ECLI:CZ:NS:2014:7.TD.18.2014.1
sp. zn. 7 Td 18/2014-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 26. března 2014 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněných I. A., Ing. J. D. , a J. K. , vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 1/2014, k návrhu tohoto soudu na určení místní příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci p ř í s l u š n ý Městský soud v Praze.
Podle §24 odst. 2 tr. ř. se věc o d n í m á Městskému soudu v Praze a přikazuje Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze, podala dne 13. 1. 2014 u Městského soudu v Praze obžalobu, kterou je obviněným I. A. a Ing. J. D. kladeno za vinu spáchání zločinu dotačního podvodu podle §212 odst. 2, 6 písm. a) tr. zákoníku, a obviněnému J. K. účastenství na tomto zločinu ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku.
Podle obžaloby se měli jednání kladeného jim za vinu dopustit tím (zkráceně uvedeno), že obviněný Ing. J. D. jako ekonomický ředitel, a obviněný I. A. jako výkonný ředitel společnosti TechCentrum ZTM, s.r.o., se sídlem v Praze 6, Návazná č. 679, (dále jen ZTM) poté, co tato společnost jako tzv. příjemce dotace obdržela na svůj dotační účet vedený u ČSOB, a.s., pobočky Brno, Joštova 5, jako účelovou dotaci určenou k úhradě nákladů souvisejících s podnikatelskou činností technologického centra podle čl. 2.5 „Rámcového programu“:
1) dne 11. 10. 2007 částku 10 242 304,- Kč, tuto ve dnech 20. a 21. 12. 2007 v rozporu s účelem dotace převedli z účtu společnosti ZTM na účty v obžalobě uvedených společností v tam uvedených částkách, kdy jako důvod platby uvedli ve skutečnosti neprovedené služby, fiktivní dodávku materiálu nebo neprovedené práce, peníze z účtu jedné společnosti byly obratem vybrány v hotovosti a použity nezjištěným způsobem, přičemž zbylou část dotace použili na úhradu mezd zaměstnanců společnosti ZTM a její provozní náklady, které ale nesouvisely s podporovaným projektem;
2) dne 5. 12. 2008 částku 1 000 000,- Kč, oba obvinění dne 6. 4. 2009 neoprávněně převedli v obžalobě uvedenou část dotace na účet vedený na jméno I. A., a další částí dotace uhradili provozní náklady společnosti, jež nesouvisely s podporovaným projektem;
3) dne 16. 3. 2009 částku 12 783 737,- Kč, z této dotace převedli 12 500 000,- Kč na běžný účet společnosti ZTM, odkud následně prostřednictvím účtu společnosti Zbrojovka ZTM, a.s., převedli finanční prostředky ve výši 9 500 000,- Kč na tři další v obžalobě uvedené společnosti, které ovládali, a kde tyto sloužily k pokrytí běžných provozních nákladů těchto společností, a dále prostřednictvím účtu společnosti Euroforge, s.r.o., dne 27. 3. 2009 převedli na účet společnosti Nukem, s.r.o., jejímž jednatelem byl D. P., ale fakticky ji řídil obviněný J. K., vydávající se svého času za J. B., částku ve výši 600 000,- Kč, která byla obratem z účtu v hotovosti vybrána, kdy zbylou část dotačních prostředků použili na úhradu mezd zaměstnanců společnosti ZTM a její provozní náklady nesouvisející s podporovaným projektem;
Obviněný J. K. , dříve J. K., a dále vystupující a jednající pod smyšleným jménem J. B., pomáhal v souvislosti s přidělením a čerpáním dotací pro společnost ZTM, a to tak, že jednal s pracovníky agentury Czechinvest a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR), kteří schvalovali žádosti o dotace, podílel se na přípravě podkladů jednotlivých žádostí společně s Ing. J. D., a I. A., podílel se i na plánování a provádění účetních operací i prostřednictvím společnosti Nukem, s.r.o., a KP int, s.r.o., které měly vyvolat zdání oprávněnosti použití dotačních prostředků, při všech jednáních vystupoval pod smyšleným jménem J. B. a věděl, že přidělené účelové dotace spoluobvinění používají bez souhlasu MPO ČR na jiný než určený účel;
přičemž uvedeného jednání se všichni obvinění dopustili s vědomím, že společnost ZTM neprováděla a neprovádí žádnou činnost, jejímž cílem je konstrukce a inovace tkacích strojů a jejich podstatným způsobem zlepšená technická úroveň a konkurenceschopnost na světových trzích, a zlepšení zaměstnanosti v oblasti Vsetínska, jako konečného cíle podporovaného projektu, a tak záměrně použili prostředky získané účelovou dotací na jiný než určený účel v rozporu s čl. 5.2 a 2.5 „Rámcového programu“ a způsobili tak České republice celkovou škodu ve výši 24 026 041,-Kč.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 4 T 1/2014, bylo podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodnuto o předložení věci obviněných Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že tento soud není místně příslušným k projednání obžaloby, ale podle jeho názoru je tímto soudem Krajský soud v Brně. Městský soud uvedl, že veškeré finanční prostředky účelové dotace byly zaslány na účet společnosti ZTM vedený u ČSOB, a.s., pobočka Brno, a převážně odeslány na účty společností, které mají sídla v obvodu Krajského soudu v Brně. Také k nakládání s poskytnutou účelovou dotací, že podle důkazů mělo docházet v Brně a v místech v obvodu tohoto krajského soudu. Žádost o poskytnutí účelové dotace byla sice podána u příslušného ministerstva se sídlem v Praze, ale skutková podstata žalovaného trestného činu byla naplněna tím, že obvinění použili prostředky získané účelovou dotací na jiný než určený účel. Městský soud poukázal také na hospodárnost řízení, když převážná většina svědků, které je třeba slyšet před soudem, má bydliště v obvodu Krajského soudu v Brně.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že návrh Městského soudu v Praze je důvodný, pokud je v něm poukazováno na hospodárnost řízení.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Místem spáchání trestného činu je jak místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku daného trestného činu, tak i místo, kde došlo nebo mělo dojít k následku trestného činu.
Zločinu dotačního podvodu podle §212 odst. 2, 6 písm. a) tr. zákoníku, jehož spáchání je obžalobou obviněným Ing. J. D. a I. A. kladeno za vinu, se dopustí ten, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem, na jiný než určený účel a způsobí tímto činem škodu velkého rozsahu. Z hlediska místní příslušnosti soudu, když o věcné příslušnosti krajského soudu není sporu, je podstatné jak místo, kde došlo k jednání obou uvedených obviněných, podle obžaloby jako pachatelů uvedeného zločinu, když místo jednání spoluobviněného J. K. a jako účastníka na trestném činu je v této souvislosti bez významu, tak i místo, kde došlo ke vzniku škody. Městský soud správně uvedl, že podstata žalovaného zločinu měla být naplněna tím, že obvinění použili prostředky získané účelovou dotací na jiný než určený účel. Finanční prostředky z účelové dotace byly ve všech třech případech uvedených v obžalobě převedeny na dotační účet společnosti ZTM vedený u pobočky ČSOB v Brně, z kterého pak byly převáděny zejména na řadu dalších bankovních účtů dalších společností, které jak před sledovaným obdobím, tak ve sledovaném období od října 2007 do dubna 2009 nebo i později, v některých případech měnily místo svého sídla. To platí zejména o rozhodujících společnostech ZTM a Zbrojovka ZTM, a.s., které po zahájení kontroly Finančním úřadem ve Zlíně dne 21. 4. 2008, resp. 21. 2. 2008 změnily své sídlo do Prahy (pozn. ZTM od 29. 7. 2008 a Zbrojovka ZTM, a.s., od 30. 7. 2008). Přitom výrobní a administrativní činnost probíhala nadále ve Slušovicích. Původně byla jejich sídla ve Zlínském kraji, resp. v obvodu Okresního soudu ve Zlíně. Tento okresní soud pak spadá do obvodu Krajského soudu v Brně. Je tak zřejmé, že žalovaný zločin měl být spáchán v obvodu tohoto krajského soudu. Protože ale po schválení vládou České republiky byla podpora (účelová dotace) poskytnuta společnosti ZTM Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR se sídlem v Praze 1, a toto ministerstvo se také připojilo k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody, k následku žalovaného zločinu mělo dojít na tomto místě, tj. v obvodu Městského soudu v Praze. V úvahu by tak přicházela místní příslušnost obou uvedených soudů, Krajského soudu v Brně i Městského soudu v Praze.
Podle §22 tr. ř., je-li podle předchozích ustanovení dána příslušnost několika soudů, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož mj. podal státní zástupce obžalobu. Ta byla ve věci podána dne 13. 1. 2014 u Městského soudu v Praze, čímž byla založena místní příslušnost tohoto soudu k projednání věci a současně vyloučena místní příslušnost Krajského soudu v Brně. Proto Nejvyšší soud nepřisvědčil názoru Městského soudu v Praze, že není dána jeho místní příslušnost.
Současně ale Nejvyšší soud nemohl pominout, že podstata jednání kladeného obviněným za vinu měla být spáchána v obvodu Krajského soudu v Brně. V obvodu tohoto krajského soudu má bydliště obviněný Ing. J. D., obviněný I. A. bydlí přímo v Brně, a podstatná většina za 46 svědků navržených obžalobou ke slyšení v hlavním líčení má rovněž bydliště v obvodu tohoto nebo sousedního krajského soudu (Brno, Zlín, Břeclav, Uherské Hradiště, Vsetín). Proto Nejvyšší soud v těchto skutečnostech shledal důležité důvody pro odnětí věci příslušnému Městskému soudu v Praze a její přikázání Krajskému soudu v Brně a rozhodl, že příslušným k projednání věci je Městský soud v Praze, ale z výše uvedených důležitých důvodů rozhodl zároveň o odnětí věci tomuto soudu a jejím přikázání Krajskému soudu v Brně. Tento postup je vhodný jak z hlediska zachování všech práv obviněných, řádného objasnění věci, tak i z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 26. března 2014
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš