ECLI:CZ:NS:2014:8.TDO.1381.2014.1
sp. zn. 8 Tdo 1381/2014-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 11. 2014 o dovolání obviněného D. B. , proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. 10 To 166/2014, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 2 T 157/2013, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného D. B. odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Jičíně rozsudkem ze dne 28. 4. 2014, sp. zn. 2 T 157/2013, uznal obviněné D.B. a M. F. vinnými, že
„I. obžalovaný D.B. a obžalovaná M. F., zčásti samostatně, zčásti společným jednáním
1)
v přesně nezjištěné době, nejméně od měsíce ledna 2010 do měsíce října 2010, v domě …, v ul. … ve V. V., okr. J., a v nezjištěném bytě v panelovém domě tzv. "věžáku" v J., nejméně ve 15-ti případech D. B. vyrobil, z volně dostupných léků obsahujících pseudoefedrin, např. Modafen, které zakoupil osobně nebo prostřednictvím dalších osob v lékárnách v J., H. K. a M. B. a z volně dostupného léku Sudafed obsahujícího pseudoefedrin, který zakoupil v P. r., dále s pomocí prekursorů a dalších chemických látek, celkem nejméně 120 gramů pervitinu /metamfetaminu/, který následně zčásti užil pro svoji potřebu, a zčásti v přesně nezjištěné době, nejméně od měsíce ledna 2010 do měsíce října 2010, na různých místech v J. a v obci V. V., okr. J., prakticky každý den dal zdarma, dal jako hodnotu za různé protislužby jako ubytování, odvoz autem nebo dal jako protihodnotu za léky s obsahem pseudoefedrinu P. Z., celkem nejméně 36 gramů pervitinu /metamfetaminu/ v celkové hodnotě nejméně 72.000 Kč,
2)
v přesně nezjištěné době, nejméně od měsíce února 2012 do měsíce března 2013, po předchozí vzájemné domluvě, na různých místech na okr. J., u obce P., S. M. a V. a v bytě v domě … v obci R., okr. J., v pokoji … na ubytovně v domě …, v ul. N. v J., nejméně v 10-ti případech D. B. vyrobil z volně dostupných léků Nurofen, Stopgrip, Modafen a Paralen Plus, které D.B. a M. F. zakoupili v lékárnách v J., případně získali od svých odběratelů a dalších osob, dále s pomocí prekursorů a dalších chemických látek, celkem nejméně 52,23 gramu pervitinu /metamfetaminu/, který následně zčásti užili pro svoji potřebu a dále zčásti:
a) obžalovaný D.B. a obžalovaná M. F. společně
v přesně nezjištěné době, nejméně od měsíce listopadu 2010 do měsíce května 2013, prodali, dali zdarma nebo jako protihodnotu dali za léky s obsahem pseudoefedrinu, spolu s dalším v H., v J. a v L. n.P. zakoupeným pervitinem /metamfetaminem/, za účelem získání prostředků pro další společný nákup pervitinu a léků s obsahem pseudoefedrinu pro jeho další výrobu, na různých místech v J. a v obci R., okr. J., nejméně 3 osobám celkem nejméně 52 gramů pervitinu /metamfetaminu/ v celkové hodnotě nejméně 117.500 Kč, a to:
- v přesně nezjištěné době, nejméně od 11. července 2012 do měsíce května 2013, na různých místech v J. prodali, dali zdarma nebo dali jako protihodnotu za léky s obsahem pseudoefedrinu J.B., nejméně v 15-ti případech celkem nejméně 3 gramy pervitinu /metamfetaminu/ v celkové hodnotě nejméně 7.500 Kč,
- v přesně nezjištěné době, nejméně od konce roku 2010 do května 2013, na různých místech v J. a v obci R., okr. J., dali zdarma nebo dali jako protihodnotu za léky s obsahem pseudoefedrinu D. D., celkem nejméně ve 20-ti případech celkem nejméně 4 g pervitinu /metamfetaminu/ v celkové hodnotě nejméně 10.000 Kč,
- v přesně nezjištěné době, nejméně od listopadu 2010 do května 2013, na různých místech v J., prakticky každý den, prodali nebo dali jako protihodnotu za léky s obsahem pseudoefedrinu P.Z., celkem nejméně 112,5 gramů pervitinu /metamfetaminu/ v celkové hodnotě nejméně 225.000 Kč,
b) obžalovaná M. F. sama
v přesně nezjištěné době, nejméně od měsíce března 2011 do měsíce května 2013, prodala, dala zdarma nebo jako protihodnotu za různé věci, spolu s dalším v H., v J. a v L. n. P. zakoupeným pervitinem /metamfetaminem/, za účelem získání prostředků pro další společný nákup pervitinu a léků s obsahem pseudoefedrinu pro jeho další výrobu, na různých místech v J. a v obci R., okr. J., nejméně 4 osobám celkem nejméně 39,8 gramů pervitinu /metamfetaminu/ v celkové hodnotě nejméně 79.600 Kč, a to:
- v přesně nezjištěné době, nejméně od měsíce ledna 2012 do měsíce ledna 2013, na různých místech v J. prodala nebo dala zdarma L. P., nejméně v 8-ti případech celkem nejméně 6 gramů pervitinu /metamfetaminu/ v celkové hodnotě nejméně 6.000 Kč,
- v přesně nezjištěné době, nejméně od měsíce června 2012 do měsíce prosince 2012, v obci R. okr. J., prodala P. Š., nejméně ve 4 případech celkem nejméně 0,8 gramu pervitinu /metamfetaminu/ v celkové hodnotě nejméně 2.000 Kč,
- v přesně nezjištěné době, nejméně od měsíce března 2011 do 12. 09. 2012, na různých místech v J. prodala nebo dala jako protihodnotu za různé věci jako oblečení, MP3 přehrávač, mobilní telefon A. B., celkem nejméně ve 45-ti případech celkem nejméně 36 gramů metamfetaminu /pervitinu/ v celkové hodnotě nejméně 50.000 Kč,
- v přesně nezjištěné době, nejméně od konce roku 2010 do měsíce listopadu 2011, na různých místech v J., prodala T. K., celkem nejméně v 20-ti případech celkem nejméně 4 gramy pervitinu /metamfetaminu/ v celkové hodnotě nejméně 10.000 Kč,
ačkoliv oba obžalovaní nejsou držiteli příslušného povolení k zacházení s návykovými látkami a metamfetamin /pervitin/ je psychotropní látkou zařazenou do seznamu II. podle Úmluvy o psychotropních látkách, který je přílohou č. 5 zákona č.167/1998 Sb., o návykových látkách,
II. obžalovaná M.F. sama
- v přesně nezjištěné době, nejméně po 08. 05. 2013, v J. prodala D. T., celkem nejméně ve 2 případech celkem nejméně 0,2 gramu pervitinu /metamfetaminu/ v celkové hodnotě nejméně 400 Kč,
- v přesně nezjištěné době, nejméně v měsíci červenci 2013, v J. prodala J. B., celkem nejméně ve 1 případě celkem nejméně 0,1 gramu pervitinu /metamfetaminu/ v celkové hodnotě nejméně 300 Kč,
ačkoliv není držitelkou příslušného povolení k zacházení s návykovými látkami a metamfetamin /pervitin/ je psychotropní látkou zařazenou do seznamu II. podle Úmluvy o psychotropních látkách, který je přílohou č. 5 zákona č.167/1998 Sb., o návykových látkách“.
Takto popsané jednání obviněného D. B. soud právně kvalifikoval pod body I. 1) a 2) jako zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, který spáchal zčásti sám a zčásti ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, a uložil mu za to podle §283 odst. 2 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 4 roků, pro jehož výkon jej zařadil podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku mu dále uložil trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty (věcí specifikovaných ve výroku rozsudku) s tím, že podle §70 odst. 5 tr. zákoníku připadly státu. Podle §99 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku mu rovněž uložil ochranné protitoxikomanické léčení ve formě ambulantní.
Jednání obviněné M. F. soud právně kvalifikoval pod body I. 1) a 2) jako zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, který spáchala zčásti sama a zčásti ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, a pod bodem II. jako přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, a uložil jí za to podle §283 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 roků, pro jehož výkon ji zařadil podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku do věznice s dozorem. Podle §99 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku jí rovněž uložil ochranné protitoxikomanické léčení ve formě ambulantní.
Naproti tomu soud oba obviněné podle §226 písmeno a) tr. ř. zprostil obžaloby, která je vinila ze skutku spočívajícího v tom, že
- v přesně nezjištěné době, nejméně od měsíce června 2012 do měsíce května 2013, na různých místech v J. dali zdarma nebo dali jako protihodnotu za léky s obsahem pseudoefedrinu J. K., nejméně v 20-ti případech celkem nejméně 6 gramu pervitinu /metamfetaminu/ v celkové hodnotě nejméně 10.000 Kč,
neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž jsou obžalovaní stíháni,
a obviněnou M. F. podle §226 písm. a) tr. ř. zprostil z obžaloby, která ji vinila ze skutků spočívajících v tom, že
- v přesně nezjištěné době, nejméně od měsíce července 2012 do měsíce května 2013, na různých místech v J. prodala nebo dala za různé věci M.U., nejméně ve 10-ti případech celkem nejméně 2 gramy pervitinu /metamfetaminu/ v celkové hodnotě nejméně 5.000 Kč,
- v přesně nezjištěné době, nejméně od měsíce července 2012 do měsíce května 2013, na různých místech v J. dala zdarma J. V., nejméně ve 4 případech celkem nejméně 2 gramy pervitinu /metamfetaminu/ v celkové hodnotě nejméně 4.000 Kč,
- v přesně nezjištěné době, nejméně od měsíce července 2012 do měsíce května 2013, na různých místech v J. dala zdarma R.K., nejméně ve 3 případech celkem nejméně 0,45 gramu pervitinu /metamfetaminu/ v celkové hodnotě nejméně 1.200 Kč,
- v přesně nezjištěné době, nejméně od měsíce července 2012 do měsíce května 2013, na různých místech v J. prodala G.Z., nejméně ve 3 případech celkem nejméně 0,6 gramu pervitinu /metamfetaminu/ v celkové hodnotě nejméně 1.500 Kč,
neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla obviněná stíhána.
Proti citovanému rozsudku podali obviněný D. B. i obviněná M. F. odvolání, o kterých rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. 10 To 166/2014, tak, že
I. Z podnětu odvolání obviněné M. F. napadený rozsudek zrušil podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. ohledně této obviněné v celém výroku o trestu, a podle §259 odst. 3 tr. ř. v rozsahu tohoto zrušení nově rozhodl tak, že této obviněné uložil za zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, a za přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, ohledně nichž zůstal výrok o vině u této obviněné v napadeném rozsudku nedotčen, podle §283 odst. 2 tr. zákoníku, za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 roků, jehož výkon podle §81 odst. 1 tr. zákoníku, §84 tr. zákoníku a §85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 4 roků a 6 měsíců za současného vyslovení dohledu nad touto obviněnou v rozsahu uvedeném v §49 až 51 tr. zákoníku. Podle §85 odst. 2 tr. zákoníku, za použití §48 odst. 4 písm. h) tr. zákoníku, jí uložil zdržet se v průběhu zkušební doby požívání omamných a psychotropních látek, a také povinnost podrobit se na výzvu probačního úředníka testu na přítomnost omamné nebo psychotropní látky v těle.
II. Odvolání obviněného D. B. podle §256 tr. ř. zamítl.
Obviněný D. B. (dále převážně jen „obviněný“, příp.„dovolatel“) se s rozhodnutím odvolacího soudu neztotožnil a prostřednictvím obhájce JUDr. Daniela Novotného, Ph. D., proti němu podal dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Dovolatel v úvodu svého podání uvedl, že činu, za nějž byl odsouzen, se nedopustil. Odvolací soud pochybil tím, že neprovedl navrhovaný výslech svědkyně M. K., nevypořádal se s důvody, proč tak neučinil, neboť to mělo potvrdit výpověď svědka P. Z. z hlavního líčení a vyvrátit jeho výpověď z přípravného řízení. Svědek P. Z. při výslechu uvedl, že (obviněný) u něj v roce zdarma bydlel a (obviněný) mu měl dávat téměř každý den pervitin zdarma. V tom mluvil nepravdu, neboť (obviněný) bydlel v dotyčné době s M. K. Svědek P. Z. mu neposkytoval bezplatné bydlení a ani od něho nedostával pervitin. Pokud tento svědek dále uvedl, že byl opakovaně přítomen při výrobě pervitinu, je to rovněž nepravdivé tvrzení. Nesdílel s ním (obviněným) byt a nemohl tak mít přehled o jeho aktivitách.
Dovolatel dále uvedl, že oba soudy nižších instancí dospěly k názoru, že (obviněný) naplnil znaky kvalifikované skutkové podstaty daného trestného činu na základě výpovědi svědka P. Z. z přípravného řízení. Jeví se mu jako velmi pravděpodobné, že i zbytek výpovědi svědka P. Z. je zkreslen, udávané množství pervitinu neodpovídá skutečnosti a není jisté, zda vůbec existoval nějaký pervitin, který svědkovi poskytl. Závěr, že drogu i vyráběl, tak není podložen výpovědí očitého svědka. Další a jediný svědek, který jej viděl vyrábět pervitin, je J. B., jehož považovala obhajoba za nedůvěryhodného, neboť před soudem uvedl, že v přípravném řízení neuváděl pravdu z toho důvodu, že měl vztek na obviněnou M. F. Tento svědek měl důvod se mstít i jemu (obviněnému), neboť na zeď v J. napsal nápis „B. chcípni“. Pakliže jmenovaný svědek uvedl, že v přípravném řízení lhal, pak je-li dán důvod nenávisti i k němu, takže je zde důvodné podezření, že opět uvedl nepravdivé informace za účelem jej poškodit.
Podle dovolatele důvody pro neprovedení navrhovaného důkazu nejsou v odůvodnění rozsudku odvolacího soudu uspokojivě vysvětleny, argument soudu, že při skončení dokazování před soudem prvého stupně nebyl uplatněn žádný důkazní návrh, je prý naprosto irelevantní. Také svědecká výpověď D. D. byla soudem nesprávně vyhodnocena. Tato svědkyně při hlavním líčení uvedla, že si obvinění s ní koupili pervitin, na to se složili a poté si jej rozdělili. V takovém jednání nelze podle dovolatele spatřovat naplnění skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými látkami ve smyslu trestního zákoníku.
Ve světle výše uvedeného tak podle obviněného jeho jednání nenaplnilo kvalifikované znaky zvlášť závažného zločinu nedovolané výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, ale nejvýše jeho základní skutkovou podstatu, tedy přečin podle §283 odst. 1 tr. zákoníku. Avšak i o tom jsou prý vzhledem k vysoké nedůvěryhodnosti dalších svědků důvodné pochyby. Toto nesprávné posouzení založilo vadnost rozsudku soudu prvního i druhého stupně.
V samém závěru svého podání dovolatel (aniž citoval konkrétní zákonná ustanovení) navrhl, aby Nejvyšší soud výše uvedené rozsudky Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Jičíně zrušil a přikázal soudu prvního stupně, aby věc znovu projednal a rozhodl.
K podanému dovolání státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že vzhledem k povaze obviněným uplatněných námitek se nebude věcně vyjadřovat, jak mu umožňuje ustanovení §265h odst. 2 tr. ř. Současně ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasil, aby Nejvyšší soud učinil rozhodnutí o podaném dovolání v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání v této trestní věci je přípustné [ §265a odst. 2 písm. a), h) tr. ř. ] , bylo podáno osobou oprávněnou [ §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. ] , v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), a splňuje i obligatorní náležitosti obsahu dovolání uvedené v §265f odst. 1 tr. ř.
Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., Nejvyšší soud musel dále posoudit otázku, zda obviněným uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. Současně je třeba dodat, že z hlediska §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v §265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. ř. odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami.
Dovolatel uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jenž je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoli šlo o jiný trestný čin, nebo se o trestný čin vůbec nejednalo. Důvody dovolání jako specifického opravného prostředku jsou koncipovány tak, že v dovolání není možno namítat neúplnost dokazování, způsob hodnocení důkazů a nesprávnost skutkových zjištění. Nejvyšší soud jakožto soud dovolací nemůže přezkoumávat a posuzovat postup hodnocení důkazů soudy obou stupňů ve věci ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. V dovolacím řízení je naopak povinen vycházet z jejich konečného skutkového zjištění a teprve v návaznosti na to zvažovat právní posouzení skutku. V opačném případě by se totiž dostával do pozice soudu druhého stupně a suploval jeho činnost (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu např. ve věcech sp. zn. I. ÚS 412/02, sp. zn. III. ÚS 732/02, sp. zn. III. ÚS 282/03, sp. zn. II. ÚS 651/02, a další). V této souvislosti je také třeba připomenout, že z hlediska nápravy skutkových vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to především obnovu řízení (§277 a násl. tr. ř.) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona (§266 a násl. tr. ř.).
Z tohoto pohledu je zřejmé, že prakticky všechny dovolatelovy námitky směřovaly k učiněnému skutkovému zjištění, resp. k jednotlivým důkazům, na základě nichž soudy skutkové zjištění učinily. Dovolatel ve svém podání v podstatě jen zpochybňoval provedené důkazy a na jejich základě (a po jejich zhodnocení) učiněná skutková zjištění, příp. namítal, že soudy neprovedly všechny navržené důkazy (konkrétně že svědek P. Z. nemluvil pravdu a zkresloval výpověď, že svědek J. B. je nedůvěryhodný, že výpověď svědkyně D. D. byla nesprávně vyhodnocena, že důvody pro neprovedení navrhovaného důkazu výslechem svědkyně M. K. nebyly uspokojivě vysvětleny, apod.). Teprve na tomto základě (poté co s provedenými důkazy polemizoval, vyslovil k nim výhrady a nesouhlas včetně výhrad a nesouhlasu ke způsobu, jímž soudy jednotlivé důkazy hodnotily), se dovolatel snažil vytvořit jiný skutkový obraz, než byl zjištěn v předchozím řízení, a vystavěl námitku nesprávného právního posouzení skutku.
Obviněný tak svými dovolacími námitkami primárně napadal správnost učiněných skutkových zjištění a v důsledku toho se domáhal jejich změny ve svůj prospěch; teprve z takto tvrzených nedostatků (tedy až sekundárně) dovozoval údajně nesprávné právní posouzení skutku, jímž byl uznán vinným. Takovou argumentaci ovšem pod uvedený dovolací důvod (ale ani pod žádný jiný) podřadit nelze.
Lze tak shrnout, že dovolatelem vytýkané vady měly výlučně povahu vad skutkových, resp. procesních, nikoli hmotně právních, a že obviněný neuplatnil žádnou konkrétní námitku, již by bylo možno považovat z hlediska uplatněných důvodů dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) a l ) tr. ř. za relevantní. Za takovou námitku nelze považovat ani dovolatelovu námitku, že jeho jednání nenaplnilo kvalifikované znaky zvlášť závažného zločinu nedovolané výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, ale nejvýše jeho základní skutkovou podstatu, tedy přečin podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, neboť takto obecně formulovanou námitku vůbec neodůvodnil (navíc hned v další větě vyjádřil i o této mírnější právní kvalifikaci důvodné pochybnosti „vzhledem k vysoké nedůvěryhodnosti dalších svědků“).
Protože námitky skutkové žádný z důvodů dovolání podle §265b tr. ř. nezakládají, neexistuje ve vztahu k nim ani zákonná povinnost Nejvyššího soudu dovolání přezkoumat (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 651/02, ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05 aj.).
Zásah do skutkových zjištění sice lze v rámci řízení o dovolání připustit, ale jen tehdy, existuje-li extrémní nesoulad mezi vykonanými skutkovými zjištěními a právními závěry soudu a učiní-li dovolatel (současně) tento nesoulad předmětem dovolání. V daném případě se však ani o takovou situaci nejednalo, neboť z odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů vyplývá zjevná logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právními závěry soudů na straně druhé.
Pokud by výhrady obviněného měly být považovány za zpochybnění správnosti
a přesvědčivosti odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, pak Nejvyšší soud připomíná, že dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (srov. §265a odst. 4 tr. ř.).
Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud v neveřejném zasedání [§265r odst. 1 písm. a) tr. ř.] dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Proto ani nepostupoval podle §265i odst. 3 tr. ř. a nepřezkoumával napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející. Přitom je nutné uvést, že takový aplikační postup nezasáhl do základních práv dovolatele, a tudíž není ani v rozporu s nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 180/03 a sp. zn. I. ÚS 55/04, v nichž tento soud vyslovil výhrady k extenzivnímu výkladu §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. ze strany Nejvyššího soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 12. listopadu 2014
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a