ECLI:CZ:NS:2014:7.TDO.1078.2014.1
sp. zn. 7 Tdo 1078/2014-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. 9. 2014 o dovolání, které podal obviněný F. B., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. 44 To 198/2014, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 7 T 91/203, takto:
Podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného F. B. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 3. 2014, sp. zn. 7 T 91/2013, byl obviněný F. B. uznán vinným přečinem vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle §326 odst. l písm. b) tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody na šest měsíců s tím, že výkon trestu byl podmíněně odložen a zkušební doba byla stanovena na jeden rok.
Skutek spočíval podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 1 v podstatě v tom, že obviněný dne 16. 5. 2013 při telefonickém kontaktu s Bc. M. K., který s ním jako referent přestupkového řízení v oblasti přestupků v dopravě Magistrátu hl. m. Prahy vedl přestupkové řízení a nacházel se v sídle úřadu v Praze 1, Jungmannova 35/29, Bc. M. K. v souvislosti s jeho postupem ve správním řízení vulgárně napadal a vyhrožoval mu ublížením na zdraví a usmrcením.
O odvolání obviněného bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. 44 To 198/2014. Podle §257 odst. l písm. b) tr. ř., §222 odst. 2 tr. ř. byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 zrušen a věc byla postoupena Úřadu Městské části Praha 1. Důvodem tohoto postupu byl závěr Městského soudu v Praze, že skutek není trestným činem, ale mohl by být posouzen jako přestupek.
Obviněný podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. Uplatnil námitky, které se odvíjely od jeho obhajoby, že Bc. M. K. nijak nenapadal a nevyhrožoval mu. Namítl nesprávnost postupu při zahájení trestního řízení a při podání návrhu na potrestání. Projevil nesouhlas se skutkovými zjištěními Obvodního soudu pro Prahu 1 i s tím, jak tento soud hodnotil důkazy a že nedoplnil dokazování podle jeho návrhů. Posléze vytkl také nesprávnost závěru Městského soudu v Praze, že skutek se stal a mohl by být posouzen jako přestupek. V této spojitosti vytkl, že z usnesení Městského soudu v Praze není zřejmé, o jaký přestupek by se mělo jednat. Z předcházejících námitek dovozoval, že se nedopustil žádného trestného činu ani přestupku. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby ho zprostil obžaloby (správně návrhu na potrestání).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který – na rozdíl od odvolání – není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale pouze z důvodů zákonem omezených na důvody výslovně stanovené v §265b odst. l písm. a) až l), odst. 2 tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom žádný ze zákonných dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním a k hodnocení důkazů. Zákonný dovolací důvod ovšem nestačí jen formálně deklarovat, aniž by mu konkrétní uplatněné námitky odpovídaly také svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona (případně jiného hmotně právního předpisu), na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Dovolacímu důvodu odpovídají jen takové námitky, jimiž je vytýkána vadná aplikace h m o t n é h o práva na skutkový stav zjištěný soudy. Obviněný žádné takové námitky neuplatnil. Jeho výtky proti postupu policejního orgánu při zahájení trestního řízení (§179a a násl. tr. ř.), proti postupu státního zástupce při podání návrhu na potrestání (§179d tr. ř.) a proti postupu soudů při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů (§2 odst. 5, 6 tr. ř.) se vztahují k aplikaci p r o c e s n í h o práva. Tím pádem nelze uplatněné námitky podřadit pod hmotně právní dovolací důvod podle §265b odst. l písm. g) tr. ř.
Skutková zjištění Obvodního soudu pro Prahu 1 akceptoval Městský soud v Praze v míře, kterou v odůvodnění napadeného usnesení vyjádřil závěrem o „použití nevhodných výrazů, ke kterým alespoň zčásti ... došlo“. Smyslem námitek uplatněných v dovolání bylo zvrátit tento závěr Městského soudu v Praze a prosadit takovou verzi skutkového stavu, při které by byl učiněn závěr, že obviněný se nedopustil vůbec žádných výroků urážlivé či výhrůžné povahy. Tyto námitky nemají vztah k právnímu posouzení skutku zjištěného soudy a pro svou vyloženě skutkovou povahu jsou mimo rámec deklarovaného dovolacího důvodu. Dovolacím důvodem není ani ta část námitek, které obviněný završil tím, že se nedopustil „žádného přestupku“. Obviněný i tyto námitky koncipoval primárně jako námitky skutkové povahy, neboť je vyvozoval z nesouhlasu se skutkovým závěrem Městského soudu v Praze o „použití nevhodných výrazů“ a vázal je na svou vlastní skutkovou verzi, podle které nepronesl vůbec žádné urážlivé či výhrůžné výroky.
S dovolacím důvodem podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. se míjí také námitka, podle které Městský soud v Praze v napadeném usnesení neuvedl, jakého přestupku se měl obviněný dopustit. Právní posouzení skutku z hlediska otázky, o jaký přestupek se jedná, nepřísluší soudu, nýbrž správnímu orgánu konajícímu řízení o přestupku. V této spojitosti lze jen pro úplnost konstatovat nanejvýš to, že skutek – jak byl zjištěn Obvodním soudem pro Prahu 1, resp. Městským soudem v Praze – by mohl být správním orgánem posouzen jako přestupek podle některého z ustanovení §49 odst. l zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Námitky obviněného svým obsahem neodpovídají deklarovanému dovolacímu důvodu. Proto Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. září 2014
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec