ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.117.2015.1
sp. zn. 11 Tcu 117/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 10. prosince 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občanky České republiky M. S. , podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení M. S. rozsudkem Zemského soudu Kassel ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 2840 Js 26716/12 5 KLs, kterým byla uznána vinnou ze spáchání
trestného činu zvláště závažné loupeže v souběhu s vážným zraněním podle §223, §224 odst. 1 č. 2, §249, §250 odst. 2 č. 1 německého tr. zákoníku, a
trestného činu zprostředkovaného chybného zápisu do veřejného rejstříku v důsledku padělání listiny podle §367 odst. 1, §271 odst. 1, §52 německého tr. zákoníku,
za které jí byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a 4 (čtyř) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Kassel ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 2840 Js 26716/12 5 KLs, který nabyl právní moci dne 18. 4. 2014, byla M. S. uznána vinnou ze spáchání níže uvedených skutků a následně odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a 4 (čtyř) měsíců.
Podle skutkových zjištění zemského soudu bylo zjištěno, že M. S.
1. Dne 17. 7. 2012 kolem 11,00 hod. dopoledne v obchodu Edeka majitelky S. G. v K. .. ve W.-H. vložila do košíku nákup (nápoj a žvýkací bonbony) v hodnotě 0,74 EUR, a poté u pokladny, jakmile pokladní otevřela pokladnu k vydání peněz zpět, sáhla obviněná pravou rukou po bankovkách v pokladně. Svědkyně však reagovala tak, že jí ruku v pokladně sevřela, přesto se však obviněné podařilo uchopit bankovky v hodnotě cca 300,- EUR a vytáhnout ruku ven. V tomto okamžiku však pokladní uchopila obviněnou za ruku, na což obviněná vytáhla pepřový sprej a několikrát jí nastříkala sprej do obličeje, v důsledku čehož z obchodu utekla i s finanční hotovostí.
2. V nezjištěné datum obv. S. na území ČR odcizila L. F. peněženku, v níž se nacházel také řidičský průkaz a karta EC. Prostřednictvím osobních údajů L. F. si pak vyhotovila občanský průkaz, aby tímto dokumentem zastírala svou pravou identitu. Poté se vrátila na území Německa, kde dne 15. 7. 2012 navštívila úřad evidence obyvatel města W., aby si zde nahlásila svůj pobyt. Přitom použila padělaný český občanský průkaz na jméno L. F., v důsledku čehož jí byl evidován pobyt pod cizími osobními údaji. To se stalo v úmyslu zastřít svou skutečnou identitu a uniknout policejnímu vyšetřování události ze dne 17. 7. 2012.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-75/2015-MOT-T/7 ze dne 11. 11. 2015 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 13. 11. 2015.
Podle §4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzená M. S. je občankou České republiky, která byla odsouzena soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutků vykazujících znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky – trestné činy krádeže podle §205 tr. zákoníku a trestný čin padělání a pozměnění veřejné listiny podle §368 tr. zákoníku. Závažnost předmětné trestné činnosti spočívá v tom, že odsouzená se ve velmi krátkém časovém úseku několika dní dopustila dvojí krádeže a navíc padělala veřejnou listinu, aby skryla svou skutečnou identitu. S tím koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, který je zcela ve shodě s českou právní úpravou.
Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. prosince 2015
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu