ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.3993.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 3993/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelky ESTO Cheb s. r. o. , se sídlem v Chebu, Palackého 2087/8A, PSČ 350 02, identifikační číslo osoby 49196511, zastoupené Mgr. Jiřím Klimíčkem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 9, U Svobodárny 2460/3a, PSČ 190 00, o zápis změny do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. C 4333/KSPL, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. května 2014, č. j. 7 Cmo 43/2014-RD83, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. května 2014, č. j. 7 Cmo 43/2014-RD83, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. září 2013, č. j. C 4333-RD16/KSPL, Fj 27975/2013, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Ve výroku označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelky potvrdil usnesení ze dne 16. září 2013, č. j. C 4333-RD16/KSPL, Fj 27975/2013, kterým Krajský soud v Plzni zamítl návrh na zápis změny do obchodního rejstříku.
Soudy vyšly z toho, že:
1) Valná hromada navrhovatelky konaná dne 9. září 2013 (dále jen „valná hromada“) rozhodla o odvolání Ing. R. H. z funkce jednatele navrhovatelky.
2) Ke dni konání valné hromady byli společníky navrhovatelky Ing. J. Š. s 50% obchodním podílem a Ing. R. H. rovněž s 50% obchodním podílem.
3) Valné hromady se zúčastnil pouze Ing. J. Š., jenž hlasoval pro odvolání Ing. R. H. z funkce jednatele navrhovatelky pro opakované závažné porušení jeho povinností při výkonu funkce.
4) Valná hromada navrhovatelky je dle článku 9 odst. 1 společenské smlouvy usnášeníschopná, jsou-li přítomni oba společníci, a rozhoduje vždy 100 % hlasů obou společníků.
5) Návrhem doručeným Krajskému soudu v Plzni dne 9. září 2013 se navrhovatelka domáhá výmazu jednatele Ing. R. H. z obchodního rejstříku.
Na takto ustaveném základě soud prvního stupně uzavřel, že valná hromada nebyla usnášeníschopná, jelikož se jí zúčastnil pouze jeden společník; Ing. R. H. tudíž nebyl z funkce jednatele navrhovatelky platně odvolán.
Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o nedostatku usnášeníschopnosti valné hromady. Dovodil, že „sistace hlasovacího práva ve smyslu §127 odst. 5 písm. c) obch. zák. je institut, který přichází v úvahu až při rozhodování valné hromady, k němuž však může dojít teprve, je-li valná hromada řádně ustavena… Protože předmětná valná hromada nebyla s ohledem na požadavek účasti obou společníků majících 100 % hlasů, zakotvený ve společenské smlouvě, schopná usnášení, nelze na základě takového usnesení valné hromady vyhovět návrhu na výmaz jednatele Ing. H. z obchodního rejstříku u předmětné společnosti“. Jelikož, jak uzavřel odvolací soud, „z obsahu v rejstříkovém spise doložených listin, které je rejstříkový soud povinen ve smyslu §200da odst. 1 o. s. ř. zkoumat, a potažmo tak i odvolací soud, skutečnost, zda došlo k platnému odvolání Ing. R. H. z funkce jednatele společnosti, nevyplývá“, nelze návrhu vyhovět.
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), majíc za to, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek procesního a hmotného práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, když nesprávně aplikoval §200da odst. 1 a 4 o.s.ř. a §127 odst. 1, odst. 5 písm. c) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“).
Podle názoru dovolatelky odvolací soud překročil své zákonné oprávnění při rozhodování o zápisu změny do obchodního rejstříku, neboť měl kromě zjištění podle §200da odst. 1 o. s. ř. (tj. že z předloženého notářského zápisu vyplývalo přijetí usnesení valné hromady o odvolání jednatele) zkoumat pouze to, zda notářský zápis splňuje požadavky kladené na něj zvláštním právním předpisem (notářským řádem). Odvolací soud nebyl oprávněn posuzovat otázku usnášeníschopnosti valné hromady ani otázku platnosti odvolání jednatele. Dovolatelka v této souvislosti poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2013, sp. zn. 29 Cdo 1953/2013, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročníku 2015, pod číslem 22, ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 4753/2009, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2011, pod číslem 132, ze dne 24. června 2008, sp. zn. 29 Cdo 1759/2008 (které je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaná po 1. lednu 2001 – na webových stránkách Nejvyššího soudu), a ze dne 29. dubna 2008, sp. zn. 29 Cdo 1365/2006, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2008, pod číslem 146, a na nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. Pl. ÚS 43/05.
I kdyby mohl odvolací soud posuzovat usnášeníschopnost valné hromady, neměl přitom přihlížet k obchodnímu podílu Ing. R. H., neboť ten podle §127 odst. 5 písm. c) obch. zák. nemohl vykonávat hlasovací právo. Tento závěr vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 585/2010, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročníku 2012, pod číslem 68.
Dovolatelka navrhuje, aby napadené usnesení odvolacího soudu bylo změněno tak, že se v obchodním rejstříku u navrhovatelky vymazává jednatel Ing. R. H.
Dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř., neboť usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení dovolatelkou shora vytčené otázky hmotného práva, a to výkladu §127 odst. 1, odst. 5 písm. c) obch. zák., při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
Dovolatelka se mýlí, domnívá-li se, že soud v rejstříkovém řízení (podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2013) není oprávněn přezkoumávat platnost usnesení valné hromady; opačný závěr se zjevně podává z §131 odst. 8 obch. zák., jakož i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 1870/2010, a judikaturu v něm uvedenou). Je-li z doloženého notářského zápisu zřejmé, že na valné hromadě nebyli přítomni společníci, kteří mají zákonem či společenskou smlouvou požadovaný počet hlasů pro usnášení (a tedy že usnesení valné hromady, jež je podkladem pro navrhovaný zápis do obchodního rejstříku, nemohlo být z tohoto důvodu platně přijato), je rejstříkový soud povinen tuto skutečnost promítnout do rozhodnutí o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, neboť tento údaj vyplývá z listiny, která má být podle zvláštního právního předpisu k návrhu doložena (srov. §200da odst. 1 a 4 o. s. ř.).
Dovolání je přesto důvodné.
V dovolatelkou přiléhavě citovaném usnesení ze dne 27. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 585/2010, Nejvyšší soud vysvětlil, že při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím nebo k zatímním listům, pokud nelze hlasovací právo, které je s nimi spojeno, vykonávat; k přijetí usnesení pak postačuje dosažení většiny hlasů počítané ze „zbývajících“ (nesistovaných) hlasů. V usnesení ze dne 30. září 2014, sp. zn. 29 Cdo 3472/2013, Nejvyšší soud doplnil, že uvedené závěry se plně prosadí i ve vztahu k §127 odst. 5 písm. c) obch. zák. v poměrech společnosti s ručením omezeným při rozhodování valné hromady o odvolání jednatele společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce.
Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že Ing. R. H. nemohl při rozhodování valné hromady o jeho odvolání z funkce jednatele pro porušení povinností při výkonu funkce vykonávat dle §127 odst. 5 písm. c) obch. zák. své hlasovací právo. Základním důsledkem sistace hlasovacího práva jmenovaného přitom bylo (viz výslovné znění §186c odst. 1 ve spojení s §127 odst. 6 obch. zák.), že při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí (tj. při posuzování usnášeníschopnosti valné hromady) a při hlasování na valné hromadě o odvolání Ing. R. H. z funkce jednatele nebylo k jeho hlasům možné přihlížet.
Nepřihlížení k hlasům při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí pak spočívá v tom, že od celkového počtu hlasů, kterými společníci na valné hromadě disponují, se odečtou hlasy, s nimiž nemůže být vykonáváno hlasovací právo. Jen ve vztahu ke „zbývajícím“ hlasům je pak posuzováno dosažení kvora pro usnášeníschopnost valné hromady. Jinými slovy pouze hlasy, na něž se zákaz výkonu hlasovacího práva podle §127 odst. 5 obch. zák. nevztahuje, tvoří „všechny hlasy“ ve smyslu §127 odst. 1 obch. zák., z nichž se určuje počet hlasů potřebných pro způsobilost valné hromady činit rozhodnutí podle označeného ustanovení, popř. podle ujednání obsaženého ve společenské smlouvě.
V projednávané věci tak v důsledku sistace hlasovacího práva Ing. R. H. (disponujícího 50 % hlasů) postačovala ke způsobilosti valné hromady učinit rozhodnutí o odvolání jmenovaného z funkce jednatele pro porušení povinností při výkonu funkce přítomnost společníka disponujícího (společenskou smlouvou stanovenými) 100 % ze zbývajících 50 % (nikoli z celých 100 %) hlasů (k tomu srov. obdobně závěry usnesení sp. zn. 29 Cdo 585/2010).
Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozhodnutí odvolacího soudu podle §243e odst. 1 o. s. ř. zrušil. Důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na rozhodnutí soudu prvního stupně; Nejvyšší soud proto zrušil i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem, §226 o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2013), se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. května 2015
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu