ECLI:CZ:NS:2015:26.ND.173.2015.1
sp. zn. 26 Nd 173/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné T-Mobile Czech Republic a. s., se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2144/1, identifikační číslo osoby 64949681 , zastoupené JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, proti povinné M. J. , pro 6 944 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 23 EXE 6636/2014, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 23 EXE 6636/2014 projedná a rozhodne Okresní soud v Nymburce.
Odůvodnění:
Na základě exekučního návrhu oprávněné ze dne 10. 10. 2014 podal dne 11. 11. 2014 soudní exekutor JUDr. Miloslav Zwiefelhofer, Exekutorský úřad Praha 3, u Okresního soudu v Nymburce žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 6 944 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 15. 5. 2014, č. j. ČTÚ-64 627/2012-636/III. vyř.
- VeS.
Usnesením ze dne 30. 3. 2015, č. j. 23 EXE 6636/2014-39, Okresní soud v Nymburce vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po marném uplynutí lhůty k odvolání oprávněné bude věc postoupena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Dospěl k závěru, že ve věci je dána pravomoc soudů České republiky, ovšem nelze určit místní příslušnost exekučního soudu, a to ani při subsidiárním použití §252 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Povinná je slovenskou státní příslušnicí, není hlášena k pobytu na území České republiky, v minulosti se zde však fakticky zdržovala a provozovala živnost se sídlem v Milovicích (okres Nymburk), kterou má od 16. 2. 2011 přerušenu. Na adresu sídla jí v poslední době nechodí poštovní zásilky, není zaměstnaná ani vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. Z těchto skutečností však nelze vyvodit, že by se povinná v současnosti na území České republiky nezdržovala. Soud nezjišťoval, zda (případně kde) má povinná majetek s ohledem na to, že tyto úkony může provádět soudní exekutor až poté, kdy soud vydá pověření podle §43a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“).
Podle §35 exekučního řádu se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1) a je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2).
Podle §45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud. Podle §45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný (fyzická osoba) místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný v České republice takové místo pobytu, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle §52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení o. s. ř. Podle §252 odst. 2 o. s. ř. nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek.
Nejvyšší soud přitom ve svém usnesení uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek přijal závěr, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tedy případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud ve svém usnesení uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud tedy po předložení věci Okresním soudem v Nymburce podle §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti ve smyslu §6 o. s. ř., rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Nymburce, a to s ohledem na skutečnost, že u tohoto soudu byl podán návrh na pověření a nařízení exekuce a v jeho obvodě se nacházelo (poslední) sídlo povinné.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. května 2015
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu