ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.992.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 992/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobkyně Bc. I. Z. H. , zastoupené Mgr. Lukášem Votrubou, advokátem se sídlem v Liberci, Moskevská č. 637/6, proti žalované Základní škole a Mateřské škole, Bílý Potok, okres Liberec, příspěvkové organizaci se sídlem v Bílém Potoku č. 220, IČO 72745045, zastoupené JUDr. Bc. Milanem Čmelíkem, advokátem se sídlem v Jablonci nad Nisou, Lidická č. 405/3, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 16 C 90/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 8. prosince 2014 č. j. 35 Co 53/2014-158, takto:
Dovolání žalované se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 8. 12. 2014 č. j. 35 Co 53/2014-158 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. při obdobné právní úpravě v předchozím zákoníku práce například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004 sp. zn. 21 Cdo 2204/2003, který byl uveřejněn pod č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005, a ve kterém byl vysloven právní názor, že výpověď z pracovního poměru, kterou dal zaměstnavatel zaměstnanci z důvodu organizačních změn, je neplatná, jestliže rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu nebylo přijato k dosažení změny úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiné organizační změny, pomocí níž měl být regulován počet zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnavatel nadále zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám, a podle svého obsahu nebo účelu směřovalo k jinému cíli; k příčinné souvislosti mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004 sp. zn. 21 Cdo 2580/2003, uveřejněný pod č. 45 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005, v němž byl nedostatek této příčinné souvislosti shledán v případech, kdy předpokládané (organizační změnou stanovené) snížení stavu zaměstnanců má nastat jinak (bez nutnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí), například v důsledku výpovědi podané jiným zaměstnancem nebo uplynutím sjednané doby v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou u jiných zaměstnanců (v projednávané věci by snížení počtu pedagogických zaměstnanců o jednoho zaměstnance stanovené organizační změnou ze dne 27. 11. 2012 nastalo - bez nutnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí se žalobkyní - uplynutím doby pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou se zaměstnankyní Mgr. K. V., kdyby jí žalovaná dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 3. 12. 2012 neprodloužila dobu trvání pracovního poměru)] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.
Namítá-li dovolatelka nesprávnost skutkového zjištění odvolacího soudu, že dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 3. 12. 2012 byla doba trvání pracovního poměru mezi žalovanou a Mgr. K. V. změněna na dobu neurčitou, uplatnila tím jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Okolnost, zda pracovní poměr byl s Mgr. K. V. prodloužen na dobu neurčitou, nebo – jak vyplývá z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 3. 12. 2012 obsažené ve spise – jen na dobu do 28. 6. 2013, kromě toho ani není z hlediska právního posouzení věci významná, neboť nedostatek příčinné souvislosti mezi nadbytečností žalobkyně a organizační změnou přijatou žalovanou dne 27. 11. 2012 je dán tím, že snížení počtu pedagogických zaměstnanců o jednoho zaměstnance stanovené touto organizační změnou by nastalo (bez nutnosti rozvázání pracovního poměru se žalobkyní výpovědí) uplynutím doby pracovního poměru Mgr. K. V. uzavřeného na dobu určitou, nedošlo-li by k prodloužení jeho trvání, aniž by bylo podstatné, zda se tak stalo na dobu určitou, nebo neurčitou.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. května 2015
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu