ECLI:CZ:NS:2014:7.TDO.1469.2014.1
sp. zn. 7 Tdo 1469/2014-40
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 26. listopadu 2014 v neveřejném zasedání, o dovolání obviněného A. S., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 5 To 428/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 4 T 95/2012, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 4 T 95/2012, byl obviněný uznán vinným v bodech 1a) až 1h) spácháním přečinu podvodu dle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Za to mu byl podle §209 odst. 3 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku poškozené společnosti na náhradu škody. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto také o vině a trestu u dalších obviněných.
Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 5 To 428/2013, podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné. K odvolání státního zástupce napadený rozsudek ohledně obviněné D. D. podle §258 odst. 1 písm. b, d), odst. 2 tr. ř. zrušil a věc podle §259 odst. 1 tr. ř. vrátil soudu I. stupně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Proti rozhodnutí soudu II. stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce Mgr. J. Blažka dovolání opírající se o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. c), d), g) tr. ř. V úvodu navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265o ods. 1 tr. ř. přerušil výkon jeho trestu. Podotkl, že sám předseda Okresního soudu v Bruntále považoval porušení procesních předpisů za závažné, že sám navrhl, aby mu byl výkon uloženého trestu odložen. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. spatřuje v tom, že byla údajně porušena ustanovení o jeho přítomnosti u veřejného zasedání dne 25. 9. 2013, neboť mu bylo předvolání k němu doručováno na adresu, na které v té době již nebydlel. Dále se obviněný domnívá, že bylo porušeno jeho právo na obhajobu, a měl mít v trestním řízení obhájce, neboť neumí číst a psát, a to je podle běžné judikatury důvodem povinné obhajoby. Přitom zpochybňuje výpovědi spoluobviněných, kteří naopak potvrdili u něj znalost četby i písma. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedl, že se trestného činu nedopustil a žádný ze spolupachatelů jeho účast na jednání nepotvrdil. Dále má za to, že soudy zmínily jeho 18 předchozích odsouzení, ale nehodnotily, která z odsouzení jsou již zahlazena. S ohledem na to mu měl být uložen trest odnětí svobody s podmíněným odkladem výkonu na přiměřenou dobu. Obviněný v podrobnostech odkázal na obsah podání, které bylo Okresnímu soudu v Bruntále doručeno dne 12. 3. 2014 a bylo vypracováno jím samotným, a závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud odložil výkon jeho trestu odnětí svobody, dále aby zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že z materiálu, které měl k dispozici, nebylo zcela zřejmé, kdy přesně bylo obviněnému A. S. doručeno usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 5 To 428/2013. Podle něj je však nepochybné, že to bylo nejpozději dne 12. 3. 2014, kdy na Okresní soud v Bruntále doručil podání obsahující dovolání (psané samotným obviněným) proti zmiňovanému soudnímu rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že v době od vydání do doručení tohoto rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě nebyl obviněný zastoupen obhájcem, dvouměsíční lhůta k podání dovolání uplynula nejpozději dne 12. 5. 2014. Pokud obviněný podal dovolání prostřednictvím svého obhájce Mgr. J. Blažka (v mezidobí dne 15. 4. 2014 ustanoveného) až dne 14. 7. 2014, učinil tak více než dva měsíce po uplynutí dovolací lhůty, neboť ustanovení obhájce nemá na počátek a běh této lhůty žádný vliv. Státní zástupce upozornil, že podání obviněného, jež učinil dne 12. 3. 2014 u Okresního soudu v Bruntále ke sp. zn. 4 T 95/2012, nebylo učiněno prostřednictvím obhájce a není možné je za dovolání považovat. Státní zástupce je tedy toho názoru, že dovolání obviněného bylo podáno opožděně a navrhl, aby bylo Nejvyšším soudem podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítnuto.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti, zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí, nebo zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům.
Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 5 To 428/2013, je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce JUDr. J. Blažka, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř.
Dále bylo třeba posoudit, zda obviněný podal předmětné dovolání včas. V souvislosti s posuzováním této otázky je namístě připomenout, že podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje.
Podle §265e odst. 2 tr. ř., jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. V této souvislosti však nutno konstatovat, že ustanovení §265e odst. 2 tr. ř. se neuplatní, pokud v době, kdy řízení pravomocně skončilo rozhodnutím soudu druhého stupně, obviněný neměl obhájce, neboť si jej sám nezvolil a přitom nebyl dán žádný důvod nutné obhajoby. V takovém případě se opis rozhodnutí soudu druhého stupně doručuje toliko obviněnému, a to i tehdy, jestliže v průběhu dovolací lhůty soud obviněnému ustanovil obhájce. Proto je z hlediska běhu lhůty k podání dovolání bez významu, zda a kdy byl doručen opis rozhodnutí napadeného dovoláním takto ustanovenému obhájci.
V souladu s ustanovením §265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
K běhu dovolací lhůty je třeba ještě připomenout, že podle ustanovení §60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Přitom podle odst. 3 citovaného zákonného ustanovení platí, že připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
Nejvyšším soudem bylo z předloženého trestního spisu zjištěno, že v předmětné věci v době, kdy trestní řízení pravomocně skončilo rozhodnutím soudu II. stupně, obviněný obhájce neměl, neboť si jej sám nezvolil a tento mu nebyl ani ustanoven, když nebyl dán žádný z důvodů nutné obhajoby. Z obsahu trestního spisu se dále podává, že usnesení odvolacího soudu bylo obviněnému doručeno dne 6. 3. 2014 (viz doručenka na č. l. 503 tr. spisu). Poslední den lhůty k podání dovolání obviněného tak se zřetelem k výše citovaným ustanovením připadl na den 6. 5. 2014 (jednalo se o pracovní den - úterý). Dovolání obviněného však bylo podáno prostřednictvím obhájce teprve dne 14. 7. 2014 (viz doklad o odeslání dovolání prostřednictvím datové schránky na č. l. 663 tr. spisu).
Nejvyšší soud tedy uzavírá, že dovolání obviněného bylo podáno až po uplynutí lhůty pro podání dovolání stanovené v §265e odst. 1 tr. ř. a že tato lhůta nebyla zachována ani podle ustanovení §265e odst. 3 tr. ř.
S ohledem na skutečnosti shora rozvedené nutno ještě dodat, že na otázku běhu dovolací lhůty nemělo v posuzovaném případě z hlediska obviněného žádný vliv ustanovení obhájce, k němuž došlo opatřením Okresního soudu v Bruntále ze dne 15. 4. 2014, sp. zn. 4 T 95/2012 (na č. l. 580 tr. spisu; doručeno obhájci dne 17. 4. 2014). K ustanovení obhájce navíc došlo v době, kdy dosud obviněnému běžela lhůta k podání dovolání, konkrétně byl obhájce ustanoven ještě tři týdny před koncem dovolací lhůty.
Je přitom nutno zdůraznit, že zákon (§265e odst. 4 tr. ř.) bez výjimky, tj. bez ohledu na okolnosti, za nichž k marnému uplynutí lhůty k podání dovolání došlo, vylučuje její navrácení, a to vzhledem k tomu, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, který se podává proti pravomocnému rozhodnutí, a období, v němž by mohlo být pravomocné rozhodnutí ještě tímto způsobem zpochybněno, nelze dále prodlužovat.
Pokud jde o podání ze dne 12. 3. 2014 napsané samotným obviněným (na č. l. 528 tr. spisu) a adresované Okresnímu soudu v Bruntále, ve kterém uvádí, že podává dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 5 To 428/2013, a žádá o ustanovení obhájce, je nutno podotknout, že podle §265d odst. 2 tr. ř. může obviněný dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno; o tom musí být obviněný poučen (§125 odst. 3). Z obsahu trestního spisu je pak zřejmé, že o tom byl obviněný řádně poučen usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 5 To 428/2013 (č. l. 500 tr. spisu).
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět. S ohledem na shora uvedené důvody Nejvyšší soud v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání obviněného jako opožděné odmítl. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
O přerušení výkonu rozhodnutí Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť předseda senátu soudu I. stupně takový návrh podle §265h odst. 3 tr. ř. Nejvyššímu soudu nepředložil a pro postup podle §265o odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud s ohledem na způsob rozhodnutí neshledal důvody.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. listopadu 2014
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš