ECLI:CZ:NS:2015:22.CDO.5308.2014.1
sp. zn. 22 Cdo 5308/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce A. Z., zastoupeného Mgr. Radkou Svobodovou, advokátkou se sídlem v Brně, Rooseveltova 584/9, proti žalovanému Statutárnímu městu Brnu, IČO: 44992785, se sídlem v Brně, Dominikánské nám. 1, o zaplacení částky 1 148 800,- Kč s příslušenstvím a úhradu ušlého zisku 100 000,- Kč měsíčně, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 39 C 99/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. listopadu 2013, č. j. 44 Co 120/2013-158, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Městský soud v Brně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. listopadu 2012, č. j. 39 C 99/2010-118, a doplňujícím rozsudkem ze dne 25. ledna 2013, č. j. 39 C 99/2010-139, zamítl žalobu na zaplacení 1 148 800,- Kč s příslušenstvím a na zaplacení 100 000,- Kč měsíčně od 22. prosince 2009 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Brně k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 13. listopadu 2013, č. j. 44 Co 120/2013-158, odmítl odvolání žalobce proti doplňujícímu rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 25. ledna 2013, č. j. 39 C 99/2010-139, (výrok I.), potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 14. listopadu 2012, č. j. 39 C 99/2010-118, (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.).
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podává žalobce dovolání. Přípustnost dovolání spatřuje v §237 o. s. ř. a jako důvod uvádí nesprávné právní posouzení věci ve smyslu §241a o. s. ř., které spatřuje v chybném postupu soudu, který neustanovil žalobci právního zástupce. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně (včetně doplňujícího rozsudku) zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaný k dovolání uvedl, že „navrhuje potvrzení rozhodnutí odvolacího soudu“ .
Obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy, společně s vyjádřením k dovolání tvoří součást procesního spisu, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.
Podle §243f odst. 2 o. s. ř. v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno. Bylo-li dovolání odmítnuto nebo bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 – 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného či procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z dovolání patrno, kterou otázku hmotného či procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem nebo o kterou otázku hmotného či procesního práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe se při řešení této otázky odvolacím soudem odchyluje [k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 (dostupné na www.nsoud.cz) ].
Vzhledem ke shora uvedenému nemohou přípustnost dovolání založit namítané vady v postupu soudů, které spatřuje v tom, že mu nebyl ustanoven právní zástupce a nebyl poučen o možnosti požádat o jeho ustanovení; a dále, že uplatněný nárok, nebyl posuzován jako žaloba na náhradu škody. Dovolatel totiž ohledně těchto námitek pouze poukazuje na vady řízení, kterých se měly nalézací soudy dopustit. Nevymezuje však žádnou právní otázku, která by s tvrzenou vadou řízení souvisela.
Je-li podle §241a odst. 1 o. s. ř. ve znění od 1. ledna 2014 jediným dovolacím důvodem nesprávné právní posouzení věci a až tehdy, když je dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srovnej §242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), pak z uvedeného vyplývá, že pokud dovolatel v souvislosti s tvrzenými vadami řízení nevymezí otázku hmotného či procesního práva, která by zakládala přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř., jako se tomu stalo v posuzovaném případě, může dovolací soud k vadám řízení přihlédnout pouze v tom případě, že z jiného důvodu shledá dovolací soud dovolání přípustné [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2014, sp. zn. 22 Cdo 3130/2014 (dostupné na www.nsoud.cz) ].
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
V souladu s §243f odst. 2 věta druhá o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. května 2015
Mgr. David Havlík
předseda senátu