ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.4331.2013.1
sp. zn. 29 Cdo 4331/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce PACIFIC ALLIANCE, INC. , se sídlem 8407 N. E. Fremont Street, 229 Portland, Oregon, 97220, Spojené státy americké, zastoupeného JUDr. Petrem Vališem, advokátem, se sídlem v Praze 7, Pplk. Sochora 1391/4, PSČ 170 00, proti žalovanému Oily Rock Group Ltd. , se sídlem Pasea Estate, Road Town, P. O. Box 3149, Tortola, Britské Panenské ostrovy, zastoupenému JUDr. Petrem Niplem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 449/11, PSČ 140 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 80/2003, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. ledna 2013, č. j. 12 Cmo 482/2012-831, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 6. listopadu 2012, č. j. 53 Cm 80/2003-804, Městský soud v Praze zrušil usnesení ze dne 6. září 2012, č. j. 53 Cm 80/2003-799, kterým zastavil řízení o návrhu žalovaného na přiznání osvobození od soudního poplatku za odvolání proti rozsudku téhož soudu ze dne 5. listopadu 2009, č. j. 53 Cm 80/2003-723 (jímž byl ponechán v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 8. srpna 2003, č. j. Sm 1473/2002-24, kterým soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 9.880.104.000 Kč s 6% úrokem od 1. ledna 2000 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 32.933.680 Kč a náklady řízení).
Soud prvního stupně – odkazuje na ustanovení §12 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích – uzavřel, že řízení o návrhu žalovaného na přiznání osvobození od soudního poplatku za odvolání nemělo být (správně) zastaveno, neboť žalovaný byl sice ke dni 11. července 2008 vymazán z registru společností, podle práva Britských Panenských ostrovů (článku 213 zákona o společnostech č. 16 z roku 2004) však uvedená skutečnost nemá bez dalšího za následek ztrátu způsobilosti být účastníkem již zahájeného řízení.
K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, podle kterého výmaz žalovaného nemá podle hmotného práva platného na Britských Panenských ostrovech automaticky za následek ztrátu subjektivity a žalovaná společnost tak může pokračovat v již zahájeném řízení. V situaci, kdy rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení o návrhu žalovaného na přiznání osvobození od soudního poplatku za odvolání nebylo správné, soud prvního stupně nijak nepochybil, jestliže toto rozhodnutí „odstranil“ tak, aby bylo možné o návrhu žalovaného na přiznání osvobození od soudních poplatků rozhodnout.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 3 a §218 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.
Zkoumání, zda dovolání je objektivně přípustné, předchází vždy posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání. Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročníku 2000, pod číslem 7, ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. 29 Cdo 2290/2000, uveřejněné pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 30. června 2004, sp. zn. 29 Odo 198/2003).
V poměrech projednávané věci je přitom zřejmé, že napadeným usnesením odvolacího soudu (kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zrušení usnesení ze dne 6. září 2012, jímž soud prvního stupně zastavil řízení o návrhu žalovaného na přiznání osvobození od soudních poplatků) bylo rozhodnuto – posuzováno z objektivního hlediska – ve prospěch žalovaného, když odklizením označeného rozhodnutí soudu prvního stupně byla odstraněna také překážka bránící projednání žádosti žalovaného o přiznání osvobození od soudních poplatků. Rozhodnutím odvolacího soudu proto nebyla (nemohla být) žalovanému v jeho poměrech způsobena žádná újma, kterou by bylo možné odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí odvolacího soudu; dovolání žalovaného tudíž není subjektivně přípustné.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. listopadu 2015
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu