ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.5151.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 5151/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a Mgr. Víta Bičáka v exekuční věci oprávněné PROFI CREDIT Czech, a. s. , se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, identifikační číslo osoby 61860069, zastoupené JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti povinnému Ing. R. C. , zastoupenému Mgr. Eduardem Benešem, advokátem se sídlem v Praze 9, Na Rozcestí 1434/6, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 64 EXE 4344/2011, pro 391 245 Kč s příslušenstvím, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2012, č. j. 28 Co 242/2012-45, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2013, č. j. 28 Co 242/2012-85, proti rozhodčímu nálezu rozhodce Mgr. Marka Landsmanna ze dne 7. 4. 2011, č. j. La 6606/10-13, takto:
I. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2012, č. j. 28 Co 242/2012-45, se odmítá .
II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2013, č. j. 28 Co 242/2012-85, se odmítá .
III. Řízení o dovolání proti rozhodčímu nálezu rozhodce Mgr. Marka Landsmanna ze dne 7. 4. 2011, č. j. La 6606/10-13, se zastavuje .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. 10. 2012, č. j. 28 Co 242/2012-45, potvrdil usnesení ze dne 5. 12. 2011, č. j. 64 EXE 4344/2011-9, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 nařídil podle vykonatelného rozhodčího nálezu vydaného dne 7. 4. 2011 rozhodcem Mgr. Markem Landsmannem, č. j. La 6606/10-13, exekuci na majetek povinného k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 391 245 Kč s příslušenstvím a provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Zdeňka Zítku, Exekutorský úřad Plzeň-město.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 4. 2013, č. j. 28 Co 242/2012-85, zamítl návrh povinného na opravu svého usnesení ze dne 12. 10. 2012, č. j. 28 Co 242/2012-45.
Povinný napadl výše uvedená usnesení odvolacího soudu dovoláním.
Nejvyšší soud nejprve projednal dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2012, č. j. 28 Co 242/2012-45.
Podle §240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012), dále jen „o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012“, účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
Podle §240 odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012 zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2012, č. j. 28 Co 242/2012-45, bylo povinnému doručeno dne 13. 11. 2012 (č. l. 55). Posledním dnem zákonné dvouměsíční lhůty k podání dovolání povinným tedy byl 14. 1. 2013 (pondělí). Povinný však dovolání proti tomuto rozhodnutí podal až dne 13. 6. 2013 (č. l. 91). Dovolání tak bylo zjevně podáno po marném uplynutí zákonné lhůty k podání dovolání.
Nejvyšší soud proto dovolání proti tomuto usnesení jako opožděné podle §243b odst. 5, §218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval doplněním dovolání sepsaným advokátem a podaným dne 2. 6. 2014 (č. l. 202).
O dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2013, č. j. 28 Co 242/2012-85, Nejvyšší soud rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Rozhodnutí, kterým odvolací soud zamítl návrh na opravu svého usnesení, takovým rozhodnutím není, neboť návrh na opravu není odvoláním, takže se tímto rozhodnutím odvolacího soudu odvolací řízení nekončí. Nesprávné poučení přitom přípustnost dovolání nezakládá ( srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
Nejvyšší soud proto v tomto rozsahu dovolání povinného odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř.
Povinný dovolání rovněž směřoval proti exekučnímu titulu – rozhodčímu nálezu vydanému dne 7. 4. 2011 rozhodcem Mgr. Markem Landsmannem, č. j. La 6606/10-13.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Rozhodčí nález vydaný podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, tedy nelze úspěšně dovoláním napadnout; funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodčímu nálezu proto ani o. s. ř. neupravuje. Funkční nepříslušnost je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1, věta první o. s. ř.). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání proti rozhodčímu nálezu rozhodce Mgr. Marka Landsmanna ze dne 7. 4. 2011, č. j. La 6606/10-13, podle §243b a §104 odst. 1, věty první o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. února 2015
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, Ph.D.
předsedkyně senátu