ECLI:CZ:NS:2015:29.ICDO.43.2015.1
KSHK 41 INS 4619/2010
41 ICm 2061/2013
sp. zn. 29 ICdo 43/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce M. H. , proti žalovanému JUDr. Martinu Pavlišovi , advokátovi, se sídlem v Hlinsku, Wilsonova 368, PSČ 539 01, jako insolvenčnímu správci dlužníka M. H., zastoupenému Mgr. Josefem Žďárským, advokátem, se sídlem v Praze 1, Panská 895/6, PSČ 110 00, o zaplacení 52.426 Kč, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 41 ICm 2061/2013, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka M. H. , vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 41 INS 4619/2010, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. února 2015, č. j. 41 ICm 2061/2013, 103 VSPH 178/2014-63 (KSHK 41 INS 4619/2010), takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. února 2015, č. j. 41 ICm 2061/2013, 103 VSPH 178/2014-63 (KSHK 41 INS 4619/2010), se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 25. října 2013, č. j. 41 ICm 2061/2013-32, zamítl žalobu o zaplacení 52.426 Kč z titulu náhrady škody (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Ve výroku označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc postoupil Okresnímu soudu v Chrudimi jako soudu věcně příslušnému.
Odvolací soud uvedl, že za stavu, kdy předmětné řízení není ve smyslu §9 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), insolvenčním řízením a předmětný spor není sporem incidenčním [srov. §159 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)] a není ani sporem o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu (srov. §147 insolvenčního zákona), a kdy žalobce není osobou, k projednání jejíhož sporu s insolvenčním správcem by byl příslušný krajský soud podle §9 odst. 3 písm. i) o. s. ř., nelze než dospět k závěru, že věcně příslušným k projednání věci je podle §9 odst. 1 o. s. ř. soud okresní. Místně příslušným soudem je pak podle názoru odvolacího soudu Okresní soud v Chrudimi, neboť žalovaný insolvenční správce má v jeho obvodu své sídlo (§85 odst. 4 o. s. ř.).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, opíraje jeho přípustnost o §237 o. s. ř., uplatňuje dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř. a navrhuje, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc odvolacímu soudu byla vrácena k dalšímu řízení.
Dovolatel má za to, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku věcné příslušnosti soudu prvního stupně. Podle dovolatele se za incidenční spor dle §159 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona považuje také spor o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem. Podle §160 odst. 1 insolvenčního zákona se incidenční spor projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu. Předmětnou žalobu tak má podle názoru dovolatele v prvním stupni projednávat insolvenční soud, tj. Krajský soud v Hradci Králové, neboť v projednávané věci jde o náhradu škody vzniklé porušením povinnosti insolvenčního správce.
Dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř., neboť dovolatelem předestřená otázka nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena.
S přihlédnutím k době podání žaloby (11. června 2013) jsou pro posouzení věcné příslušnosti soudu k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni určující ustanovení insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. července 2013 (tj. naposledy ve znění zákona č. 399/2013 Sb.) a ustanovení občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. července 2013 (tj. naposledy ve znění zákona č. 45/2013 Sb.); srov. i §11 odst. 1 o. s. ř. (v rozhodném znění).
Podle §7 odst. 2 insolvenčního zákona platí pro určení věcné a místní příslušnosti soudu, který rozhoduje v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech, ustanovení občanského soudního řádu.
Z §159 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona plyne, že incidenčními spory jsou spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem.
Podle §160 odst. 1 insolvenčního zákona se incidenční spor projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu; tento návrh má povahu žaloby.
Z §9 odst. 4 o. s. ř. se podává, že krajské soudy dále rozhodují jako soudy prvního stupně v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech, jakož i ve sporech o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.
V projednávané věci se žalobce s poukazem na §37 insolvenčního zákona domáhá náhrady tvrzené škody v celkové výši 52.426 Kč (správně 52.444 Kč), jež mu měla vzniknout tím, že dovolatel coby insolvenční správce nepostupoval s odbornou péčí, když uznal pohledávky společností PROFI CREDIT Czech, a. s. (ve výši 18.986 Kč a 17.024 Kč), Euro Benefit a. s. (ve výši 14.126 Kč) a SMART Capital, a. s. (ve výši 2.308 Kč), představující smluvní pokuty sjednané v úvěrových smlouvách uzavřených mezi žalobcem a uvedenými osobami. Dle názoru žalobce jsou příslušná ujednání uvěrových smluv neplatná pro rozpor s dobrými mravy.
Na základě takto vymezeného skutkového stavu nelze než přitakat dovolateli, že projednávaná věc je sporem incidenčním. Domáhá-li se dlužník náhrady škody vůči (svému) insolvenčnímu správci, kterou mu insolvenční správce (údajně) způsobil uznáním určité pohledávky (pohledávek), při kterém nepostupoval s odbornou péčí, jde o spor o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem ve smyslu §159 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona, o němž dle §160 odst. 1 insolvenčního zákona rozhoduje insolvenční soud; tím je v projednávané věci Krajský soud v Hradci Králové (viz §9 odst. 4 a §85 odst. 4 o. s. ř.).
Jinak řečeno, je-li předmětem řízení o žalobě podané (insolvenčním) dlužníkem vůči jeho insolvenčnímu správci náhrada škody, kterou měl insolvenční správce způsobit dlužníku tím, že pohledávku nepopřel co do výše, jde o incidenční spor ve smyslu §159 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona, k jehož projednání a rozhodnutí je v prvním stupni věcně příslušný insolvenční soud.
Jelikož právní posouzení věci co do řešení otázky věcné příslušnosti, na které napadené rozhodnutí spočívá, není správné a dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243e odst. 1 a 2 o. s. ř.).
Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem, §226 o. s. ř.).
V novém rozhodnutí bude rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§243g odst. 1 o. s. ř.).
Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. srpna 2015
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu