ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.432.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 432/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu Doc. JUDr. Věrou Koreckou, CSc., ve věci žalobkyně VÍTKOVICE, a. s. , IČO: 45193070, se sídlem Ostrava – Vítkovice, Ruská 2887, zastoupené Mgr. Markem Gocmanem, advokátem se sídlem Ostrava, Mariánské Hory, 28. října 219/438, proti žalované PROGRESS OK, a. s. , IČO: 25824651, se sídlem Přerov, 9. května 2452, zastoupené JUDr. Jiřím Bönischem, advokátem se sídlem Brno, Ječná 29a, o zaplacení částky 5.403.052,-Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 C 16/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. září 2014, č. j. 12 Co 169/2014-242, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaná (řádně zastoupena advokátem) podala včasné dovolání proti rozsudku ze dne 18. září 2014, č. j. 12 Co 169/2014-242, jímž Krajský soud v Ostravě (soud odvolací) potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě (soudu prvního stupně) ze dne 26. 11. 2013, č. j. 11 C 16/2011-201, v napadených výrocích II., jímž jí byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 4.019.971,50 Kč s příslušenstvím, a ve výrocích V. a VI., jimiž bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně a žalované zaplatit náklady řízení vůči státu; dále ho změnil ve výroku IV. o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastnícemi a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Žalobkyně ve vyjádření k dovolání navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto.
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované (dovolatelky) odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. článek II., bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., a část první, článek II. bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“ , neboť v něm neuplatnila (způsobilý) dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 1 a 3 o. s. ř. (ve spojení s ustanovením §241b odst. 3 o. s. ř.), nýbrž ve skutečnosti nezpůsobilý důvod (jehož prostřednictvím se pokusila zpochybnit správnost zjištěného skutkového stavu, z něhož odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – vycházel.
Podle 241a o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalovaná v dovolání tento jediný způsobilý dovolací důvod neuplatnila, neboť dovolací námitky ve skutečnosti směřují proti správnosti výkladu nájemní smlouvy uzavřené mezi účastnicemi dne 5. 4. 2007 (včetně dodatku ze dne 28. 5. 2009). Přitom pomíjí, že zjišťuje-li soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle smluvních stran ve smyslu §35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „obč. zák.“), jde o skutkové zjištění (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 73/2000, nebo rozsudek ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2900/99, uveřejněný pod č. 46 v časopise Soudní judikatura 2002). Je-li v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom smyslu, že pokud by odvolací soud (stejně jako před ním soud prvního stupně) vyšel ze správně zjištěného obsahu smlouvy (tedy ze skutkové verze žalované), musel by nutně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy dovodit, že žalobou uplatněný nárok nelze žalobkyni přiznat. Nesprávná skutková zjištění však nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz §241a odst. 1 o. s. ř. a contrario ).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když náklady na zastoupení advokátem (vyjádření k dovolání, nelze považovat za účelně vynaložené (obsahově se zcela minulo s důvody, pro něž bylo dovolání odmítnuto ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. srpna 2015
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu