ECLI:CZ:NS:2014:6.TDO.277.2014.1
sp. zn. 6 Tdo 277/2014-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. března 2014 o dovolání, které podal obviněný P. S. , proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2013, sp. zn. 67 To 232/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 3 T 164/2011, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 10. 6. 2013, sp. zn. 3 T 164/2011, byl obviněný P. S. (dále jen „obviněný“) uznán vinným zločinem těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle §145 odst. 1 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Podle §82 odst. 2 tr. zákoníku mu bylo uloženo, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení uhradil podle svých sil škodu trestným činem způsobenou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný zavázán k povinnosti zaplatit na náhradu škody poškozenému A. V. částku 52.908,- Kč.
O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 10. 2013, sp. zn. 67 To 232/2013, jímž podle §256 tr. ř. toto odvolání zamítl.
Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze podal obviněný dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku (stručně shrnuto) namítl, že hmotně právní posouzení jeho údajných skutků neodpovídá skutkovým zjištěním. Podle jeho názoru zde nebyla naplněna skutková podstata zločinu těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. 1 tr. zákoníku, zejména úmysl někomu způsobit těžkou újmu na zdraví. Přitom zdůraznil, že ani po doplnění dokazování nelze jednoznačně dovodit, že skutek jemu kladený za vinu (kvalifikovaný jako uvedený zločin) se mohl stát tak, jak je popsán ve shora citovaných rozhodnutích. Naopak, podle jeho tvrzení takovým způsobem předmětný skutek spáchat nelze. Dále uvedl, že u druhého skutku, který by po formální stránce snad mohl naplňovat skutkovou podstatu přečinu výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku, schází úmysl na veřejnosti působit pohoršení tak, aby to zaujalo širší okruh osob, které by toto pozorovaly.
Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze a vrátil mu věc k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání nebude věcně vyjadřovat. Současně uvedl, že podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasí s tím, aby Nejvyšší soud rozhodnutí o podaném dovolání učinil v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) zjistil, že dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2013, sp. zn. 67 To 232/2013, je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř.
Dále bylo třeba posoudit, zda obviněný podal předmětné dovolání včas. V souvislosti s posuzováním této otázky je na místě připomenout, že podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje.
Podle §265e odst. 2 tr. ř., jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.
V souladu s ustanovením §265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
K běhu dovolací lhůty je třeba ještě připomenout, že podle ustanovení §60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Přitom podle odstavce 3 citovaného zákonného ustanovení platí, že připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
Nejvyšším soudem bylo z předloženého trestního spisu zjištěno, že v předmětné věci v době, kdy trestní řízení pravomocně skončilo rozhodnutím soudu druhého stupně, měl obviněný obhájce Tomáše Máchu (viz plná moc ze dne 14. 9. 2012 na č. l . 335 spisu). Z obsahu trestního spisu se dále podává, že usnesení odvolacího soudu bylo obviněnému doručeno dne 6. 11. 2013 a jmenovanému obhájci dne 2. 11. 2013 (viz doručenka a potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č. l . 483 p. v. spisu). Poslední den lhůty k podání dovolání obviněného tak se zřetelem k výše citovaným ustanovením připadl na den 6. 1. 2014 (jednalo se o pracovní den). Dovolání obviněného však bylo podáno prostřednictvím jmenovaného obhájce až dne 7. 1. 2014 (viz dovolání s potvrzením o dodání a doručení do datové schránky na č. l . 491 spisu), ostatně, je datováno dnem 7. 1. 2014.
Nejvyšší soud tedy uzavírá, že dovolání obviněného bylo podáno až po uplynutí lhůty pro podání dovolání stanovené v §265e odst. 1, 2 tr. ř. a že tato lhůta nebyla zachována ani podle ustanovení §265e odst. 3 tr. ř.
Je přitom nutno zdůraznit, že zákon (§265e odst. 4 tr. ř.) bez výjimky, tj. bez ohledu na okolnosti, za nichž k marnému uplynutí lhůty k podání dovolání došlo, vylučuje její navrácení, a to vzhledem k tomu, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, který se podává proti pravomocnému rozhodnutí, a období, v němž by mohlo být pravomocné rozhodnutí ještě tímto způsobem zpochybněno, nelze dále prodlužovat.
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět. S ohledem na shora uvedené důvody Nejvyšší soud v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání obviněného jako opožděné odmítl. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 20. března 2014
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Veselý