ECLI:CZ:NS:2014:7.TDO.355.2014.1
sp. zn. 7 Tdo 355/2014-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 26. března 2014 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného I. N. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 9. 2013, sp. zn. 12 To 239/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 10 T 84/2013, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 15. 7. 2013, sp. zn. 10 T 84/2013, byl obviněný I. N. uznán vinným ad 4., 5.b-7. přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), 2 tr. zákoníku, ad 7. přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku a ad 8.a přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), 2, 3 tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle §205 odst. 3 tr. zákoníku, za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1, §229 odst. 1, 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu ohledně spoluobviněných P. H. , J. Ch. a Z. V.
Proti tomuto rozhodnutí podali odvolání obvinění I. N. , P. H. a J. Ch. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 19. 9. 2013, sp. zn. 12 To 239/2013, z podnětu odvolání I. N. ohledně něj napadený rozsudek částečně zrušil, a to ve výroku jímž mu byla uložena povinnost společně a nerozdílně s dalšími obviněnými nahradit škodu poškozené Kooperativě Pojišťovně, a. s. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek beze změn. Odvolání obviněných P. H. a J. Ch. podle §256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný I. N. prostřednictvím obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Má za to, že skutkový stav vymezený ve skutkové větě neobjasňuje dostatečně všechny potřebné skutkové otázky pro použitou právní kvalifikaci. Je přesvědčen, že soudy vycházely pouze z výpovědi jednoho svědka. Svědky navržené jím ke slyšení soudy odmítly. Ze strany soudu tak podle obviněného došlo k porušení zásad uvedených v §2 tr. ř., zejména zásady materiální pravdy, zásady vyhledávací a zásady volného hodnocení důkazů. Soudy dále podle obviněného nedostály požadavkům kladeným na odůvodnění rozhodnutí. Podle obviněného stála proti sobě v trestním řízení dvě odlišná tvrzení, soudy však v této situaci nehodnotily věrohodnost zásadních výpovědí svědka, své důkazní postupy vyčerpávajícím způsobem nepopsaly a neodůvodnily. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a dále postupoval podle §265 odst. 1 tr. ř.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že jeho námitky spadají nikoli do oblasti aplikace hmotného práva, nýbrž směřují proti skutkovým zjištěním soudů a úplnosti procesu dokazování u soudu I. stupně. Námitky obviněného proti rozsahu a obsahu odůvodnění rozhodnutí soudů navíc shledává státní zástupce nepřípustnými. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Současně souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud předně zkoumal, zda jsou splněny procesní podmínky pro meritorní přezkoumání napadeného rozsudku odvolacího soudu na podkladě podaného dovolání. Zjistil přitom, že tyto podmínky splněny nebyly, protože dovolání bylo podáno opožděně.
Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. O tom byl obviněný poučen v napadeném usnesení.
Podle §265e odst. 2 tr. ř., jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Rovněž je potřebné uvést, že podle §265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
Z obsahu trestního spisu je zřejmé, že napadené usnesení bylo obviněnému podle §64 odst. 2, 3 písm. c), 4 tr. ř. doručováno dne 15. 11. 2013 (č. l. 1151), a to na adresu V. O. , T. n. O. , kterou v protokolu o výslechu ze dne 7. 3. 2013 (č. l. 83 tr. spisu, viz též č. l. 1041) uvedl jako adresu pro doručování, na tuto adresu mu bylo doručováno po celé trestní stíhání, a poštu si zde běžně přebíral. Obviněný sám v návrhu na přiznání nároku na bezplatnou obhajobu ze dne 12. 12. 2013 potvrdil, že rozhodnutí soudu II. stupně, které mu bylo po marném uplynutí lhůty k vyzvednutí si zásilky na poště vhozeno do domovní schránky, obdržel dne 18. 11. 2013 (č. l. 1191 tr. spisu).
Obviněný neměl v původním řízení obhájce, takže se při určení počátku běhu dovolací lhůty neuplatní ustanovení §265e odst. 2 tr. ř. Lhůta dvou měsíců, počítaná podle §60 odst. 2 tr. ř., uplynula dne 15. 1. 2014 . Tímto dnem byla středa jako pracovní den, takže se při určení konce lhůty neuplatní ustanovení §60 odst. 3 tr. ř. a posledním dnem lhůty byl den 15. 1. 2014.
Ze spisu na č. l. 1222 Nejvyšší soud také zjistil, že obviněný prostřednictvím obhájce podal dovolání dne 17. 2. 2014 u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou. Lhůta k podání dovolání však uplynula již dne 15. 1. 2014, a obviněný tak podal dovolání více než měsíc po marném uplynutí této lhůty. Rovněž nenastala žádná situace, předpokládaná v §265e odst. 3 tr. ř., která by obviněnému zachovala lhůtu k podání dovolání. Podle §265e odst. 4 tr. ř. navrácení lhůty k podání dovolání zákon nepřipouští. Z výše rozvedeného je zřejmé, že obviněný podal dovolání opožděně. Obviněný byl také přítomen dne 19. 9. 2013 veřejnému zasedání odvolacího soudu a vyhlášení jeho rozhodnutí, včetně příslušného poučení o podání dovolání. S usnesením odvolacího soudu mu byla doručena také výzva k nástupu výkonu trestu do 5 dnů od jejího doručení. Po vyzvednutí zásilky vhozené do poštovní schránky dne 18. 11. 2013, byla vzápětí dne 20. 11. 2013 soudu I. stupně doručena žádost obviněného o odklad výkonu trestu z důvodu péče o dceru a domácnost družky, která byla ale soudem zamítnuta a rozhodnutí o tom bylo obviněnému doručeno dne 6. 12. 2013. Až po uplynutí v podstatě poloviny lhůty k podání dovolání, byla dne 12. 12. 2013 soudu I. stupně následně doručena žádost obviněného o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu a ustanovení obhájce. Protože obviněný tuto žádost nedoložil žádnými doklady o svých majetkových poměrech, musel soud dodatečně sám vyžádat od příslušných úřadů potřebné zprávy a o žádosti na bezplatnou obhajobu a ustanovení obhájce rozhodl až dne 23. 1. 2014. Pokud jde o uložený trest, obviněný sám výkon trestu odnětí svobody nenastoupil. Byl až na základě příkazu soudu zadržen policií a dodán do věznice dne 11. 1. 2014, takže v podstatě po celou dobu lhůty k podání dovolání byl na svobodě.
Nejvyšší soud proto odmítl dovolání obviněného I. N. podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. jako opožděné, aniž by z podnětu dovolání přezkoumal napadené rozhodnutí a předcházející řízení z hledisek stanovených v §265i odst. 3 tr. ř.
Nejvyšší soud tak učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. března 2014
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš