ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.4347.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 4347/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Mojmírem Putnou v právní věci žalobce A. K. , zastoupeného JUDr. Pavlem Knitlem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní č. 222/5, proti žalovanému J. J. , zastoupenému Mgr. Martinem Bařinkou, advokátem se sídlem v Brně, Marie Steyskalové č. 767/62, o neúčinnost kupní smlouvy, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 16 C 272/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. února 2015, č. j. 18 Co 315/2013-155, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2015, č. j. 18 Co 315/2013-155, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť jednak neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. [takovým vymezením není sdělení dovolatele, že „dovolání je přípustné v souladu s ustanovením §237 o. s. ř.“, neboť „má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“, aniž by bylo z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, nebo odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, které bylo uveřejněno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)], a jednak v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. [podstatou námitek dovolatele je jeho nesouhlas se skutkovým závěrem soudů, že bylo prokázáno, že „žalovaný byl v době uzavření kupní smlouvy z 2. 9. 2009 osobou blízkou P. L. ve smyslu §116 obč. zák.“, že „žalovanému byl znám úmysl P. L. zkrátit věřitele (žalobce) na jeho právech při uspokojení jeho pohledávky uzavřením kupní smlouvy dne 2. 9. 2009“ a že „přinejmenším žalovaný neprokázal, že při náležité pečlivosti nemohl tento úmysl P. L. poznat“; dovolatel tedy nesouhlasí s hodnocením důkazů, na jejichž základě odvolací soud k tomuto skutkovému závěru dospěl, a předestírá své vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci], a v dovolacím řízení nelze pro tyto nedostatky pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. prosince 2015
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu