ECLI:CZ:NS:2014:7.TZ.6.2014.1
sp. zn. 7 Tz 6/2014-28
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání dne 25. března 2014 v Brně v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Urbánka a soudců JUDr. Petra Hrachovce a JUDr. Michala Mikláše stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného S. M. proti rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 1 T 112/2010, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným výrokem o trestu z rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 1 T 112/2010,
b y l p o r u š e n z á k o n
v ustanovení §43 odst. 2 trestního zákoníku v neprospěch obviněného S. M.
Tento rozsudek se zrušuje ve výroku o trestu.
Zrušují se také další rozhodnutí na zrušený výrok o trestu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Děčíně se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 1 T 112/2010, byl obviněný S. M. uznán vinným pod bodem 1/ trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. (zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2009, dále jen: „tr. zák.“) a pod bodem 2/ trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1 tr. zák.
Za tyto trestné činy mu byl podle §205 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 48 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 3 T 31/2010, kterým byl uznán vinným přečiny krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku, porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle 228 odst. 1 tr. zákoníku, a výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. 24 T 250/2009, jímž byl obviněný S. M. uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák., poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. a trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., včetně dalších obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Rozsudek nabyl právní moci dne 22. 2. 2012.
Ministryně spravedlnosti podala ve prospěch obviněného S. M. stížnost pro porušení zákona proti výroku o trestu z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 1 T 112/2010. Ve stížnosti pro porušení zákona poukázala na předcházející odsouzení obviněného S. M., k nimž došlo následujícími rozsudky:
I. Rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 26. 5. 2010, č. j. 3 T 31/2010-618, byl obviněný S. M. uznán vinným v bodech 1) - 14) dílem dokonaným, dílem nedokonaným podle §21 odst. 1 tr. zákoníku přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku, spáchaným dílem sám, dílem ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, a přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, spáchaným dílem sám a dílem ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, kterých se dopustil dílem společně se spoluobviněným M. K. a dílem společně se spoluobviněným M. K. v době od 10. 10. 2009 do 22. 1. 2010, způsobem popsaným ve výrokové části rozsudku, ačkoli byl trestním příkazem téhož soudu ze dne 26. 3. 2007, sp. zn. 4 T 82/2007, pravomocným dne 22. 5. 2007, odsouzen mimo jiné i za trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák., k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců, a v bodech 3) - 6), 9) - 10), 12) přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným dílem sám, dílem ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, kterého se dopustil v období od 1. 11. 2009 do 22. 1. 2010, způsobem popsaným ve výrokové části rozsudku. Obviněnému byl uložen podle §205 odst. 3 za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 24 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice dozorem. Dalšími výroky bylo podle §228 odst. 1, §229 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. řádu rozhodnuto o náhradě škody. Rozsudek nabyl právní moci dne 26. 5. 2010.
II. Rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 15. 6. 2010, č. j. 24 T 250/2009-173, byl obviněný S. M. uznán vinným v bodech 1) - 4) trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák., spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., a v bodě 3) trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., které spáchal v noční době z 10. 9. na 11. 9. 2009 do 4. 10. 2009, způsobem popsaným ve výrokové části rozsudku, přičemž tuto trestnou činnost spáchal, ačkoli byl odsouzen trestním příkazem téhož soudu ze dne 26. 3. 2007, sp. zn. 4 T 82/2007, pravomocným dne 22. 5. 2007, mimo jiné i za trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců.
Za tyto trestné činy a za sbíhající se trestné činy krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku, porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku, kterými byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 3 T 31/2010, mu byl uložen podle §205 odst. 3 za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 32 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 3 T 31/2010, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dalšími výroky podle ust. §228 odst. 1, §229 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. řádu bylo rozhodnuto o náhradě škody. Rozsudek nabyl právní moci dne 15. 6. 2010.
Usneseními Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 7. 2010, č. j. 24 T 250/2009-182a) – 183a), bylo rozhodnuto podle §92 odst. 2 tr. zákoníku o zápočtu vykonaného trestu od 22. 1. 2010 do 12. 7. 2010 ve věci Okresního soudu v Děčíně, sp. zn. 3 T 31/2010, do souhrnného nepodmíněného trestu odnětí svobody ve výměře 32 měsíců, uloženého obviněnému rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 15. 6. 2010, č. j. 24 T 250/2009-173, a podle §92 odst. 1 tr. zákoníku o zápočtu zadržení obviněného od 21. 11. 2009 - 00.30 hodin do 22. 11.2009 - 14.10 hodin do téhož trestu. Obviněný S. M. nastoupil výkon trestu dne 13. 7. 2010.
III. Rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 14. 6. 2011, č. j. 4 T 94/2009-694, byl obviněný S. M. uznán vinným v bodech 1) - 6), 8), 11) trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 3 tr. zák., který spáchal v přesně nezjištěný den od počátku měsíce dubna 2008 až 24. 4. 2008 do 18. 7. 2008, způsobem popsaným ve výrokové části rozsudku, v bodech 1) - 8) a 11) trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. a trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., které spáchal v přesně nezjištěný den od počátku měsíce dubna 2008 až 24. 4. 2008 do 18. 7. 2008, způsobem popsaným ve výrokové části rozsudku, přičemž obviněný S. M. se uvedeného jednání dopustil, přestože byl odsouzen trestním příkazem téhož soudu ze dne 26. 3. 2007, sp. zn. 4 T 82/2007, pravomocným dne 22. 5. 2007, mimo jiné i za trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Podle §238 odst. 3 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 44 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 3 T 31/2010, kterým byl obviněný S. M. uznán vinným přečiny krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku, porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, a výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. 24 T 250/2009, jímž byl obviněný S. M. uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e ), poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. a porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. Rozsudek nabyl právní moci dne 14. 6. 2011.
Usnesením Okresního soudu v Děčíně ze dne 28. 6. 2011 č. j. 4 T 94/2009-701a, pravomocným dnem 12. 7. 2011, byl obviněnému S. M. do souhrnného trestu odnětí svobody v trvání 44 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 14. 6. 2011 č. j. 4 T 94/2009-694, započten trest vykonaný v době od 21. 11. 2009 – 00,30 hod. do 22. 11. 2009 – 14,10 hod a dále od 22. 1. 2010 do 28. 6. 2011 ve věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 24 T 250/2009. Obviněný nastoupil výkon trestu dne 29. 6. 2011 a dne 20. 9. 2013 vykonal trest.
IV. Rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 8. 2011, č. j. 2 T 16/2010-273, byl obviněný S. M. v bodech 2), 4) uznán vinným trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. v bodech 1) – 4) trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák. a v bodě 2) trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. které spáchal v blíže nezjištěné době začátkem měsíce října r. 2009 nejpozději však do 18,00 hodin dne 4. 10. 2009, do 29. 11. 2009 (?), způsobem popsaným ve výrokové části rozsudku, přičemž obviněný S. M. trestné činy spáchal poté, kdy byl trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 26. 3. 2007, sp. zn. 4 T 82/2007, pravomocným dne 22. 5. 2007, odsouzen mimo jiné za trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák., k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců, když se ve zkušební době podmíněného odsouzení neosvědčil. Podle §37 tr. zák. soud upustil od uložení souhrnného trestu ve vztahu k výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 14. 6. 2011 sp. zn. 4 T 94/09. Dalšími výroky soudu podle ust. §228 odst. 1, §229 odst. 2 tr. řádu bylo rozhodnuto o náhradě škody. Rozsudek nabyl právní moci dne 1. 11. 2011.
V. Rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 10. 2011, č. j. 1 T 112/2010-221, byl obviněný S. M. uznán vinným v bodech 1) – 2) trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák., a v bodu 2) trestným činem porušování domovní svobody podle 238 odst. 1, 2 tr. zák., které spáchal v době od 12,00 hodin dne 6. 12. 2009 do 9,00 hodin dne 7. 12. 2009 do 29. 11. 2009 (?), způsobem popsaným ve výrokové části rozsudku, a byl mu uložen podle §205 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 48 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem, a to za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 3 T 31/2010, kterým byl uznán vinným přečiny krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku, porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle 228 odst. 1 tr. zákoníku, a výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. 24 T 250/2009, jímž byl obviněný S. M. uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák., poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. a trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., včetně dalších obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dalšími výroky soudu bylo podle §228 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. řádu rozhodnuto o náhradě škody. Tento rozsudek nabyl právní moci ve vztahu k obviněnému S. M. dne 22. 2. 2012.
Usnesením Okresního soudu v Děčíně ze dne 1. 3. 2012, č. j. 1 T 112/2010-235, byl podle §92 odst. 1, 2 tr. zákoníku obviněnému S. M. započten do souhrnného trestu odnětí svobody v trvání 48 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 10. 2011, č. j. 1 T 112/2010-221, trest odnětí svobody vykonaný v době od 21. 11. 2009 - 00,30 hod do 22. 11. 2009 - 14,10 hod. a od 22. 1. 2010 do 1. 3. 2012 v trestní věci téhož soudu sp. zn. 24 T 250/2009. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 13. 3. 2012. Souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 48 měsíců, který byl S. M. uložen pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 10. 2011, č. j. 1 T 112/2010-221, nebyl obviněnému nařízen k výkonu.
Ministryně spravedlnosti poukázala na obsah ustanovení §2 odst. 5 tr. ř., §2 odst. 6 tr. ř. a ustanovení §35 odst. 2 zák. (nyní §43 odst. 2 tr. zákoníku), a uvedla, že Okresní soud v Děčíně se důsledně neřídil těmito zákonnými ustanoveními v trestní věci vedené pod sp. zn. 1 T 112/2010. Napadenému rozsudku vytýká, že soud pochybil při ukládání souhrnného trestu, protože obviněný S. M. se trestné činnosti, jíž byl uznán vinným v trestní věci vedené pod sp. zn. 1 T 112/2010, dopustil v době od 12,00 hod dne 6. 12. 2009 do 09,00 hodin dne 7. 12. 2009 do blíže nezjištěné doby, nejdříve však dne 29. 11. 2009, tedy ještě před tím, než byl v trestní věci vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 3 T 31/2010 (sub I.) dne 26. 5. 2010 vyhlášen odsuzující rozsudek. S ohledem na odsouzení obviněného S. M. uvedená chronologicky měl být správně a v souladu se zákonem obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 1 T 112/2010, souhrnný trest za veškerou sbíhající se trestnou činnost, tedy i za trestné činy uvedené výše pod body I. až IV., resp. I. až III., tedy včetně trestné činnosti, za kterou byl odsouzen v trestní věci vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 4 T 94/2009, a to pravomocným rozsudkem ze dne 14. 6. 2011, jímž byl obviněnému uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 3 T 31/2010, (sub I.) a výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. 24 T 250/2009, (sub II.). Současně měly být napadeným rozsudkem zrušeny výroky o souhrnném trestu, který byl obviněnému S. M. uložen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 14. 6. 2011, č. j. 4 T 94/2009-694, který nabyl právní dne 14. 6. 2011 (sub III.) a rovněž výroky o trestech, které byly obviněnému uloženy postupně v trestních věcech sub II. a sub I. Okresní soud v Děčíně v trestní věci vedené pod sp. zn. 1 T 112/2010 nepostupoval správně a v souladu se zákonem, pokud v hlavním líčení k důkazu neprovedl důkaz spisem Okresního soudu v Děčíně, sp. zn. 4 T 94/2009, v důsledku čehož pochybil při ukládání trestu obviněnému.
Ministryně spravedlnosti z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 1 T 112/2010, a to ve výroku o trestu, byl porušen zákon v neprospěch obviněného S. M. v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovení §35 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2009, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 1 T 112/2010, a zrušil i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Děčíně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. Po přezkoumání shledal, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného S. M.
Podle §266 odst. 1 tr. ř. proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Nestanoví-li zákon jinak, není proti rozhodnutí Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona přípustná.
Podle §266 odst. 2 tr. ř. proti výroku o trestu lze stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
Podle §43 odst. 1 tr. zákoníku odsuzuje-li soud pachatele za dva nebo více trestných činů, uloží mu úhrnný trest podle toho zákonného ustanovení, které se vztahuje na trestný čin z nich nejpřísněji trestný; vedle trestu přípustného podle takového zákonného ustanovení lze v rámci úhrnného trestu uložit i jiný druh trestu, jestliže jeho uložení by bylo odůvodněno některým ze souzených trestných činů. Jsou-li dolní hranice trestních sazeb odnětí svobody různé, je dolní hranicí úhrnného trestu nejvyšší z nich. Stanoví-li trestní zákon za některý z takových trestných činů pouze trest odnětí svobody, může být úhrnným trestem jen trest odnětí svobody jako trest samostatný.
Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, ztráty vojenské hodnosti, propadnutí majetku nebo propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.
Podle §43 odst. 4 tr. zák. ustanovení o souhrnném trestu se neužije, jestliže dřívější odsouzení je takové povahy, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.
Okresní soud v Děčíně porušil zákon z důvodů, které namítá stížnost pro porušení zákona, a to při ukládání souhrnného trestu. Především je třeba mu vytknout, že neprovedl důkaz spisem Okresního soudu v Děčíně vedeným pod sp. zn. 4 T 94/2009. O uložení souhrnného trestu podle §35 odst. 2 tr. zák., resp. nyní podle §43 odst. 2 tr. zákoníku, zásadně nelze rozhodnout bez toho, že by soud neprovedl důkaz spisem ve věci, v níž byl vydán rozsudek, ke kterému je dán vztah souhrnnosti. Provedení důkazu jen opisem rozsudku je nedostatečné, protože mohou nastat skutečnosti, které z obsahu rozsudku nevyplývají a které vylučují uložení souhrnného trestu (srov. č. 12/1994 Sb. rozh. tr.).
Vzhledem k tomu, že obviněný S. M. spáchal trestné činy, za něž byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 1 T 112/2010, dříve (tj. v době od 10. 10. 2009 do 21. 1. 2010), než byl odsouzen za jiné trestné činy, a to rozsudky, které jsou uvedené v chronologickém přehledu pod body I. – IV. stížnosti pro porušení zákona, je zřejmé, že je dán vztah souhrnnosti a vzhledem k ustanovení §43 odst. 2 tr. zákoníku bylo povinností Okresního soudu v Děčíně zrušit výroky o trestech ze zmíněných rozsudků, a to i v případě upuštění od uložení souhrnného trestu podle §37 tr. zák., k němuž došlo rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 8. 2011, sp. zn. 2 T 16/2010, neboť i takový výrok je výrokem o trestu, jehož uložení je podmíněno tím, že soud má za to, že trest uložený dřívějším rozsudkem považuje za dostatečný.
Protože stížnost pro porušení zákona byla podána důvodně v souladu s ustanovením §266 odst. 1, 2 tr. ř. a Nejvyšší soud shledal, že zákon byl porušen v ustanovení §43 odst. 2 tr. zákoníku, podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil rozsudkem, že výrokem o trestu byl porušen zákon.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušený výrok o trestu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením tohoto výroku, pozbyla podkladu.
Nejvyšší soud podle §270 odst. 1 tr. ř. po zrušení napadeného výroku o trestu přikázal Okresnímu soudu v Děčíně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, protože je nutno učinit ve věci nové rozhodnutí. Soud prvního stupně proto znovu rozhodne o uložení souhrnného trestu obviněnému S. M. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je přitom vázán právním názorem, který vyslovil Nejvyšší soud a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil. Okresní soud v Děčíně provede důkaz spisem tamního soudu sp. zn. 4 T 94/2009 za účelem posouzení vztahu souhrnnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. března 2014
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek