nejméně 10.000,- Kč, když po činu těžce poraněnou a na životě ohroženou poškozenou, která si s ohledem ke svému zdravotnímu stavu nebyla schopna zajistit nutnou lékařskou péči, uzamkl v prostoru kadeřnictví a z místa činu odešel, kdy pouze shodou náhod dne 21. 2. 2013 v době okolo 18.15 hod. byla poškozená L. B. nalezena svým synem, který jí zajistil lékařskou péči.
Za tento zvlášť závažný zločin byl podle §140 odst. 3 tr. zákoníku odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 16 roků, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené L. B. částku 79.890 Kč a Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra České republiky, Kodaňská 1441/46, Praha, částku 235.243 Kč.
O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 8 To 51/2014, který napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. mu uložil podle §140 odst. 3 tr. zákoníku za použití §58 odst. 5 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 13 roků, pro jehož výkon obviněného zařadil podle §56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku do věznice se zvýšenou ostrahou.
II.
Proti citovanému rozsudku Vrchního soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Petra Dítěte, LL.M. dovolání , v němž uplatnil důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Měl za to, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Naplnění deklarovaného důvodu dovolání spatřuje primárně v extrémním rozporu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními soudů. Tvrdí, že skutková zjištění obou soudů jsou opakem obsahu provedených důkazů.
Z důvodů, které podrobně vyložil v odůvodnění svého mimořádného prostředku obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, jakož i na něj navazující rozsudek Vrchního soudu v Praze a postupem podle §265 l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Hradci Králové přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Zároveň navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265 l odst. 3 tr. ř. nařídil, aby soud projednal věc v jiném složení senátu, popřípadě „aby věc přikázal k projednání a rozhodnutí jinému věcně příslušnému soudu a jinému státnímu zástupci“ a aby podle §265 l odst. 4 tr. ř. rozhodl o vazbě.
Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Ten z důvodů, které specifikoval ve svém vyjádření navrhl, aby Nejvyšší soud obviněným podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné odmítl. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl v neveřejném zasedání a to i pro případ, že by dospěl k jinému rozhodnutí [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
III.
Nejvyšší soud předtím, než přistoupil k posouzení důvodnosti podaného dovolání, musel reagovat na podání ze dne 1. 12. 2014, které od obhájce obviněného obdržel prostřednictvím datové schránky dne 2. 12. 2014. Obviněný v něm dovolacímu soudu prostřednictvím obhájce JUDr. Petra Dítěte, LL.M. sděluje, že „podle ust. §265g tr. ř. tímto činí zpětvzetí svého dovolání ze dne 22. 9. 2014, podané (ho) proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 7. 2014, č. j. 51/2014, kterým byl změněn rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 5. 2014, č. j. 9 T 12/2013, kterým jej soud prvního stupně uznal vinným ze zvlášť závažného zločinu vraždy podle §140 odst. 2, 3 písm. j) tr. zákoníku, ukončený ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku.“ Obviněný dále „tímto výslovně prohlašuje, že v souladu s ust. §265g odst. 1 tr. ř. bere své dovolání podané k Nejvyššímu soudu České republiky dne 22. 9. 2014 v celém rozsahu zpět“.
Podle §265g odst. 1 věta první tr. ř.: „Osoba, která dovolání podala, může je výslovným prohlášením vzít zpět, a to až do doby, než se Nejvyšší soud odebere k závěrečné poradě.“
Podle §265g odst. 2 věta první tr. ř.: „Zpětvzetí dovolání vezme, není-li překážek, usnesením na vědomí předseda senátu Nejvyššího soudu, a nebyla-li věc dosud tomuto soudu předložena, předseda senátu soudu prvního stupně“.
Ve vztahu k podanému dovolání lze konstatovat, že dovolání obviněného je třeba posuzovat jako dovolání přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř., podané osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), a rovněž splňující i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
Protože obviněný je jako dovolatel oprávněn se svým mimořádným opravným prostředkem nakládat i tak, že je na základě výslovného prohlášení vezme zpět, bylo zhodnoceno, zda se vyskytují nějaké překážky, které by bránily tomu, aby toto zpětvzetí dovolání bylo předsedou senátu Nejvyššího soudu (neboť spis se od u tohoto soudu nachází) vzato na vědomí. Z obsahu spisu je zřejmé, že obviněný své dovolání podal řádně prostřednictvím obhájce, jemuž plnou moc k obhajobě udělil dne 28. 5. 2013 (č. l. 1520). Prostřednictvím téže osoby pak dovolacímu soudu zaslal i své zpětvzetí tohoto dovolání, z něhož je zřejmé, že správně označuje jak samotný mimořádný opravný prostředek v zákonné lhůtě podaný [tj. dovolání ze dne 22. 9. 2014 (č. l. 2534-2543)], tak i rozhodnutí, jež bylo tímto dovoláním napadeno [rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 8 To 51/2014 (č. l. 2502-2509)].
Protože vzhledem k obsahu podání ze dne 1. 12. 2014 nevznikají pochybnosti o projevené vůli dovolatele, není zjišťována žádná překážka, která by bránila tomu, aby bylo rozhodnuto tak, že zpětvzetí dovolání obviněného se bere na vědomí.
Z těchto důvodů proto předseda senátu Nejvyššího soudu postupem podle §265g odst. 1 tr. ř. vzal na vědomí zpětvzetí dovolání, které obviněný L. N. podal proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 8 To 51/2014.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. prosince 2014
Předseda senátu:
JUDr. Ivo Kouřil