ECLI:CZ:NS:2014:8.TDO.1464.2014.1
sp. zn. 8 Tdo 1464/2014-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. prosince 2014 o dovolání obviněného L. K., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2014, sp. zn. 9 To 128/2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 1 T 278/2013, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného L. K. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. 1 T 278/2013, byl obviněný L. K. uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, a byl odsouzen podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Rovněž bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Odvolání obviněného podané proti citovanému rozsudku Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 28. 3. 2014, sp. zn. 9 To 128/2014, podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že soudy nesprávně posoudily jemu za vinu kladený čin a na základě nesprávného právního posouzení rozhodly o vině a trestu.
Nejvyšší státní zastupitelství prostřednictvím u něj působícího státního zástupce Nejvyššímu soudu sdělilo, že po seznámení se s obsahem mimořádného opravného prostředku a napadených soudních rozhodnutí se k dovolání, jež mu bylo v opise doručeno dne 7. 10. 2014, nebude věcně vyjadřovat.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve posuzoval, zda byly splněny formální podmínky zákonem stanovené pro podání dovolání, a shledal, že v projednávané věci je dovolání přípustné podle §265a odst. 1 písm. h) tr. ř. a bylo podáno osobou oprávněnou podle §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.
Dále posuzoval včasnost dovolání z hledisek stanovených §265e odst. 1, 2, 3 tr. ř., podle něhož se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Pokud se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno, nebo který má ve věci rozhodnout.
Podle §62 odst. 1 tr. ř. nebyla-li písemnost doručena při úkonu trestního řízení, doručuje ji orgán činný v trestním řízení do datové schránky v souladu s podmínkami vymezenými v zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. č. 300/2008 Sb.“).
Z obsahu předloženého trestního spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 1 T 278/2013, Nejvyšší soud zjistil, že obviněný usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2014, sp. zn. 9 To 128/2014, proti němuž dovolání směřuje, obdržel dne 9. 5. 2014 poštou ve V. v. P.-R. Obhájci obviněného Mgr. Jaromíru Novotnému bylo doručeno do datové schránky. Z potvrzení o dodání tohoto doručení se podává, že tato zásilka byla odeslána do datové schránky dne 30. 4. 2014, a dodána byla obhájci téhož dne 30. 4. 2014. Doručení je zde vyznačeno fikcí dnem 10. 5. 2014 s odkazem na ustanovení §17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb. (č. l. 163 verte). Dovolání obviněného prostřednictvím obhájce Mgr. Jaromíra Novotného bylo u soudu prvního stupně podáno osobně dne 11. 7. 2014 (viz otisk podacího razítka na podání na č. l. 188). Žádné jiné, dříve učiněné podání vztahující se k dovolání není v obsahu spisu založeno, ani žádná jiná skutečnost nenasvědčuje tomu, že by bylo dříve než 11. 7. 2014 podáno.
Vzhledem k tomu, že u obhájce jde o doručení do datové schránky, platí pro tento způsob doručování §17 odst. 3 zák. č. 300/2008 Sb., podle něhož dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Podle §17 odst. 4 téhož ustanovení nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení (např. §64 odst. 5 tr. ř., který dopadá toliko na případy, kdy se doručuje obviněnému).
Ustanovení o doručování dokumentů orgánů veřejné moci prostřednictvím datové schránky podle §17 odst. 3 zák. č. 300/2008 Sb. je speciálním ustanovením, a proto se v případě, že se doručuje prostřednictvím datové schránky, nepoužijí obecně v ustanovení §64 tr. ř.
Nejvyšší soud pro posouzení včasnosti podaného dovolání vycházel ve smyslu §265e odst. 1, 2 tr. ř. pro běh dvouměsíční lhůty k podání dovolání z toho data, které je pozdější, tzn. od doručení rozhodnutí soudu druhého stupně obhájci způsobem výše popsaným. Lhůta pro podání dovolání počítaná v souladu s §17 odst. 3 zák. č. 300/2008 Sb. ode dne 10. 5. 2014 představující poslední den desetidenní lhůty stanovený fikcí, uplynula dne 10. 7. 2014 (tímto dnem byl čtvrtek). Obhájce obviněného však dovolání podal u soudu prvního stupně až dne 11. 7. 2014, ač tak měl učinit nejpozději dne 10. 7. 2014 (oba tyto dny byly dny pracovními viz §60 odst. 3 tr. ř.), a tedy opožděně.
Na závěru o tom, že obhájce obviněného dovolání podal po uplynutí zákonem stanovené lhůty, nemůže změnit ani konstatování obhájce obviněného, který v dovolání namítl, že usnesení odvolacího soudu obdržel dne „12. 5. 2014“. Toto datum nemá oporu v obsahu spisu, zejména v potvrzení o dodání doručení do datové schránky. Jediná okolnost, která se k datu 12. 5. 2014 na tomto potvrzení váže, je údaj o „datu a čase kontroly doručení“, což však nelze považovat za okamžik, kdy obhájce obsílku obdržel, protože se jedná o úkon provedený úřednicí Okresního soudu v Kladně, která je u tohoto údaje označena jménem „P. C.“ (č. l. 163 verte), která však již pouze osvědčuje skutečnost, že okresní soud eviduje doručení usnesení soudu druhého stupně (mimo jiných osob) obhájci obviněného.
Na základě všech těchto skutečností Nejvyšší soud shledal, že obhájce obviněného dovolání podal po uplynutí zákonem stanovené lhůty.
Nejvyšší soudu z těchto důvodů dovolání obviněného L. K. podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl jako opožděně podané, aniž přezkoumával napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v §265i odst. 3 tr. ř. Své rozhodnutí přitom učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 10. prosince 2014
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová