ECLI:CZ:NS:2014:7.TDO.274.2014.1
sp. zn. 7 Tdo 274/2014-27
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 12. 3. 2014 o dovolání obviněného P. V. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 11. 2013, sp. zn. 6 To 367/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 1 T 82/2013 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. V. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný P. V. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 11. 2013, sp. zn. 6 To 367/2013, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 11. 9. 2013, sp. zn. 1 T 82/2013. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uplatněnými námitkami obviněný projevil nesouhlas se skutkovými zjištěními, která se stala podkladem odsuzujícího výroku, a s tím, jak soudy hodnotily důkazy. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Ostravě věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Především je nutné připomenout, že dovolání není další běžný opravný prostředek v procesu trestního řízení. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Mezi těmito dovolacími důvody není žádný, který by se vztahoval ke skutkovým zjištěním a k hodnocení důkazů. Podat dovolání z jiného důvodu, než který je v zákoně výslovně uveden, je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Konkrétní uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Právním posouzením skutku se tu rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo dovolací důvod jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a nahrazení těchto zjištění jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Znovu je třeba připomenout povahu dovolání jako mimořádného opravného prostředku, který je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkový m zjištěním soudů.
Pokud je dovolacím důvodem „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“, tj. jiné než právní posouzení skutku, jedná se i při této variantě o aplikaci hmotného práva na skutkové okolnosti, tak jak byly zjištěny soudy.
Obviněný byl odsouzen pro zločin násilí proti úřední osobě podle §325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku.
Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Bruntále, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil i Krajský soud v Ostravě, spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 13. 4. 2013 kolem 05,20 hodin po předchozím požití alkoholických nápojů, kdy v jeho krvi bylo 1,73 g/kg alkoholu, řídil osobní motorové vozidlo zn. Renault Laguna na silnici č. .... z B. směrem na K., nereagoval na výzvu policejní hlídky k zastavení, najížděl a rozsvítil dálková světla na policistu, který mu výzvu signalizoval, takže policista byl nucen uskočit, a když obviněného v průběhu další jízdy policejní hlídka v obci N. H. dohnala a byla se služebním vozidlem na jeho úrovni, počal ji vytlačovat ze silnice, měnil směr jízdy a zastavil teprve pod hrozbou použití střelné zbraně.
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že uvedený skutek nenaplňuje zákonné znaky zločinu násilí proti úřední osobě podle §325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově korespondovaly s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání v celém rozsahu výlučně jen na skutkových námitkách, které se odvíjely od jeho tvrzení, že sice řídil po požití alkoholu, ale nedopustil se žádného násilného jednání proti policistům, protože jel naopak z K. směrem na B., a když po odbočení směrem na obec N. H. za sebou spatřil policejní vozidlo se signalizací k zastavení, ihned zastavil. Svými námitkami obviněný předkládal skutkovou verzi odlišnou od zjištění soudů prvního a druhého stupně. Tím se ale ocitl mimo rámec zákonného dovolacího důvodu, protože v rozporu s ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nepřípustně zaměřil uplatněné námitky proti skutkovému základu napadeného rozhodnutí. Lze konstatovat, že obviněný formálně deklaroval zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.
Skutková zjištění Okresního soudu v Bruntále, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Ostravě, nejsou v žádném – natož extrémním – rozporu s provedenými důkazy. Tato zjištění mají odpovídající obsahový základ ve svědeckých výpovědích policistů tvořících policejní hlídku, která kontrolovala vozidlo řízené obviněným. Soudy si byly vědomy toho, že výpovědi svědků stojí v protikladu s obhajobou obviněného, a již z toho důvodu hodnotily svědecké výpovědi policistů velmi pečlivě a obezřetně. Soudy neměly žádný důvod k tomu, aby výpovědi svědků považovaly za nepravdivé, a proto je vzaly za podklad svých skutkových zjištění. Své hodnotící úvahy soudy jasně, srozumitelně a logicky vysvětlily. Celkově je namístě závěr, že soudy hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, nedopustily se žádné deformace důkazů a ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. Tím pádem nepřichází v úvahu, aby Nejvyšší soud cokoli na skutkových zjištěních soudů měnil. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. března 2014
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec