ECLI:CZ:NS:2014:8.TDO.278.2014.1
sp. zn. 8 Tdo 278/2014-42
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. března 2014 o dovolání obviněného R. T., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2013, sp. zn. 13 To 290/2013, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 1 T 45/2012, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného R. T. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 1 T 45/2012, byl obviněný R. T. uznán vinným jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku pokračujícím přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku. Za uvedené přečiny a za sbíhající se pokračující zločin loupeže podle §173 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl podle §173 odst. 2, §43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to pistole zn. Ekol Firat Magnum, ráže 9mm P.A.K., se zásobníkem, černé pistole zn. ME9 model Para, se zásobníkem, osobního motorového vozidla tov. zn. Audi A8, 9 ks plynových nábojů 9 mm P.A.CS Wadie, nápisu POLICIE na suchý zip, plastové krabičky se 4 ks náboji zlaté barvy zn. Wadie 9 mm P.A.PV, plastového sáčku s 2 ks nábojů stříbrné barvy zn. G.F.L. 9 mm P.A. KNALL, modré krabičky se 43 ks plynových nábojů 9 mm P.A. KNALL SALVE BLANK, černé kukly, plastové krabičky s 2 ks plynových nábojů 9 mm P.A. CS, a dále jednoho kusu plechového sudu o objemu 200 litrů s obsahem 150 litrů nafty, jednoho kusu plastové nádrže o obsahu 1.000 litrů, jednoho kusu elektrického čerpadla zn. GMP 150, jednoho kusu zadní registrační značky, jednoho kusu hadice – plastové trubky, jednoho kusu kovové ruční sací pumpy a jednoho kusu pákových štípacích kleští. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byl současně zrušen výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. 4 T 18/2012, ve znění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2013, sp. zn. 10 To 26/2013, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V dalším bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněného M. U. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byli poškození M. K., bytem M., N., Stama, a. s., Lovosice, Vančurova 815/2, ČSAD Slaný, a. s., Slaný, Lacinova 1366, ANEXIA, s. r. o., Rakovník, Lubenská 1588/II, P. S., bytem K., J., ČSAD MHD Kladno, a. s., Kladno-Kročehlavy, Železničářů 885, M. B., bytem N., N., CS TRANS, s. r. o., Praha 5, Radlická 663, V. M., bytem S., Ulice 5. k., BMS-SAND s. r. o., Kralupy nad Vltavou, Přemyslova 459, LESS &FOREST, s. r. o., Zruč nad Sázavou, Bohdaneč 136, a DEK, a. s., Praha 10, Tiskařská 10/257, odkázání se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Označený rozsudek napadl obviněný R. T. odvoláním směřujícím proti výroku o vině a trestu; odvoláními napadli tento rozsudek rovněž spoluobviněný M. U. a poškozené obchodní společnosti BMS-SAND, s. r. o., a ČSAD Slaný, a. s. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2013, sp. zn. 13 To 290/2013, byl rozsudek nalézacího soudu podle §258 odst. 1 písm. b), e), f), odst. 2 tr. ř. ohledně spoluobviněného M. U. zrušen v celém rozsahu a ohledně obviněného R. T. v celém výroku o náhradě škody. Podle §259 odst. 3 tr. ř. bylo znovu rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněného M. U., jakož bylo nově rozhodnuto o povinnosti obviněných R. T. a M. U. uhradit společně a nerozdílně poškozeným škodu, a to ČSAD Slaný, a. s., ve výši 11.829,- Kč a BMS-SAND, s. r. o., ve výši 8.799,- Kč. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byli poškození M. K., Stama, a. s., ANEXIA, s. r. o., P. S., ČSAD MHD Kladno, a. s., M. B., CS TRANS, s. r. o., V. M., LESS & FOREST, s. r. o., a DEK, a. s., odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních [výrok I)]. Odvolání obviněného R. T. bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto [výrok II)].
Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně, jež zůstala rozsudkem odvolacího soudu ve vztahu k obviněnému R. T. nedotčena, se jmenovaný obviněný pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaného, v bodech 13 a 17 ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, a přečinu poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku v jednočinném souběhu dopustil tím, že
1) spolu s obviněným M. U. v přesně nezjištěné době od 17.00 hodin dne 14. 4. 2011 do 8.15 hodin dne 15. 4. 2011, v N., ul. K., na odstavné ploše benzinové čerpací stanice společnosti Benzina, a. s., okr. R., po předchozí vzájemné domluvě obviněných týkající se odcizení motorové nafty a jejím následném zpeněžení, se společně vloupali do uzamčené palivové nádrže zde zaparkovaného a zajištěného tahače zn. Volvo, a to tím způsobem, že vypáčili zámek od nádrže, z které následně odčerpali celkem 500 litrů motorové nafty, čímž poškozenému M. K. odcizením nafty způsobili škodu ve výši celkem 16.450,- Kč a poškozením uzávěru nádrže se zámkem ve výši 1.426,- Kč,
dále oba obvinění společně (vyjma bodu 14), po předchozí vzájemné domluvě týkající se odcizení motorové nafty a jejím následném zpeněžení:
2) v přesně nezjištěné době od 16.45 hodin dne 2. 6. 2011 do 9.30 hodin dne 3. 6. 2011 v R., ul. N., z oploceného a uzamčeného pozemku, s nejnižší výškou oplocení 160 cm, u zde zaparkovaného a zajištěného nákladního vozidla zn. Iveco ML Eurocargo, odcizili motorovou naftu, a to tím způsobem, že nezjištěným předmětem provrtali palivovou nádrž vozidla, ze které následně odčerpali 80 litrů motorové nafty, čímž poškozené společnosti Stama, a. s., se sídlem Lovosice, Vančurova 815/2, okr. Lovosice, odcizením nafty způsobili škodu ve výši celkem 2.684,- Kč a poškozením palivové nádrže škodu ve výši celkem 9.473,- Kč,
3) v přesně nezjištěné době od 17.15 hodin dne 23. 6. 2011 do 4.00 hodin dne 24. 6. 2011 v obci M., na parkovišti u restaurace N., okr. R., ze zde zaparkovaného autobusu zn. Mercedes Intouro, poté, co nezjištěným způsobem a předmětem překonali zámek u dvířek palivové nádrže, nezjištěným způsobem odcizili 150 litrů motorové nafty v hodnotě 4.997,- Kč a poškozením uzávěru nádrže způsobili škodu ve výši 2.253,- Kč, takto jednali ku škodě uživatele společnosti ČSAD Slaný, a. s., se sídlem Slaný, Lacinova 1366, okr. Kladno,
4) v přesně nezjištěné době od 17.15 hodin dne 23. 6. 2011 do 4.00 hodin dne 24. 6. 2011 v obci M., na parkovišti u restaurace N., okr. R., ze zde zaparkovaného autobusu zn. Karosa, poté, co nezjištěným způsobem a předmětem překonali zámek víka palivové nádrže, nezjištěným způsobem odcizili 200 litrů motorové nafty v hodnotě 6.662,- Kč a poškozením víka nádrže způsobili škodu ve výši 930,- Kč, takto jednali ku škodě společnosti ANEXIA, s. r. o., se sídlem Rakovník, Lubenská 1588/II,
5) v přesně nezjištěné době od 15.30 hodin dne 23. 6. 2011 do 7.00 hodin dne 24. 6. 2011 v K., na parkovišti před pivovarem, okr. R., u zde zaparkovaného a zajištěného nákladního vozidla zn. DAF, se vloupali do dvou propojených palivových nádrží, a to tím způsobem, že ulámali zarážky v zajištěných plastových víčkách nádrží, tyto vyšroubovali a následně z nádrží odčerpali celkem 300 litrů motorové nafty, čímž poškozené společnosti ANEXIA, s. r. o., se sídlem Rakovník, Lubenská 1588/II, odcizením nafty způsobili škodu ve výši 9.978,- Kč a poškozením uzávěrů palivových nádrží škodu ve výši 2.220,- Kč,
6) v přesně nezjištěné době od 15.30 hodin dne 23. 6. 2011 do 7.00 hodin dne 24. 6. 2011 v K., na parkovišti před pivovarem, okr. R., u zde zaparkovaného a zajištěného nákladního vozidla zn. Mercedes-Benz Atego, se vloupali do palivové nádrže, a to tím způsobem, že vypáčili její zajištěné víčko a následně z nádrže odčerpali 150 litrů motorové nafty, čímž poškozenému P. S. způsobili škodu odcizením nafty ve výši 4.989,- Kč a poškozením uzávěru nádrže ve výši 1.675,- Kč,
7) v přesně nezjištěné době od 16.00 hodin do 4.45 hodin dne 28. 6. 2011 v obci M., na parkovišti u restaurace N., okr. R., ze zde zaparkovaného autobusu zn. Karosa, poté, co nezjištěným způsobem a předmětem překonali zámek víka palivové nádrže, nezjištěným způsobem odcizili 164 litrů motorové nafty v hodnotě 5.450,- Kč, poškozením víka nádrže způsobili škodu ve výši 930,- Kč, takto jednali ku škodě společnosti Anexia, s. r. o., se sídlem Rakovník, Lubenská 1588,
8) v přesně nezjištěné době od 16.00 hodin dne 27. 6. 2011 do 4.45 hodin dne 28. 6. 2011 v obci M., na parkovišti u restaurace N., okr. R., ze zde zaparkovaného autobusu zn. Mercedes Intouro, poté, co nezjištěným způsobem a předmětem překonali zámek u dvířek palivové nádrže, nezjištěným způsobem odcizili 70 litrů motorové nafty v hodnotě 2.326,- Kč a poškozením zámku dvířek a závory zámku způsobili škodu ve výši 2.253,- Kč, takto jednali ku škodě uživatele společnosti ČSAD Slaný, a. s., se sídlem Slaný, Lacinova 1366, okr. Kladno,
9) v přesně nezjištěné době od 16.50 hodin dne 29. 6. 2011 do 4.45 hodin dne 30. 6. 2011 ve S., ul. L., okr. K., u zde zapakovaného a zajištěného autobusu zn. Karosa, se vloupali do zajištěné palivové nádrže, a to tím způsobem, že nezjištěním předmětem odstranili její zámek a následně z nádrže odčerpali 210 litrů motorové nafty, čímž poškozené společnosti ČSAD, a. s. (správně ČSAD MHD Kladno, a. s.), se sídlem Kladno-Kročehlavy, Železničářů 885, způsobili škodu odcizením nafty ve výši celkem 7.106,- Kč a poškozením zámku ve výši 70,- Kč,
10) v přesně nezjištěné době od 16.50 hodin dne 29. 6. 2011 do 4.45 hodin dne 30. 6. 2011, ve S., ul. L., okr. K., u zde zapakovaného a zajištěného autobusu zn. Karosa, se vloupali do zajištěné palivové nádrže, a to tím způsobem, že nezjištěním předmětem odstranili její zámek a následně z nádrže odčerpali 330 litrů motorové nafty, čímž poškozené společnosti ČSAD, a. s., se sídlem Kladno - Kročehlavy, Železničářů 885, způsobili škodu odcizením nafty ve výši 8.460,- Kč a poškozením zámku ve výši 70,- Kč,
11) v přesně nezjištěné době od 22.00 hodin dne 29. 6. 2011 do 5.30 hodin dne 30. 6. 2011 v N., ul. N., u domu, okr. R., ze zde zaparkovaného autobusu zn. Mercedes-Benz, poté, co nezjištěným způsobem a předmětem překonali zámek u dvířek palivové nádrže, nezjištěným způsobem odcizili 200 litrů motorové nafty v hodnotě 6.768,- Kč a poškozením zámku dvířek, západky a visacího zámku způsobili škodu ve výši 1.194,- Kč, takto jednali ku škodě M. B.,
12) v přesně nezjištěné době od 17.00 hodin dne 30. 6. 2011 do 4.15 hodin dne 1. 7. 2011 v obci H., u autobusové zastávky, okr. R., u zde zaparkovaného a zajištěného tahače zn. Scania, nezjištěným způsobem vypáčili zajištěné víčko palivové nádrže, z které následně odčerpali 400 litrů motorové nafty, čímž poškozené společnosti CS TRANS, s. r. o., se sídlem Praha 5, Radlická 663, způsobili odcizením nafty škodu ve výši 13.552,- Kč a poškozením víčka nádrže se zámkem škodu ve výši 1.005,- Kč,
13) v přesně nezjištěné době od 17.00 hodin dne 30. 6. 2011 do 4.15 hodin dne 1. 7. 2011 v obci H., u autobusové zastávky, okr. R., u zde zaparkovaného a zajištěného tahače zn. DAF, s pomocí pákových nůžek, které měli pro ten účel u sebe, přeštípli visací zámek, kterým bylo zajištěno víčko palivové nádrže, přičemž motorovou naftu se jim odcizit nepodařilo, svým jednáním způsobili poškozené společnosti ANEXIA, s. r. o., se sídlem Rakovník, Lubenská 1588, škodu poškozením zámku ve výši 109,- Kč,
14) obviněný R. T. společně s dosud neustanovenou osobou, v přesně nezjištěné době od 01.20 hodin dne 3. 7. 2011 do 15.25 hodin dne 4. 7. 2011 ve S., na prašné cestě nedaleko ulice K., na konci obce, u statku, okr. K., nezjištěným předmětem a způsobem překonali uzamčení dvířek palivových nádrží tahače zn. Scania, z kterých nezjištěným způsobem následně odčerpali 650 litrů motorové nafty v hodnotě 21.996,- Kč, přičemž poškodili víčko nádrže se zámkem v hodnotě 1.005,- Kč, takto jednali ku škodě poškozeného V. M.,
15) v přesně nezjištěné době od 01.20 hodin dne 3. 7. 2011 do 15.25 hodin dne 4. 7. 2011 ve S., okr. K., nezjištěným způsobem vnikli do areálu statku v ulici K., kde nezjištěným předmětem a způsobem překonali uzamčení dvířek palivových nádrží nákladního vozidla zn. Iveco, z kterých nezjištěným způsobem odcizili 250 litrů motorové nafty v hodnotě 8.460,- Kč, takto jednali ku škodě společnosti LESS &FOREST, s. r. o., se sídlem Bohdaneč 136, okr. Kutná Hora, a z nákladního vozidla zn. DAF, nezjištěným způsobem odčerpali 300 litrů motorové nafty v hodnotě 11.505,- Kč, takto jednali ku škodě společnosti BMS – SAND, spol. s r. o., se sídlem Kralupy nad Vltavou, Přemyslova 459, okr. Mělník,
16) v přesně nezjištěné době od 18.00 hodin dne 7. 7. 2011 do 05.45 hodin dne 8. 7. 2011 v obci T., u domu, okr. K., nezjištěným předmětem a způsobem překonali uzamčení dvířek palivových nádrží a uzávěr nádrže se zámkem u nákladního vozidla zn. DAF, z kterých následně odčerpali 100 litrů motorové nafty, svým jednáním tak způsobili poškozené společnosti DEK, a. s., se sídlem Praha 10, Tiskařská 10/257, škodu odcizením nafty ve výši 3.394,- Kč a škodu poškozením uzamčení nádrže ve výši 1.548,- Kč a
17) v přesně nezjištěné době od 20.00 hodin dne 13. 7. 2011 do 05.00 hodin dne 14. 7. 2011 v obci Č., v areálu u domu, okr. R., nezjištěným způsobem odstranili zámek u vjezdových vrat a poté u zde zaparkovaných a zajištěných nákladních vozidel zn. Scania, vypáčili zajištěná víčka palivových nádrží, ze kterých odčerpali celkem 2.311 litrů motorové nafty a dále u dalšího zde zaparkovaného a zajištěného nákladního vozidla zn. DAF, vypáčili dvě zajištěná víčka od dvou palivových nádrží, u nákladního vozidla zn. MAN, vypáčili jedno zajištěné víčko palivové nádrže a u nákladního vozidla zn. Scania, bez RZ, červené barvy, vypáčili dvě zajištěná víčka od dvou palivových nádrží, ze kterých se jim však žádnou naftu odčerpat nepodařilo, čímž poškozené společnosti CS TRANS, s. r. o., se sídlem Praha, Radlická 663/28, způsobili škodu odcizením nafty v hodnotě 78.432,- Kč a poškozením víček nádrží škodu ve výši celkem 10.455,- Kč,
svým jednáním tak obviněný R. T. pod body 1-17 způsobil poškozeným škodu odcizením motorové nafty v částce celkem 213.209,- Kč a poškozením víček či uzávěrů palivových nádrží škodu ve výši celkem 36.616,- Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu, a to proti výroku, jímž bylo jeho odvolání zamítnuto, podal obviněný R. T. prostřednictvím své obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání, přičemž odkázal na dovolací důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), l ) tr. ř.
Obviněný měl za to, že v trestním řízení bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces a že soudy obou stupňů věc nesprávně hmotně právně posoudily. Namítl, že se soudy nezabývaly jednotlivými skutky, přičemž výpovědi obviněných z přípravného řízení spolu s prověrkou na místě provedenou s obviněným M. U. neprokazují přinejmenším skutky uvedené pod body 1), 2), 11) a 15), nehledě na to, že některé skutky, které obvinění popsali při výslechu či prověrce na místě, nelze přesně ztotožnit se skutky popsanými v obžalobě. Z odůvodnění napadeného rozsudku odvolacího soudu není zřejmé, jakými úvahami byl soud veden, uzavřel-li s poukazem na závěry nalézacího soudu, které rovněž nebyly odůvodněny, že se obviněný zmíněných skutků dopustil. Pokud jde o množství odčerpané nafty, bylo většinou určeno pouze na základě tvrzení poškozených, a to navíc podle jejich hrubého odhadu, přičemž podle mínění dovolatele nelze takto způsobenou škodu stanovit. V důsledku tohoto nedostatku nelze ani dospět k závěru, že svým jednáním způsobil větší škodu. Z popisu skutku pod bodem 17) navíc vyplývá, že obvinění měli odčerpat 2.311 litrů nafty, což je v hrubém nepoměru k tomu, jaké nádoby měli používat (o objemu 1.000 a 200 litrů), výše škody byla i zde určena zcela libovolně.
Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2013, sp. zn. 13 To 290/2013, zrušil a tomuto soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že se k dovolání obviněného nebude Nejvyšší státní zastupitelství věcně vyjadřovat. Současně vyslovila souhlas s tím, aby ve věci rozhodl Nejvyšší soud za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu ustanovení §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle §265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.
Obviněný svůj mimořádný opravný prostředek opřel o dovolací důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) a l ) tr. ř. Podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. tedy spočívá ve třech různých okolnostech (srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád II. §157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3174-3175.): řádný opravný prostředek byl zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a) a b) tr. ř. nebo podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí, nebo odvolání bylo odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání, nebo řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše jako první okolnost, ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
K zamítnutí ani odmítnutí odvolání obviněného nedošlo z procesních důvodů, tj. podle §253 odst. 1 tr. ř., resp. podle §253 odst. 3 tr. ř., a proto se na daný případ ta část ustanovení §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., která je vyjádřena dikcí „bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku …, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“, evidentně nevztahuje. Odvolání obviněného bylo zamítnuto jako nedůvodné poté, co odvolací soud meritorně přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně. Dovolání je v tomto případě možné podat, jen byl-li v řízení napadenému rozhodnutí předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V souladu s touto podmínkou obviněný odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Výklad tohoto ustanovení v kontextu dalších důvodů dovolání obsažených v ustanovení §265b tr. ř. standardně vychází z úvahy, že dovolání je opravným prostředkem mimořádným a odpovídají tomu i zákonem stanovené podmínky rozhodování o něm. Dovolání je zákonem určeno k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř., není (a ani nemůže být) další instancí přezkoumávající skutkový stav v celé šíři. Procesně právní úprava řízení před soudem prvního stupně a posléze před soudem odvolacím poskytuje dostatečný prostor k tomu, aby se skutkovou stránkou věci nemusel (a vzhledem k právní úpravě rozhodování o dovolání ani neměl) zabývat Nejvyšší soud v řízení o dovolání.
V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Proto je též dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, event. soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
V kontextu shora uvedeného by bylo možné vyvodit, že namítá-li obviněný, že nebyly prokázány skutky pod body 1), 2), 11) a 15) a že množství odčerpané nafty uvedené ve skutku pod bodem 17) neodpovídá množství nafty, které mohli s ohledem na jimi používané nádoby ve skutečnosti odčerpat, protestuje proti správnosti hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 6 tr. ř., čímž uplatňuje námitku skutkovou, která nezakládá žádný z důvodů dovolání podle §265b tr. ř. a ve vztahu k níž tak neexistuje zákonná povinnost soudu dovolání přezkoumat (srov. též usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 651/02, III. ÚS 78/05 aj.).
Nejvyšší soud však již v minulosti opakovaně připustil, že se zásada, s níž dovolací soud přistupuje k hodnocení skutkových námitek, nemusí uplatnit bezvýhradně, a to v případě zjištění, že nesprávná realizace důkazního řízení má za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení zásadních požadavků spravedlivého procesu. Podle konstantní judikatury Ústavního soudu se rozhodování o mimořádném opravném prostředku nemůže ocitnout mimo rámec ochrany základních práv jednotlivce a tato ústavně garantovaná práva musí být respektována (a chráněna) též v řízení o všech opravných prostředcích (k tomu viz př. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 125/04, I. ÚS 55/04, I. ÚS 554/04, Pl. ÚS-st. 38/14). Ústavní soud vymezil taktéž zobecňující podmínky, za jejichž splnění má nesprávná realizace důkazního řízení za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení postulátů spravedlivého procesu. Podle Ústavního soudu tak lze vyčlenit případy důkazů opomenutých, případy důkazů získaných, a tudíž posléze i použitých v rozporu s procesními předpisy a konečně případy svévolného hodnocení důkazů provedeného bez jakéhokoliv akceptovatelného racionálního logického základu (k tomu např. nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 177/04, IV. ÚS 570/03 aj.).
V posuzované trestní věci neshledal Nejvyšší soud žádný, natožpak extrémní rozpor mezi učiněnými skutkovými zjištěními a provedenými důkazy. Skutkové zjištění soudů o tom, že obviněný jako spolupachatel po dobu od 14. 4. 2011 do 14. 7. 2011 v celkem 17 případech, tedy soustavně po nikoliv nezanedbatelné časové období, odcizoval z vozidel motorovou naftu a v souvislosti s tím většinu vozidel i poškodil, v provedených důkazech oporu má. Nutno poznamenat, že obviněný se v přípravném řízení ke skutkům, pro něž byl spolu s M. U. podle usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 16. 7. 2011 obviněn [srov. č. listu 24-27) - viz skutky pod body 3), 4), 7), 8), 11), 14), 15) a 16) rozsudku soudu prvního stupně], částečně doznal. Z protokolu o jeho výslechu ze dne 16. 7. 2011 se podává (srov. č. listu 52-55), že se spoluobviněným M. U. naftu kradli, a to v průběhu času a když byla příležitost. Rozhodnutí o tom, že pojedou naftu krást, bylo náhodné a většinou i společné, a spoluobvinění nikdy nejeli na určité místo, nýbrž „prostě sedli do auta a jeli“. Kdy na naftu poprvé vyrazili, na to si obviněný nevzpomněl. K dispozici měli nádrž na 1.000 litrů, kterou koupil sám obviněný R. T., a sud, jenž obviněný vlastnil již delší dobu. K sudu náleželo ruční čerpadlo, přičemž tím druhým čerpadlem, s benzínovým motorem, čerpali naftu. Naftu prodávali člověku, jehož si obviněný již nevybavil, telefonní číslo na něj však měl. Kolikrát u něj byli, nedokázal odhadnout, bylo to však nejméně jednou. O tom, odkud nafta pochází, se zmíněnou osobou nehovořil. Pokud jde o konkrétní skutky, dílčí útoky, uvedl, že v M. jednou se spoluobviněným M. U. byli, avšak na skutky pod body 1, 2, 3 a 4 uvedené v usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 16. 7. 2011 [viz skutky pod body 3), 4), 7) a 8) rozsudku soudu prvního stupně], jichž se měl v M. dopustit, si nevzpomíná. K bodu 5 [srov. skutek pod bodem 11) rozsudku soudu prvního stupně], ke skutku, jenž se udál v N., uvedl, že si pamatuje pouze to, že mu spoluobviněný M. U. říkal, že se do nádrže nemůže dostat, že je tam navařená nějaká ochrana. Obviněný neví, co to bylo za ochranu, čekal v autě u volantu. K bodům 6 a 7 [viz skutky pod body 14) a 15) rozsudku soudu prvního stupně] poznamenal, že si pamatuje, že ve S. byl, a to v noci, za tmy, tudíž kde přesně to bylo, neví. Ví však, že na místě nebyl se spoluobviněným M. U., nýbrž s někým jiným. Z čeho naftu brali, pokud ji brali, si nepamatuje. K bodu 8 [srov. skutek pod bodem 16) rozsudku soudu prvního stupně], k „T.“ nic uvést nemohl, neboť si událost nepamatoval. Poté, co bylo trestní stíhání spoluobviněných rozšířeno o skutky pod body 1), 2), 5), 6), 9), 10), 12), 13) a 17) [srov. usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 1. 9. 2011, č. listu 28-32], obviněný vypovídat odmítl.
Spoluobviněný M. U. v hlavním líčení spáchání trestné činnosti popřel, soud však jeho vysvětlení, proč spáchání činů v přípravném řízení doznal a usvědčoval i spoluobviněného R. T., neuvěřil a naopak jako věrohodnou hodnotil jeho dříve učiněnou výpověď. Dne 16. 7. 2011 vypověděl (srov. č. listu 61-64), že to, co je mu dáváno za vinu [viz skutky pod body 3), 4), 7), 8), 11), 14), 15) a 16) rozsudku soudu prvního stupně], je pravda. Zmínil svou nepříznivou finanční situaci, která byla příčinou toho, že když za ním přišel obviněný R. T. s nabídkou přivýdělku spočívající v krádeži nafty a jejího následného prodeje, s touto souhlasil. Spoluobviněný M. U. uvedl, že mu obviněný R. T. řekl, že někam pojedou autem obviněného, že ukroutí víčka od nádrže nebo šroubovákem otevřou nádrž od auta a budou odčerpávat naftu, která se prodá; spoluobviněný M. U. konstatoval, že pokaždé naftu čerpali čerpadlem s benzínovým motorem. K bodům 1 a 2 usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 16. 7. 2011 [viz skutky pod body 3) a 4) rozsudku soudu prvního stupně] se plně doznal, přičemž svou výpovědí usvědčil i obviněného R. T., popsal způsob a průběh krádeže nafty, uvedl, že druhý den jeli do obce T., kde naftu prodali jednomu muži, jehož spoluobviněný nikdy předtím neviděl a s nímž se zřejmě domluvil telefonicky obviněný R. T. Co se týče bodů 3 a 4 [viz skutky pod body 7) a 8) rozsudku soudu prvního stupně], spoluobviněný M.U. poznamenal, že na místo jeli s obviněným R. T. asi třetí den po prvním případu a že se skutek udál stejně jako v bodech 1 a 2. Jelikož měli nafty málo, obviněný R. T. rozhodl, že pojedou do N., kde však svůj plán pro vyskytnuvší se překážku technického rázu – do nádrže vedla trubka, která byla ohnuta a pro velké koleno se tam nevešla hadice – neuskutečnili a naftu ze zaparkovaného autobusu neodčerpali. K bodům 6 a 7 [viz skutky pod body 14) a 15) rozsudku soudu prvního stupně] podotkl, že ač jej obviněný R. T. přemlouval, krádeže se s ním nedopustil. Na místo s obviněným jel dne 2. 7. 2011 večer, obviněný si otevřel nějaké nádrže u aut a vrátil se tam pro naftu další den, ať už sám či s někým jiným, nikoliv však se spoluobviněným M. U. K bodu 8 [srov. skutek pod bodem 16) rozsudku soudu prvního stupně] se spoluobviněný M. U. opět plně doznal a svou výpovědí stejně jako v ostatních bodech usvědčil i obviněného R. T. Při prověrce na místě konané dne 17. 7. 2011 ukázal spoluobviněný M. U. policistům dům v obci T., kam jezdili s obviněným prodávat odcizenou naftu (srov. č. listu 76-79), a dne 29. 7. 2011 jim při další prověrce na místě ukazoval místa, na nichž se krádeží nafty z autobusů a nákladních automobilů s obviněným R. T. dopouštěl (srov. č. listu 80-85). Z obsahu protokolu o prověrce na místě ze dne 29. 7. 2011 vyplývá, že spoluobviněný M. U. ztotožnil skutky uvedené v bodech 1), 2), 3), 4), 5), 6), 12), 13) a 17) rozsudku soudu prvního stupně. Co se týče skutku pod bodem 11) rozsudku soudu prvního stupně, ztotožnil čas i místo jeho spáchání, v rozporu s rozsudkem však uvedl, že k odčerpání nafty nedošlo, neboť se jim nepodařilo vypáčit víčko od nádrže. Při této prověrce na místě zavedl policisty rovněž do S., kde mělo dojít ke spáchání skutků uvedených pod body 9) a 10) rozsudku soudu prvního stupně; jako místo spáchání skutku však neoznačil ulici L., nýbrž ulici J. A. K. Ve výpovědi ze dne 12. 9. 2011, která se vztahovala k usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 1. 9. 2011, tedy dotýkala se skutků ad body 1), 2), 5), 6), 9), 10), 12), 13) a 17) rozsudku soudu prvního stupně, spoluobviněný uvedl, že na krádežích byli společně s obviněným R. T. a že byli občas pod vlivem marihuany. Na otázku, zda při prověrce na místě ukazoval místa, na nichž došlo ke spáchání skutků, odpověděl, že ukazoval místa, která mu byla známá, jelikož tam nejspíš s obviněným R. T. byli, a že na těch místech byli jen jednou. Co se týče skutku v bodě 1 tohoto usnesení [viz skutek pod bodem 1) rozsudku soudu prvního stupně], v N. u čerpací stanice Benzina naftu z nákladního automobilu, tahače s návěsem, s obviněným R. T. skutečně vzali, rozporoval však, že se jednalo o tahač značky Volvo. Pokud jde o bod 2a [viz skutek pod bodem 2) rozsudku soudu prvního stupně], popřel, že by se jej s obviněným R. T. dopustili; namítl totiž, že nikde nemuseli přelézat plot a že jen jednou kradli naftu z aut, která byla zaparkovaná na pozemku, přičemž tento čin se udál ve S., kde se spoluobviněný nevyskytoval. K bodům 2b a 2c [viz skutky pod body 5) a 6) rozsudku soudu prvního stupně] vypověděl, že si skutky nepamatuje, přiznal ale, že v K. naftu s obviněným R. T. brali. K bodům 2d a 2e [viz skutky pod body 12) a 13) rozsudku soudu prvního stupně] poznamenal, že policisty do H. zavedl, ukázal jim místo, kde s obviněným R. T. naftu brali, a že si pamatuje, že tam nějaké nákladní automobily byly, že jeden byl červený a jeden bílý. K bodům 2f a 2g [viz skutky pod body 9) a 10) rozsudku soudu prvního stupně] uvedl, že je pravda, že na S. vyčerpali naftu ze dvou autobusů; co to bylo za autobusy a komu patřily, si již nepamatoval. Pokud jde o bod 2h [viz skutek pod bodem 17) rozsudku soudu prvního stupně], řekl, že je možné, že tam s obviněným s R. T. byli, ale že si to moc nepamatuje, jen matně.
Ze shora naznačených výpovědí spoluobviněných a z prověrky na místě se spoluobviněným M. U. se podává, že obviněný R. T. se jmenovaným spoluobviněným a s dosud neustanovenou osobou v období dubna až července 2011 naftu ze zaparkovaných autobusů a nákladních automobilů kradli. Obviněný R. T. se k činu v rozsahu skutků uvedených pod body 3), 4), 7), 8), 11), 14), 15) a 16) rozsudku soudu prvního stupně částečně doznal, výpověď spoluobviněného M. U. ze dne 16. 7. 2011 ve spojení s prověrkou na místě ze dne 29. 7. 2011 obviněného v rozsahu uvedených skutků rovněž usvědčuje, jakož jej výpověď spoluobviněného ze dne 12. 9. 2011 ve spojení se zmíněnou prověrkou na místě dále usvědčuje v rozsahu skutků uvedených pod body 1), 2), 5), 6), 9), 10), 12), 13) a 17) rozsudku soudu prvního stupně. S výpověďmi spoluobviněných a s prověrkami na místě ze dnů 17. a 29. 7. 2011 korespondují další důkazy, jakými jsou výpověď svědka P. K. (č. listu 68-71), výpověď svědka P. L. (č. listu 72-75), protokoly o ohledání místa činu vztahující se k jednotlivým skutkům včetně pořízené fotodokumentace, protokol o ohledání místa činu – automobilu, v němž obviněný na místa činu jezdil a v němž kradenou naftu odvážel, a to rovněž včetně fotodokumentace (č. listu 15-23); protokol o vydání věci (č. listu 50) a odborná vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví mechanoskopie (č. listu 177-180, 454-458). Jestliže obviněný namítá, že některé skutky, které se spoluobviněným M. U. popsali při výslechu a které tento spoluobviněný popsal při prověrce na místě, nelze přesně ztotožnit se skutky popsanými v obžalobě, potažmo v rozsudku soudu prvního stupně, nutno zdůraznit, že na přesný průběh dílčích útoků si spoluobvinění v mnohých případech nevzpomněli a že spoluobviněný M. U. přiznal, že se skutků dopustili i pod vlivem marihuany, což mělo jistě nemalý dopad na jejich schopnost vnímat realitu a tuto následně při výsleších a prověrce na místě správně interpretovat. Navíc, jak je již shora uvedeno, soud svá skutková zjištění neopřel pouze o výpovědi spoluobviněných a o prověrku na místě ze dne 29. 7. 2011, k dispozici měl i další důkazy, které mu umožnily učinit závěr, že se obviněný R. T. skutků popsaných ve výroku o vině dopustil. Pokud jde o námitku obviněného, že množství odčerpané nafty uvedené ve skutku pod bodem 17) neodpovídá množství nafty, které mohli s ohledem na jimi používané nádoby ve skutečnosti odčerpat, Nejvyšší soud poukazuje na protokol o prověrce na místě ze dne 29. 7. 2011, kde spoluobviněný M. U. uvádí, že v případě útoku v obci Č. s obviněným R. T. odčerpali přibližně 1.000 až 2.000 litrů nafty; připustil tedy množství nafty převyšující objem obou jimi používaných nádob.
Z odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů vyplývá přesvědčivý vztah mezi učiněnými skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů (viz zejména strany 12 až 15 rozsudku soudu prvního stupně a strany 11, 12 napadeného rozsudku odvolacího soudu). Soud prvního stupně při hodnocení důkazů postupoval důsledně podle §2 odst. 6 tr. ř., tzn. že je hodnotil podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu, a v odůvodnění rozsudku v souladu s požadavky §125 odst. 1 tr. ř. vyložil, jak se vypořádal s obhajobou obviněného a proč jí neuvěřil. Vysvětlil, proč závěr o vině obviněného opřel zejména o usvědčující výpovědi spoluobviněného M. U., s níž korespondovaly protokoly o ohledání místa činu, výsledky prověrky na místě, ale i výpovědi svědka, kterému byla odcizená nafta nabízena ke koupi. Že způsob hodnocení provedených důkazů nekoresponduje s představami obviněného, ještě samo o sobě závěr o porušení zásad spravedlivého procesu a o nezbytnosti zásahu Nejvyššího soudu neopodstatňuje.
S ohledem na napadený rozsudek odvolacího soudu a obsah dovolání je významnou a relevantně uplatněnou toliko otázka, zda obviněný R. T., který si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, a čin spáchal vloupáním, způsobil takovým činem větší škodu.
Trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku se dopustí, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, čin spáchá vloupáním, a způsobí tak na cizím majetku větší škodu. Podle §138 odst. 1 tr. zákoníku se větší škodou rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč. Podle §137 tr. zákoníku se při stanovení výše škody vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav.
Soud prvního stupně zjistil rozsah způsobené škody, tj. především množství odcizené motorové nafty, ale i povahu poškození vozidel, především z písemných vyjádření poškozených (viz svazek č. 2 spisového materiálu), přičemž hodnotu odcizené nafty, jakož i škodu odpovídající poškození víček či uzávěrů palivových nádrží jednotlivých vozidel zjistil ze znaleckého posudku z oboru ekonomiky, odvětví ceny a odhady motorových vozidel (viz strana 14, 15 odůvodnění rozsudku). Je přitom zjevné, že cena motorové nafty byla závěry znaleckého posudku stanovena v souladu s kritérii výše citovaného ustanovení §137 tr. zákoníku, jelikož znalec Jiří Jírový vycházel z ceny, za kterou byla v době a v místě činu obvykle prodávána (č. listu 92 až 154c). Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně měl vyjádření poškozených za věrohodná a doplnil, že o vyjádření poškozených není důvodu pochybovat též i proto, že vysoká cena pohonných hmot vede poškozené společnosti k průběžné kontrole jejich spotřeby a tedy i tankování (strana 12 rozsudku). Byla-li na základě opatřených a řádně vyhodnocených důkazů stanovena škoda způsobená odcizením motorové nafty na částku 213.209,- Kč, jde svým rozsahem o větší škodu ve smyslu §138 tr. zákoníku.
Nejvyšší soud proto uzavírá, že byl-li skutek obviněného oběma soudy nižších stupňů právně posouzen jako přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku spáchaný v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku (proti němuž žádná výhrada nebyla uplatněna), nespočívá rozsudek nalézacího soudu a ani dovoláním obviněného napadený rozsudek odvolacího soudu na nesprávném právním posouzení skutku ani jiném nesprávném hmotně právním posouzení ve smyslu dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důsledku vzájemné podmíněnosti dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. g) a l ) tr. ř. nemohl být naplněn ani dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. Relevantně uplatněné dovolací námitky jsou zjevně neopodstatněné, a proto Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Učinil tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. března 2014
Předsedkyně senátu:
JUDr. Věra Kůrková