ECLI:CZ:NS:2015:11.TVO.31.2015.1
sp. zn. 11 Tvo 31/2015-11
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 10. prosince 2015 stížnost tlumočnice Mgr. A. P., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 4 To 44/2015, a rozhodl takto:
Podle §149 odst. 1 tr. ř. se usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 4 To 44/2015, zrušuje .
Podle §149 odst. 1 písm. b) tr. ř. se Vrchnímu soudu v Olomouci ukládá, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 4 To 44/2015, ve věci obviněných M. Š., I. K., R. M., A. R. S., a J. M., bylo rozhodnuto podle §29 odst. 2 tr. ř., že tlumočnici Mgr. A. P. se určuje tlumočné v celkové výši 2 274 Kč.
Proti tomuto usnesení podala Mgr. A. P. včas stížnost, v níž uvedla, že je osobou samostatně výdělečně činnou, přičemž ji soud nepoučil o uplatnění nároku na náhradu ušlého zisku, v předvolání odkázal pouze na platební výměr správce daně, který však jako osoba samostatně výdělečně činná stěžovatelka nemá, daně odvádí na základě daňového přiznání, které (za rok 2014) ke stížnosti doložila. Z obsahu jejího vyúčtování – faktury č. … ze dne 31. 8. 2015 pak plyne, že v souvislosti s účastí u veřejného zasedání vyúčtovala jako svůj nárok na odměnu za čtyři hodiny po 300 Kč, přičemž zde označila, že se jedná i o odměnu za dobu strávenou na cestě. Domnívá se proto, že jí měla být částka 1 200 Kč plus DPH přiznána. Soud navíc musel s náhradou za ztrátu času počítat, když ji ustanovil tlumočnicí v dané věci, ačkoli mohl ustanovit tlumočníka z O. Vrchní soud v Olomouci tak podle stěžovatelky nepostupoval v souladu s ustanovením §28 odst. 1, 5 vyhlášky č. 37/1967 Sb. ve spojení s §29 odst. 3 vyhlášky č. 37/1992 Sb., podle nichž se na nárok za ztrátu času, resp. ušlý zisk tlumočníka, který není zaměstnán, ale je jinak výdělečně činný, aplikují postupy obdobné při přiznávání stejných nároků svědkovi.
Závěrem stížnosti pak tlumočnice navrhla, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a nově rozhodl tak, že jí bude přiznána odměna ve výši 3 605,70 Kč.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti podle §147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že stížnost je důvodná.
Vrchní soud v Olomouci v napadeném usnesení uvedl, že účast tlumočnice na jednání trvala pouze deset minut, účtovala si však odměnu za čtyři normohodiny při horní hranici maximální výše sazby podle §17 odst. 1 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Přiznal jí proto odměnu za jednu hodinu ve výši 100 Kč, s DPH celkem 121 Kč. Dále jí přiznal ostatní účtované náhrady, a to cestovné a hotové výdaje, v plné výši.
Závěru vrchního soudu, že tlumočnický úkon trval pouze deset minut a tedy bylo ve smyslu §24 odst. 1 vyhlášky namístě přiznat odměnu za jednu započatou hodinu, nelze nic vytknout, stejně jako zkrácení požadované odměny ze 300 Kč za normohodinu na 100 Kč vzhledem k povaze a náročnosti úkonu. Vrchní soud však přehlédl, že tlumočnice uplatnila (byť ne zcela správně) i nárok na náhradu za dobu strávenou na cestě k jednání ve smyslu §28 odst. 1 písm. b) vyhlášky, neboť ve faktuře č. … v rámci položky týkající se tlumočnického úkonu v závorce uvedla „včetně doby určené na cestu“. Ačkoli tedy tlumočnice nesprávně zahrnula dobu strávenou na cestě pod tlumočnický úkon, je zřejmé, že chtěla tento nárok uplatnit a vrchnímu soudu bylo ze záznamu z jednání známo, jak dlouho samotný úkon trval, mohl si tedy dovodit i dobu, kterou tlumočnice strávila na cestě a stanovit jí odměnu podle příslušných ustanovení.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud podle §149 odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci a podle §149 odst. 1 tr. ř. písm. b) tr. ř. tomuto soudu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Při novém projednání nároku tlumočnice vrchní soud stanoví dobu, kterou tlumočnice strávila na cestě k tlumočnickému úkonu, a ve smyslu ustanovení §28 odst. 1 písm. b), odst. 5 vyhlášky určí částku připadající na náhradu za tuto dobu. Poté znovu rozhodne o tlumočném.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. prosince 2015
JUDr. Karel Hasch
předseda senátu