ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.5090.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 5090/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně V. B. , zastoupené JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph.D., advokátem se sídlem v Třebíči, Bráfova tř. č. 770/52, proti žalovanému J. B. , zastoupenému JUDr. Františkem Sochorem, advokátem se sídlem v Třebíči, Jihlavská brána č. 1/10, o ochranu osobnosti, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. července 2013, č. j. 1 Co 242/2013-384, ve znění opravného usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. října 2014, č. j. 242/2013-478, a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. dubna 2013, č. j. 24 C 26/2009-343, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 26/2009, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. února 2015, č. j. 1 Co 11/2015-504, takto:
Usnesení vrchního soudu a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. listopadu 2014, č. j. 24 C 26/2009-491, ve výroku, jímž byla zamítnuta žádost žalovaného o ustanovení zástupce z řad advokátů, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 1. 10. 2014, doručeným Krajskému soudu v Brně dne 3. 10. 2014, žalovaný v řízení o žalobě pro zmatečnost, kterou podal proti shora označeným rozhodnutím, požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Žádost odůvodnil tím, že tato žaloba je „nanejvýš opodstatněná a značně složitá, o čemž svědčí i závažná skutečnost, že spis byl odeslán Vrchnímu soudu v Olomouci k odstranění závad v napadeném rozhodnutí, tedy bylo uznáno jako nesrozumitelné v právní složitosti vyžadující opravu, a že pro účastníka bez právního vzdělání není v jeho silách adekvátní další fundovaný postup“. Ke svým poměrům uvedl, že je veden jako uchazeč o zaměstnání u Úřadu práce v Třebíči, že vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu a věku se mu nedaří zaměstnání získat, že mu byla přiznána dávka pomoci v hmotné nouzi a že v jiných řízeních vedených u Okresního soudu v Třebíči mu bylo osvobození od soudních poplatků přiznáno, přičemž od té doby ke změně jeho poměrů nedošlo.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 5. 11. 2014, č. j. 24 C 26/2009-491, přiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků zcela (výrok I.) a jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl (výrok II.). Soud prvního stupně s ohledem na zjištění, že osobní, příjmové a majetkové poměry žalovaného jsou velmi nepříznivé (je odkázán jen na dávky státní sociální podpory ve výši životního minima, dle vlastního prohlášení je nemajetný a bydlí v nájemním bytě), a jsou tak na jeho straně dány zvlášť závažné důvody, přiznal mu osvobození od soudních poplatků zcela (§138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 – dále jen „o. s. ř.“), a to „i přes dosavadní nepravděpodobnost úspěšnosti uplatněných důvodů“, neboť žalobu pro zmatečnost, podanou žalovaným, nelze jednoznačně označit za svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva; současně však neshledal, že by mu bylo třeba k ochraně jeho zájmů ustanovit zástupce. V tomto ohledu poukázal na to, že zákon pro řízení o žalobě pro zmatečnost nevyžaduje nutné právní zastoupení a že ani v soudní praxi nebylo judikováno, že by si takové řízení vyžadovalo kvalifikovanou právní pomoc účastníka. Podle jeho názoru tudíž platí, že „zástupce k ochraně zájmů účastníka v řízení o žalobě pro zmatečnost bude třeba tehdy, pokud nemá vůbec žádné zkušenosti se soudním řízením, a svými dosavadními projevy osvědčuje, že se v procesním právu vůbec neorientuje, a není schopen chápat soudem mu poskytnutá poučení“. Žalovaný však v posledních osmi letech byl (či je) účastníkem alespoň deseti řízení vedených u Okresního soudu v Třebíči, jakož i řízení odvolacích. Žalobu pro zmatečnost, která v zásadě splňuje podstatné náležitosti podle ustanovení §232 odst. 1 o. s. ř., podal ve lhůtě uvedené v ustanovení §234 o. s. ř., u věcně příslušného soudu (§235a odst. 1 o. s. ř.), a též adekvátním způsobem reagoval na výzvu soudu k doplnění náležitostí žaloby podáním ze dne 17. 12. 2013, přičemž jejímu věcnému projednání nebrání „některá chybějící skutková tvrzení či neobratné formulace. Nic tedy zatím nenasvědčuje tomu, že žalovaný k ochraně svých zájmů v řízení o žalobě pro zmatečnost potřebuje kvalifikovaného právního zástupce“.
K odvolání žalovaného Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 1 Co 11/2015-504, usnesení krajského soudu v napadeném výroku II. potvrdil. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaný uvedl důvody žaloby pro zmatečnost [podané podle ustanovení §229 odst. 1 písm. d) a e) a §229 odst. 3 o. s. ř.] „dostatečně a přesně, takže ustanovení zástupce žalovanému není nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů ve smyslu ustanovení §30 odst. 1 o. s. ř.“.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání a současně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 12. 6. 2015, č. j. 24 C 26/2009-511, žalovanému ustanovil zástupcem pro dovolací řízení advokáta JUDr. Františka Sochora. S odkazem na své předchozí usnesení ze dne 5. 11. 2014, č. j. 24 C 26/2009-491, jímž žalovanému přiznal osvobození od soudních poplatků, a na ustanovení §241 o. s. ř. dovodil, že „podle zákona je právní zastoupení dovolatele povinné a že žalovaný splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků“. Dospěl proto k závěru, že „za této situace nezbylo, než žádosti žalovaného vyhovět“.
Žalovaný v doplnění dovolání, sepsaném soudem mu ustanoveným zástupcem, namítá, že splňuje všechny předpoklady podle ustanovení §30 o. s. ř., neboť „je osobou osvobozenou od soudních poplatků“, a současně ochrana jeho zájmů vyžaduje, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Poukazuje na to, že „řízení, jenž napadl žalobou pro zmatečnost“, je velmi obsáhlé, že v něm proběhla náročná jednání, jakož i dovolací řízení, a že je tedy nutné, aby měl zástupce s právnickým vzděláním, který bude schopen skutkově a právně vymezit spor a poskytne mu záruky, že jeho práva budou řádně ochráněna a že v předchozích řízeních, i méně náročných, mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Názor krajského soudu, že je schopen svá práva hájit sám, vychází podle dovolatele jen z lustrace v informačním systému a nikoliv ze znalosti obsahu a náročnosti jednotlivých soudních sporů. V postupu odvolacího soudu proto spatřuje libovůli a porušení práva na spravedlivý proces, neboť „není schopen sám dobře hájit své zájmy“. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se jeho žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů vyhovuje, případně, aby usnesení odvolacího soudu a napadený výrok usnesení krajského soudu zrušil a věc vrátil krajskému soudu k „novému projednání“.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), neboť řízení bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou - účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupeným advokátem, a že směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání žalovaného je přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť odvolací soud se při řešení otázky procesního práva - výkladu a aplikace ustanovení §30 o. s. ř. (§138 o. s. ř.) - odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
Po přezkoumání napadeného usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř., které provedl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.
Podle ustanovení §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2 tohoto ustanovení).
Podle ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to jeho poměry a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Podle ustanovení §138 odst. 3 o. s. ř. byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování.
V posuzované věci dospěl Krajský soud v Brně v usnesení ze dne 12. 6. 2015, č. j. 24 C 26/2009-511, k závěru (kterým je i dovolací soud ve smyslu ustanovení §243b, §167 odst. 1 a §159a odst. 4 o. s. ř. vázán), že poměry žalovaného (spočívající v jeho tíživé majetkové a finanční situaci) odůvodňují jeho osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (tento závěr je shodný se závěrem uvedeným v jeho předchozím usnesení ze dne 5. 11. 2014, č. j. 24 C 26/2009-491), a jestliže rozhodl, že žalovanému „se k ochraně jeho zájmů v řízení o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 2. 2015, č. j. 1 Co 11/2015-504, ustanovuje zástupce z řad advokátů JUDr. František Sochor, neměl - při nezměněném skutkovém základu ohledně poměrů žalovaného - k tomuto rozhodnutí přistoupit teprve až pro účely dovolacího řízení. Nelze totiž dost dobře akceptovat úvahu, že - při nezměněných poměrech žalovaného - jeho poměry odůvodňují ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu ustanovení §30 o. s. ř. pro dovolací řízení, avšak neodůvodňovaly takový postup pro řízení předcházející. Hlediska pro rozhodnutí o ustanovení zástupce z řad advokátů účastníku podle ustanovení §30 o. s. ř. jsou totiž (při nezměněných poměrech účastníka) stejná (shodná) pro řízení před soudem prvního stupně, pro odvolací řízení i pro dovolací řízení (obdobně srov. právní názory vyslovené v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2011, sp. zn. 21 Cdo 1093/2010, ze 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněném pod č. 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 12. června 2014, sp. zn. 26 Cdo 1928/2014, ze dne 13. listopadu 2014, sp. zn. 26 Cdo 3287/2014, a v usnesení ze dne 15. září 2015, sp. zn. 21 Cdo 2802/2015).
Za správný nelze považovat ani názor odvolacího soudu, že uvedl-li žalovaný důvody žaloby pro zmatečnost [podané podle ustanovení §229 odst. 1 písm. d) a e) a §229 odst. 3 o. s. ř.] „dostatečně a přesně“, není nezbytně třeba mu k ochraně jeho zájmů ustanovit zástupce (§30 o. s. ř.). Zda ochrana zájmů účastníka, který nemá právnické vzdělání, vyžaduje ustanovení zástupce z řad advokátů, musí soud posoudit vždy v poměrech konkrétní věci, přičemž jen okolnost, že účastník reaguje na výzvy soudu, případně podává vyjádření a snaží se v řízení chránit své zájmy, neznamená, že ochrana jeho zájmů ustanovení zástupce nevyžaduje (srov. Čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy od počátku řízení). Ochrana zájmů účastníka řízení bude vyžadovat ustanovení zástupce z řad advokátů zejména v případech, kdy nepůjde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (§138 odst. 1 o. s. ř.). Otázkou, kdy jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, se zabýval Nejvyšší soud např. v již citovaném usnesení ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013 [v němž byl - mimo jiné - přijat právní názor, že o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno, a že pro závěr, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř., platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska].
Z uvedeného vyplývá, že napadené usnesení odvolacího soudu není správné; protože nejsou podmínky pro jeho změnu, Nejvyšší soud je zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na výrok usnesení soudu prvního stupně, jímž zamítl žádost žalovaného o ustanovení zástupce z řad advokátů, zrušil dovolací soud i tento výrok jeho usnesení a věc v tomto rozsahu vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je pro odvolací soud i soud prvního stupně závazný (§243g odst. 1 část první věty za středníkem, §226 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. prosince 2015
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu