ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.5118.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 5118/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce M. S., proti žalovanému Veřejnému ochránci práv, se sídlem v Brně, Údolní 39, o ochranu proti nečinnosti správního orgánu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 112 Nc 53/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 4. 2014, č.j. 18 Co 78/2014-32, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 6. 1. 2014, č.j. 112 Nc 53/2013-20, jímž Městský soud v Brně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce pro řízení. Odvolací soud neměl předpoklady pro osvobození žalobce od soudních poplatků a ustanovení zástupce za splněny, neboť ve shodě se soudem prvního stupně považoval žalobu s ohledem na nedostatek pravomoci soudu k projednání uplatněného nároku za zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním a současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce. Soud prvního stupně dovolatele k odstranění nedostatku povinného zastoupení nevyzval. Na výzvu Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2015, č.j. 33 Cdo 5118/2015-81, obsahující poučení o následcích nečinnosti, dovolatel nereagoval.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Podle §138 odst. 1 o.s.ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).
Žalobce není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, ve spojení s usnesením soudu prvního stupně, o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a neustanovení advokáta pro řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2014). Je proto nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků pro toto dovolací řízení.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti v záhlaví uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 33 Cdo 1715/2015) a dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, neboť žalobce uplatňuje zřejmě bezúspěšně právo.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu §138 odst. 1 o.s.ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 67/2014).
Nejvyšší soud se shoduje se závěry uvedenými v usnesení ze dne 19. 11. 2013, č.j. 112 Nc 53/2013-8, jímž soud prvního stupně řízení podle §104 odst. 1 o.s.ř. zastavil (k závěru, že žalovaného nelze považovat za správní orgán srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č.j. 2 As 58/2007-52, publikovaný ve Sbírce NSS pod č. 1586/2008, ze dne 9. 1. 2013, č.j. 9 Aps 9/2012-25.) Bezúspěšnost žaloby je zřejmá, a jde tudíž o zřejmé bezúspěšné uplatňování práva i v dovolacím řízení. Není tedy ani důvodné, aby pro dovolací řízení byl žalobci ustanoven zástupce; je zřejmé, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele.
Dospěl-li Nejvyšší soud k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání proti v záhlaví citovanému usnesení odvolacího soudu a dovolatel přes poučení o následcích nečinnosti nedostatek povinného zastoupení neodstranil, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil (§241b odst. 2, §104 odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. prosince 2015
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu