ECLI:CZ:NS:2015:28.ND.287.2015.1
sp. zn. 28 Nd 287/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Miloše Póla a Mgr. Petra Krause ve věci žalobkyně Home Credit a.s. , IČ 26978636, se sídlem v Brně, Nové sady 996/25, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova 127/13, proti žalovanému M. Z., P., o zaplacení částky 4.011,48 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 247,38 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 238 C 37/2012, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 238 C 37/2012 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 3.
Odůvodnění:
Žalobkyně se po žalovaném domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k zaplacení v záhlaví označené částky, a to z titulu úvěrové smlouvy č. 3904048887, uzavřené dne 7. 4. 2009.
Usnesením ze dne 2. 7. 2015, č. j. 238 C 37/2012-80, Městský soud v Brně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu. Konstatoval, že prorogační dohoda uzavřená v rámci úvěrové smlouvy je absolutně neplatná, neboť jde ve smyslu čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřenou podmínku. Z centrální evidence obyvatel zjistil, že k trvalému pobytu byl žalovaný v době podání žaloby hlášen na adrese P., kde se však nezdržuje, nepřebírá poštu ani nemá umístěnu poštovní schránku. Nepodařilo se zjistit žádnou jinou adresu žalovaného a závěr, že se žalovaný nikdy nezdržoval v obvodu Městského soudu v Brně, vyplývá též z adres bývalých trvalých pobytů žalovaného uvedených v centrální evidenci obyvatel, neboť všechny adresy se nacházely vždy v Praze. Soud dovodil, že nemůže být dána jeho místní příslušnost, a protože se žalovaného nepodařilo zastihnout ani na jedné z uváděných adres, není možné určit místně příslušný soud. Za těchto okolností měl za splněné podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu k určení soudu místně příslušného dle §11 odst. 3 o. s. ř.
Podle §11 odst. 1, věty první a druhé, o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podmínky pro určení místní příslušnosti stanoví §84 a §85 odst. 1 o. s. ř., podle nichž je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak, přičemž obecným soudem fyzické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje - bydlištěm se přitom rozumí místo pobytu fyzické osoby, kde se zdržuje s úmyslem se tam zdržovat trvale. Jestliže bydliště nelze tímto způsobem určit, je jejím obecným soudem okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje v době zahájení řízení. Podmínky místní příslušnosti pak nelze zjistit v případech, v nichž by nebyly použitelné nebo v nichž byly vyčerpány všechny prostředky pro zjištění skutečností zakládajících místní příslušnost soudu, ale k jejich zjištění nedošlo. Musí jít o procesně „definitivní“ stav s neodstranitelným deficitem ve zjišťování rozhodných skutečností (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 33 Nd 252/2013). Z obsahu spisu přitom vyplývá, že v této věci patřící do pravomoci českých soudů, se nepodařilo zjistit, kde měl žalovaný v době zahájení řízení bydliště či kde se v té době fakticky zdržoval.
Jelikož v projednávané věci již bylo Městským soudem v Brně pravomocně rozhodnuto o jeho místní nepříslušnosti a o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení soudu místně příslušného dle §11 odst. 3 o. s. ř., rozhodl Nejvyšší soud tak, že místně příslušným soudem pro projednání a rozhodnutí výše označené věci je Obvodní soud pro Prahu 3, v jehož obvodu má žalovaný hlášený trvalý pobyt a nachází se zde i adresa, jež byla jako bydliště žalovaného uvedena v úvěrové smlouvě, na základě níž se žalobkyně domáhá požadovaného plnění. K soudu, u něhož bylo řízení zahájeno, aktuální vztah žalovaného zjištěn nebyl, neboť ten byl dán toliko sjednáním prorogační doložky podle ustanovení §89a o. s. ř., jejíž platností (z hlediska Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013 k výkladu ustanovení §89a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, o prorogačních doložkách sjednaných ve spotřebitelských smlouvách, zejména ve smlouvách o spotřebitelských úvěrech, sp. zn. Cpjn 200/2011, publikovaného pod R 79/2013) se Nejvyšší soud s ohledem na procesní situaci danou předložením mu věci k rozhodnutí dle §11 odst. 3 o. s. ř. nemohl zabývat (obdobně srov. kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2014, sp. zn. 30 Nd 211/2014).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. listopadu 2015
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu